Bělehrad – V Srbsku bylo odhaleno přísně střežené tajemství smrti Dragoljuba Mihailoviče - vůdce srbských četniků, kteří za druhé světové války bojovali proti Němcům i proti Titovým komunistickým partyzánům. „Draža“ Mihailović byl komunisty popraven v noci z 16. na 17. června 1947 ranou do týla na ostrově Ada Ciganlija na Sávě poblíž Bělehradu. V současnosti 91letý důstojník bývalé jugoslávské tajné služby OZNA tajemství prozradil státní komisi výměnou za stažení trestního oznámení na svého vnuka.
V Srbsku už vědí, kde byl popraven Draža Mihailović
Oné noci bylo popraveno také osm dalších osob, uvedl důstojník OZNA, který je zřejmě posledním žijícím svědkem oněch událostí. Těla popravených byla uložena do pět metrů dlouhého hrobu vykopaného podél plotu věznice, která se tenkrát na ostrově nacházela. O rok později byly ostatky přeneseny na jiný, neobydlený dunajský ostrov. Vykonavatel popravy byl následně povýšen na šéfa tajné policie v Kragujevaci v centrálním Srbsku.
Mihailović byl zadržen v březnu 1947 a odsouzen za velezradu k trestu smrti. Nebylo známo, jak a kde byla poprava provedena. Podrobnosti o smrti tohoto velitele, jehož oddíly již byly v uplynulých letech v podstatě rehabilitovány, byly zjištěny ale až nyní. Ostrov Ada Ciganlija se stal mezitím rekreačním zázemím Bělehradu a násypem se změnil v poloostrov.
Příslušníci partyzánských čet (odtud název četnici) byli bojovníci věrní jugoslávskému králi Petaru II. Za druhé světové války představovali monarchistický proud odboje orientovaný na exilovou vládu v Londýně. Operovali proti německým okupantům zejména v Bosně a Hercegovině. Už v listopadu 1941 se ale dostali do ozbrojených konfliktů s komunistickými partyzány Josipa Broze Tita a až do konce války bojovali i proti nim. Stoupencům četniků jsou přičítány četné masakry, totéž lze ale tvrdit i o jiných partyzánských hnutích. Podle některých zdrojů prý nakonec bojovali proti Titovým partyzánům v koordinaci s Němci nebo přímo pod německým velením. Mihailović byl proto po válce vítěznými komunisty souzen a popraven jako kolaborant a zrádce.
V dnešním Srbsku se popírá Mihailovičova kolaborace s fašistickou okupační mocí. Jeho četniky parlament nedávno rehabilitoval, prý v zájmu „historického smíření“. Za zhruba 1,7 milionu obětí druhé světové války v Jugoslávii - což je procentuálně po Rusku a Polsku největší počet obětí v Evropě - se poslední dobou činí odpovědným hlavně Tito. Ten prý zbytečně provokoval německé jednotky, které se pak mstily na obyvatelstvu.