Kanada je první zemí, která odstupuje od Kjótského protokolu o snižování emisí skleníkových plynů. Dohoda podle ní nefunguje, protože se k ní nepřipojili největší znečišťovatelé – USA a Čína. Washington sice dohodu nepodepsal, zelené technologie ale neodmítá. Hybridní auta měla být šancí pro ekologii i ekonomiku. Plán zněl lákavě – nové technologie přinesou automobilkám zisk, lidem práci, dají Americe vědecký náskok a sníží závislost na ropě. „Je to rostoucí globální trh. V elektrických automobilech je budoucnost,“ prohlásil náměstek ministra energetiky David Sandelow.
Stejně jako lidový Fordův Model T posadil Ameriku za volant, model S od automobilky Tesla Motors – první sedan poháněný jenom elektřinou – ji měl vrátit za kormidlo technologických inovací. Tesla má zatím pět tisíc objednávek a hledá 23 zaměstnanců. Masová produkce se tu rozjede příští rok, kdy tu má pracovat 400 lidí – s dotací 430 milionů, tedy přes milion dolarů na jedno místo.
Reportáž Michala Kubala
Velkolepé plány se ale zadrhávají – Amerika totiž úsporná auta nechce. Nechce platit v přepočtu milion korun za model S, když litr benzinu stojí 20 korun. Z nově prodaných aut jich na jeden elektromobil připadá 500 s klasickým pohonem. Prodej hybridů čtyři roky klesá. Na amerických silnicích se zkrátka zelená revoluce zatím nekoná. To je hlavní zpráva pro Čínu, Evropu i zbytek světa. „Čím déle budou USA čekat a dívat se, jak je předbíhají ostatní, tím složitější bude pro zdejší vládu a ekonomiku držet krok,“ říká odborník na zelené technologie Klaus Linsemeier.
