Ženeva - Ve švýcarské vládě, sedmičlenné Spolkové radě, mají poprvé v historii většinu ženy. Parlament totiž do výkonného orgánu zvolil už čtvrtou ministryni, právničku Simonettu Sommarugaovou. Ve Švýcarsku přitom ženy stály dlouhou dobu mimo politiku a volební právo na celostátní úrovni získaly mezi posledními v Evropě v roce 1971.
Švýcarskou sedmičlennou vládu, Spolkovou radu, kontroluje ode dneška ženská většina. Historická chvíle nastala poté, co dnes parlament ve čtvrtém kole zvolil padesátiletou sociální demokratku Sommarugaovou ministryní dopravy. Ta nahradila po odchodu z vlády Moritze Leuenbergera.
Švýcarsko přitom ženy dlouho drželo od politiky dál. Teprve v roce 1971 mohly v této zemi ženy vůbec poprvé k celostátním volbám. V roce 1990 dokonce bylo ženám v půlkantonu Appenzell Innerrhoden zajištěno volební právo v místních volbách až rozhodnutím nejvyššího soudu - přes odpor tamních mužů.
Švýcarská vláda
- ministr obrany, civilní obrany a sportu: Ueli Maurer
- ministryně pro ekonomiku: Doris Leuthardová
- ministr financí: Hanz-Rudolf Merz
- ministryně zahraničí: Micheline Calmy-Reyová
- ministr pro místní rozvoj: Didier Burkhalter
- ministryně spravedlnosti a policie: Eveline Widmer-Schlumpfová
- ministryně dopravy, komunikací a energie: Simonetta Sommarugaová
Na rozdíl od většiny jiných zemí, kde směřování vládní politiky po určité volební období garantuje premiér nebo prezident, Švýcarsku v zásadě vládne jako kolektivní orgán Spolková rada, jejíchž sedm členů reprezentuje různé strany. Důležitá rozhodnutí ve Spolkové radě vznikají na základě konsenzu. Předseda Spolkové rady je současně švýcarským prezidentem. Ve funkci se na základě rotace vždy po roce střídají ministři Spolkové rady. Letos je švýcarskou prezidentkou Doris Leuthardová. Ženy v současnosti navíc stojí v čele obou komor švýcarského parlamentu, Národní rady a Stavovské rady.
Švýcarsko se podle Meziparlamentní unie stalo na světě pátou zemí, jejíž vládu tvoří převážně ženy. Dalšími jsou Kapverdy, Finsko, Norsko a Španělsko. První žena byla do švýcarské Spolkové rady zvolena v roce 1984.
