Podle vyšetřování se desátník Donald Payne vychloubal, že s iráckými zajatci uspořádal „pěvecký sbor“, když je tloukl, aby křičeli bolestí jeden po druhém. Další voják uvedl, že zajatci vypadali druhý den, jako by je přejelo auto. Zajatci museli zůstat hodiny ve stresujících pozicích, aby zůstali vzhůru a byli zdeptaní před výslechem. Jeden vězeň uvedl, že mu vojáci natírali pod nos benzín a pak mu drželi poblíž obličeje zapalovač. Podle vyšetřování začalo trápení zajatců hned po příjezdu na základnu a zintenzivnilo večer, kdy byl prý „ring volný“.
Jedním z důvodů, proč vojáci zajaté Iráčany týrali, byla nepotvrzená zpráva, že měli něco společného s předcházející smrtí čtyř britských vojáků. Šéf vyšetřování, bývalý soudce William Gage, odmítl obhajobu vojáků, že se Músá snažil utéci. Zdůraznil, že Payne ztratil nervy.
Potrestaný byl jediný voják
Desátník Payne je jediným odsouzeným v celé záležitosti. Britský vojenský soud v roce 2007 osvobodil šest vojáků a Paynea, který se jediný přiznal, poslal na rok do vězení. V květnu 2008 ale ministerstvo obrany pod tlakem oznámilo veřejné vyšetření aféry. O měsíc později souhlasilo s vyplacením odškodného 2,83 milionu liber (tehdy asi 90 milionů korun) Músově rodině a příbuzným devíti Iráčanů zatčených s ním.
Komise, která vyšetřování vedla, dospěla k závěru, že nejsou důkazy o tom, že by mezi britskými jednotkami v Basře bylo násilí rozšířené. Přišla však se 73 doporučeními, včetně návrhu na zákaz držení vězňů v nepohodlných pozicích a na zakrývání hlavy kápěmi. Stejně tak by armáda podle ní měla vydat jasnější doporučení, pokud jde o přístup k zajatcům.
