Oslo – V Oslu dnes Nobelův výbor pro udělování cen předával cenu za mír. Nikdo si ji ale nepřevzal. Letošní laureát, čínský disident Liou Sia-po, sedí ve vězení. Peking se navíc postaral o to, aby ocenění nemohl převzít ani nikdo z jeho blízkých. Na slavnostním předávání ocenění v Oslu proto zůstaly demonstrativně prázdné židle. V minulosti si osobně nepřevzalo Nobelovu cenu míru už několik laureátů, kterým bránily totalitní režimy. Čína proti udělení ceny čínskému disidentovi ostře protestuje, vláda dokonce zablokovala zahraniční zpravodajské servery i televizní vysílání, včetně CNN a BBC.
„Norský Nobelův výbor se rozhodl, že udělí Nobelovu cenu míru za rok 2010 Liou Siao-poovi za jeho dlouhý a nenásilný boj za lidská práva v Číně,“ řekl dnes na ceremoniálu v Oslu předseda Nobelova výboru pro udělování cen Thorbjørn Jagland. „Je nám líto, že se laureát nemůže zúčastnit tohoto ceremoniálu, je uvězněn v Číně,“ dodal. Medaile i diplom tedy byly předány v nepřítomnosti. Jagland symbolicky položil desky s diplomem a plaketu na prázdnou židli.
V minulosti si přitom Nobelovu cenu míru osobně nepřevzalo již několik laureátů. V roce 1979 dostal cenu ruský disident Andrej Sacharov, do Osla se nedostavil, cenu ale převzala jeho manželka. Tak tomu bylo i v roce 1983, kdy cenu pro Lecha Walesu převzala také jeho manželka. Pro cenu si nepřišla v roce 1991 ani barmská disidentka Su Ťij, kterou věznila barmská junta.
Liou si dál odpykává 11letý trest ve věznici na severovýchodě Číny. Mezinárodní tlak vyvolal tak silný odpor vlády, že se dá jen těžko očekávat, že se brzy dostane na svobodu. Sám Jagland dnes ve svém projevu k udělení ceny vyzval čínskou vládu k propuštění Lioua.
Thorbjørn Jagland, předseda Nobelova výboru:
„Je důležité připomenout světu, že práva, kterým se po celém světě těší tolik lidí, byla vydobyta lidmi, kteří podstoupili obrovské riziko. Udělali to pro ostatní, pro nás všechny. Proto si Liou Siao-po dnes zaslouží naši podporu.“
Na předávání ceny v Oslu dnes přečetla norská herečka Liv Ullmannová projev Liou Siao-poa, který přednesl 23. prosince 2009 během soudního přelíčení. O pár dní později byl odsouzen. „Doufám, že budu poslední obětí čínských nekonečných inkvizicí a že odteď už nikdo nebude uvězněn za to, co říká. Svoboda slova je základem lidských práv, zdrojem lidskosti a matkou pravdy. Potlačovat svobodu slova znamená šlapat po lidských právech, dusit lidskost a potlačovat pravdu,“ prohlásil tehdy a dnes tato slova zopakovala v Oslu i Ullmannová.
Čína zuří
Čínská média o udělení ceny Liou Siao-poovi mlčí, vláda blokuje i zahraniční vysílání. Nejčtenější čínský deník v angličtině naopak o Nobelově ceně píše na titulní straně, v titulku zprávy ale stojí: „Většina zemí je proti udělení ceny za mír Liouovi. Ocenění nezmění to, že je zločinec.“
Čína bere udělení ceny jako vměšování do jejích vnitřních záležitostí. „Rezolutně odmítáme, aby jakákoli země nebo osoba využívala Nobelovu cenu za mír k vměšování do vnitřních záležitostí Číny nebo k narušování čínské právní suverenity,“ uvedlo čínské ministerstvo zahraničí.
Vláda se v den předávání ceny postarala i o čínské disidenty. Liouova manželka zůstává v domácím vězení, vchod do domu hlídá policie a kontroluje každého, kdo chce dovnitř. Podle OSN nejméně dvacítka aktivistů preventivně skončila ve vězení. Další nesmí vycestovat ze země nebo jsou také v domácím vězení. Čínská policie zatkla i Liouova nejbližšího přítele Čang Čua, spolutvůrce známého manifestu Charta 08.
Liou Siao-po
* 28. prosince 1955 v Číně.
Má doktorát ze studia literatury na univerzitě v Pekingu. Je to literární kritik, o literatuře i přednášel. Po roce 1989 byl odsouzen na 2 roky vězení, po propuštění nesměl už přednášet. V roce 1996 skončil znovu kvůli svým názorům na 3 roky v pracovním táboře. Zde se oženil s čínskou disidentkou Liou Sia.
Když byl v roce 1991 propuštěn, znovu začal kritizovat čínskou vládu, třeba kvůli její politice v Tibetu. Dosud nejvýznamnějším Liouovým počinem je ale sepsání Charty 08, za kterou si nyní odpykává 11letý trest. Letos 8. října dostal Liou Siao-po Nobelovu cenu míru za úsilí v boji za lidská práva.
Vůbec poprvé se cena udělovala v roce 1901, tehdy ji získali zakladatel Červeného kříže Jean Henry Dunant a zakladatel první francouzské organizace na podporu míru Frédéric Passy. Celkem od roku 1901 získalo Nobelovu cenu míru 120 laureátů. Z toho bylo 40 žen, 23krát nedostal cenu jednotlivec, ale celá organizace.
Na rozdíl od ostatních se cena za mír neuděluje ve Švédsku. Nobelovu cenu uděluje pětičlenná komise, kterou volí norský parlament. Nobelova cena za mír se obecně považuje za nejkontroverznější z Nobelových cen. Její udělení už několikrát vyvolalo vášnivé debaty. Největší v roce 1994, kdy cenu získal Jásir Arafat, který jako vůdce Palestinců organizoval teroristické útoky. Loni pak komise ocenila amerického prezidenta Baracka Obamu. Výbor vyzdvihl jeho úsilí o posílení světové diplomacie a spolupráce mezi národy.
Sám americký prezident Barack Obama dnes vyjádřil politování, že si Liou Siao-po nemohl cenu převzít: „Liou Siao-po si zaslouží toto ocenění mnohem víc, než jsem si ho zasloužil já… Je mi líto, že pan Liou a jeho žena byli připraveni o možnost zúčastnit se ceremoniálu, kterého jsme se loni zúčastnili Michelle a já.“ Dnes odpoledne byly ve Stockholmu předány také ostatní Nobelovy ceny.
