Trojice kosmonautů má za úkol pátrat na povrchu rudé planety po vodě a odebírat vzorky zeminy. Pomáhat jim bude robotické vozítko. Bude ale muset řešit také nečekané situace, které připraví řídicí středisko. Po prvním výstupu budou následovat další 18. a 22. února, během nichž se po „povrchu Marsu“ fiktivně projde Smolejevskij s Číňanem Wang Jüem a potom znovu s Urbinou. Zbytek posádky, Rusové Alexej Siťov a Suchrob Kamolov a Francouz Romain Charles, zůstávají na „oběžné dráze“.
S „mateřskou lodí“ jsou Smolejevskij, Urbina a Wang ve spojení pouze pomocí radiového signálu. Po měsíci na „povrchu Marsu“ se ke zbývajícím třem kolegům připojí, nicméně ještě tři dny stráví v karanténě v hermeticky odděleném prostoru. „Hlavním cílem je zjistit, jak máme vybírat posádku pro případný let na Mars, abychom se při skutečné výpravě vyhnuli konfliktům,“ řekl hlavní specialista projektu Mars 500 Valerij Jesin.
Reportáž Pavla Vondry
Šestičlenná posádka virtuální kosmické lodě byla „na cestě k Marsu“ od loňského června. Na počátku února kosmonauti z mise Mars-500 „dosáhli oběžné dráhy“ rudé planety. Po „průzkumu Marsu“ čeká kosmonauty zhruba 250 dnů dlouhá „cesta zpět na Zemi“. Experiment by měl skončit až 5. listopadu. Skutečná cesta k rudé planetě se ale podle odborníků nejspíš neuskuteční před rokem 2030.
