Bělehrad - Srbská policie zadržela dlouho hledaného vojenského velitele bosenských Srbů Ratka Mladiče. Informaci jako první přinesla srbská rozhlasová stanice B92 a na mimořádné tiskové konferenci ji potvrdil i srbský prezident Boris Tadić s tím, že se pracuje na jeho vydání haagskému tribunálu. Nejhledanější válečný zločinec byl zatčen dnes ráno v obci Lazarevo nedaleko Zrenjaninu na severu země na základě anonymního udání. Měl doklady na jméno Milorad Komadić, jeho totožnost potvrdily testy DNA. Spravedlnosti unikal 16 let, dopaden byl ve spolupráci s bosenskými bezpečnostními agenturami.
Tadić na brífinku neuvedl bližší podrobnosti o zásahu zvláštní jednotky. Zdůraznil, že tyto informace zveřejní později samy bezpečnostní síly. „Jsem velmi hrdý na práci, kterou odvedly bezpečnostní síly,“ prohlásil Tadić na tiskové konferenci. Ještě během mandátu nynější vlády (tedy do jara příštího roku) musejí počítat se zadržením i všichni zbývající váleční zločinci, dodal. Zdůraznil, že tím Srbsko pozdvihlo svou morální věrohodnost v zahraničí na vyšší úroveň, a naznačil, že Bělehrad nyní za svou snahu očekává bezproblémové přijetí do Evropské unie.
Žalobce pro válečné zločiny Bruno Vekarić následně popřel informace státní televize RTS, že je nyní Mladić v letadle do Haagu. Nejdříve ho musí vyslechnout vyšetřovatelé a proti vydání haagskému soudu se může také odvolat. Tato procedura by měla trvat zhruba týden. Konečné rozhodnutí o extradici nakonec vynese ministerstvo spravedlnosti.
Srbská státní televize RTS dnes odvysílala první záběry zajatého Mladiče. Na záběrech je v kšiltovce a bundě, pohybuje se pomalu. Video trvá asi 15 vteřin. Policie ho předvedla k výslechu k vyšetřujícímu soudci zvláštního tribunálu pro válečné zločiny v Bělehradě. Soudce ale nakonec musel výslech předčasně ukončit, protože Mladić na tom byl fyzicky špatně. Mluvil prý nesouvisle, ještě dnes ho proto prohlédne lékař. Výslech bude pokračovat až zítra.
"Jménem Srbské republiky mohu oznámit, že byl dnes v ranních hodinách zadržen Ratko Mladič během společné operace Bezpečnostní a informační služby a Služby pro vyšetřování válečných zločinů. (…) Pro Srbsko to znamená velkou úlevu a uzavření jedné temné kapitoly našich dějin."
Dopadení Mladiče bylo klíčové pro pokrok v cestě Srbska do Evropské unie. Bývalý generál byl hledán haagským tribunálem pro podezření ze zločinů proti lidskosti a z genocidy. Nese odpovědnost za masakr osmi tisíc Muslimů ve Srebrenici v roce 1995 a velel také tříletému obléhání a ostřelování Sarajeva, při němž zahynulo 12 tisíc obyvatel.
Z hrdého generála je prý sešlý, zlomený stařec
Podle srbských médií našla zásahová jednotka Mladiče ráno v Lazarevu v jednom z domů jeho vzdálenějších příbuzných. Měl u sebe dvě pistole, ale při zatýkání nekladl odpor. Stanice B92 uvedla, že mu byla amputována jedna ruka, podle jiných médií má končetinu pouze paralyzovanou v důsledku mozkové mrtvice. Rovněž prý nemá vlasy, vypadá staře a ztrhaně. Byl bledý, což by mohlo znamenat, že dům opouštěl jen výjimečně. „Vypadal jako stařec. Jeden by kolem něj prošel bez povšimnutí,“ prohlásil ministr pro spolupráci s tribunálem OSN Rasim Ljajić.
Mladičovo zatčení je úlevou pro rodiny obětí masakru ve Srebrenici, prohlásilo vedení společenského sdružení Srebrenické ženy. „Pro nás je to opravdu velmi důležité,“ ujistila šéfka sdružení Hadžra Catičová, jejíž manžel a syn byli obětí masakru.
„Dnešek je významným dnem pro rodiny mnoha Mladičových obětí, pro Srbsko, Bosnu, Spojené státy a i pro mezinárodní spravedlnost. Životy zavražděným už nevrátíme, ale Mladić se teď bude muset před soudem zodpovídat svým obětem a celému světu, “ prohlásil americký prezident Barack Obama.
Přední evropští politici Mladičovo zatčení vítají
Šéfka evropské diplomacie Catherine Ashtonová, která dnes přicestovala do Bělehradu, zprávu o Mladičově zatčení uvítala a vyslovila se pro jeho co nejrychlejší vydání Mezinárodnímu trestnímu tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY). Podle švédského ministra zahraničních věcí Carla Bildta jsou šance Srbska na vstup do EU lepší než kdykoliv předtím. Zatčení generála uvítala i Severoatlantická aliance, britský premiér David Cameron nebo předseda Evropské komise José Manuel Barroso. Podle nizozemského premiéra Marka Rutteho tím ale cesta Bělehradu do Bruselu u svého konce rozhodně není. Zatčení bosenskosrbského generála ocenil vzápětí i generální prokurátor ICTY Serge Brammertz. Francouzský prezident Nicolas Sarkozy vyzval EU, aby na tuto historickou událost reagovala jasným prohlášením, že budoucností Srbska je integrace do Unie.
„Spravedlnosti bylo učiněno zadost a velká překážka na srbské cestě do Evropské unie byla odtraněna.“
V Srbsku se ale ozývají i hlasy negativní. „Srbští zrádci zatkli srbského hrdinu. Ostudné zatčení srbského generála je fackou našim národním zájmům a našemu státu. Je to špinavý, zkorumpovaný a zrádný režim lhářů ovládaný tajnou policií,“ prohlásil mluvčí ultranacionalistické Srbské radikální strany (SRS) Boris Aleksić.
Mnozí Srbové považují Mladiče za hrdinu
Za informaci vedoucí k dopadení 69letého Mladiče byla vypsána odměna 19 milionů dolarů. Mnoho Srbů ale generála dodnes považuje za hrdinu. Letos v dubnu jeho manželka Bosiljka u soudu v Bělehradu naznačovala, že její muž je zřejmě mrtev. Během skrývání před policií podle ní přežil tři infarkty a nemohl už bez lékařské pomoci zůstat naživu.
Genocidy či spoluúčasti na ní se „bosenský řezník“ Mladić podle obžaloby dopustil záměrnou likvidací části bosenskomuslimských národnostních či náboženských skupin v některých oblastech Bosny a Hercegoviny, například v Banja Luce, Prijedoru, Ključí či Srebrenici.
Srbové už v roce 2008 zadrželi rovněž dlouho hledaného politického předáka bosenských Srbů Radovana Karadžiče. Nadále zatím uniká předák chorvatských Srbů Goran Hadžić; jeho dopadení a postavení před soud také patří k požadavkům mezinárodního společenství vůči Bělehradu. Dvaapadesátiletý Hadžić po dnešku zůstává jedinou významnou osobou, po níž ICTY dosud marně pátrá. Někdejší šéf jednostranně vyhlášené Republiky srbská Krajina čelí obžalobě ze zločinů proti lidskosti a porušení zvyklostí vedení války v souvislosti s vyháněním Chorvatů a dalších nesrbských obyvatel z oblasti Krajiny.
Někdejší vrchní velitel bosenskosrbské armády je považován za jednoho z hlavních aktérů krvavých etnických čistek, jež v 90. letech provázely rozpad Jugoslávie. Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii jej viní z toho, že na nesrbském obyvatelstvu Bosny a Hercegoviny spáchal řadu válečných zločinů a zločinů proti lidskosti, včetně genocidy. Už v červenci 1995 bylo v Haagu proti Mladičovi oficiálně vzneseno obvinění.
S Mladičovým působením v čele bosenskosrbské armády je spojen největší masakr civilistů od konce druhé světové války, který se stal v polovině července 1995 v takzvané bezpečné zóně OSN ve Srebrenici. Mladičovy jednotky oblast chráněnou nedostatečně vyzbrojenými vojáky OSN dobyly a přítomné muže - pod záminkou, že hledají válečné zločince - odvezly na několik míst, kde je v následujících dnech popravily. Počet muslimských obětí se odhaduje na 8000.
Mladić se narodil 12. března 1942 v Božinovići na jihovýchodě Bosny. Na konci druhé světové války zabili jeho otce příslušníci jednotek chorvatských fašistů (ustašovců). Možná právě tento zážitek přispěl k tomu, že Mladić později projevoval vůči lidem nesrbské národnosti fanatickou nenávist, která vedla až ke spekulacím o jeho duševním zdraví. Po absolvování střední vojenské školy a bělehradské vojenské akademie nastoupil Mladić v polovině šedesátých let jako četař u tankové jednotky dislokované v Makedonii. Jako důstojník působil delší dobu také v jihosrbském Kosovu, v roce 1990 byl převelen do chorvatského Kninu.
Vrchním velitelem nově vzniklé bosenskosrbské armády byl Mladić jmenován v květnu 1993. Pro bosenské Srby byl vzorem vlastence, jeho vojáci jej zbožňovali. Během tažení získal renomé člověka, jenž se ve jménu ideje Velkého Srbska nezastaví před ničím, nevyjímaje etnické čistky, ostřelování civilních obydlí, znásilňování či zřizování koncentračních táborů. Jím vedená armáda dokázala obsadit téměř tři čtvrtiny bosenského území. Svého cíle, tedy dobytí celé Bosny, však nakonec nedosáhl. V listopadu 1995 válku ukončila daytonská mírová dohoda a o rok později byl Mladić z čela armády odvolán.
