Brusel - Když už to dál nejde, musíte se rozvést. V Československu vývoj ukázal, že pro Česko, a především pro Slovensko to bylo dobře. To jsou slova vlámského nacionalisty Barta de Wevera, podle nějž se náš sametový rozvod může stát inspirací pro Belgii. Nad ní se už dlouho vznáší hrozba, že by se mohla rozpadnout, i když to většina místní politické scény označuje jen za spekulace. Krize mezi Vlámy a Valony byla také jedním z témat dvoudenní návštěvy Václava Klause v Belgii. Český prezident ale zdůraznil, že by si v tomto směru nedovolil dávat žádná doporučení.
Bude československý sametový rozvod inspirací pro Belgii?
Belgie se už skoro rok neúspěšně pokouší sestavit vládu a kvůli velkému zadlužení jí někteří analytici hrozí, že skončí jako Irsko nebo Portugalsko. Klaus navštívil rozhádanou zemi poprvé v roli prezidenta. „Oni žijí v jistém luxusu, ono se tady nic tak mimořádného neděje; ekonomika bude fungovat, jestli se rozdělí, nebo nerozdělí. My jsme ten luxus neměli, a proto ten spěch,“ srovnává prezident situaci v současné Belgii a tehdejším Československu. Problém vidí především v euru.
Václav Klaus:
„Oni mohou dlouho takto koexistovat, dohadovat se, přít se, pořád ubírat kompetencím té federální vlády a já myslím, že to ta Belgie bude jistou dobu přežívat.“
3 minuty
Reportáž Evy Hrnčířové
Premiér Yves Leterme po setkání s Klausem novinářům řekl, že rozdělení Belgie není teď vůbec namístě. Zdůraznil také, že se s českým prezidentem o zkušenostech s rozdělováním země nebavil a žádná doporučení či recept si od něj nežádal. Klaus doplnil, že by si ani nedovolil žádná doporučení dávat. „Na stranu druhou dostávám tuto otázku v Belgii velmi často, protože jsem některými lidmi tady považován za hrdinu rozdělení Československa, což rozhodně není pravda. (…) Já jsem chtěl udržet Československo pohromadě. Avšak ve chvíli, kdy jsme zjistili, že to nebude praktické a pragmatické řešení, jsem byl velmi rychlý a efektivní v rozdělení země. To neznamená, že bych komukoli doporučoval, aby následoval náš příklad,“ řekl prezident.
Klaus byl také na audienci u krále Alberta II., který teď tahá za nitky belgické politiky. A jako jeden z mála pravých Belgičanů se i on snaží zabrzdit před československou cestou. Skoro rok po volbách král pověřil socialistu z jihu Elia Di Rupa sestavením vlády. Když se mu to povede, má nejen on, ale celá Belgie ještě šanci.
Belgie se už dlouho topí v hlubokých politických problémech. Vyřešit je měly loňské červnové předčasné volby. Vlámské a valonské strany se ale od té doby nejsou schopny dohodnout na zformování nové vlády a hlavně na nutných ústavních a dalších reformách, jimiž je vytvoření kabinetu podmíněno. Jde zejména o přerozdělení pravomocí a financí mezi hlavní regiony země. Asi 60 procent z 10,5 milionu obyvatel tvoří Vlámové obývající zejména sever země, druhou hlavní komunitou jsou francouzsky hovořící Valoni. Ti obývají jih Belgie a většinu Bruselu.
Klaus představil překlad své Modré, nikoliv zelené planety
Po Klausově schůzce se šéfem vlámské strany N-VA De Weverem se oba politici přimlouvali za zachování „národní identity“ v Evropě. „Já nejsem ani euroskeptik a ani eurofil. Považuji se za eurorealistu,“ řekl De Wever na kritiku vlámských křesťanských demokratů (CD&V), kteří jej obviňují, že v rozporu s tradicemi belgických politických stran zastává euroskeptické názory. Podle něj by ale Evropa měla respektovat „národní a regionální identitu“ a v současnosti trpí demokratickým deficitem.
Klaus, který na konferenci, jež se konala v prostorách Antverpské univerzity, představil překlad své knihy Modrá, nikoli zelená planeta do holandštiny, se ve svém vystoupení před zhruba třemi stovkami posluchačů tentokrát kritice Evropské unie víceméně vyhnul. „O chybách Evropy mluvit nebudu. To by bylo příliš snadné, protože je dělá celý svět,“ prohlásil. Soustředil se spíš na kritiku zastánců teorií globálního oteplování. Před školní tabulí s křídou v ruce demonstroval posluchačům, že energie z obnovitelných zdrojů přinese světu jen dražší energii, která bude brzdit prosperitu a svobodu.
GALERIE
Český prezident Václav Klaus a belgický král Albert II.
