Teherán - Západ revoluci v arabských zemích připodobňuje k pádu komunismu ve střední a východní Evropě. První muslimská nositelka Nobelovy ceny míru právnička Širín Ebadíová ale nadšení brzdí. Arabské jaro dokonce odmítá nazývat jarem, protože v zemích nebyla nastolena demokracie. Poukázala přitom na případ Íránu, kde revoluce proběhla, ale ženy jsou v něm diskriminované a cenzura je něčím naprosto běžným.
Ebadíová: Arabské jaro bez nastolení demokracie není jarem
Ebadíová míní, že arabské země sice dokázaly svrhnout diktátory, ale nenastolily demokracii. „Myslím, že jedním z prvních znaků demokracie je, když arabské a muslimské ženy nebudou dál diskriminované,“ řekla nositelka Nobelovy ceny míru s tím, že Íránci v roce 1979 také provedli revoluci, ale demokracii nezískali.
První muslimku, která dostala Nobelovu cenu míru, za to íránský režim jen trestá. Když se před osmi lety vracela do Teheránu, netušila, že jí medaili seberou. „Íránská vláda medaili tedy vrátila, ale zkonfiskovala veškerý můj majetek, včetně bytu a kanceláře a mnoha dalších věcí. Prodala to vše na aukci, a to na základě falešného tvrzení, že jsem z Nobelovy ceny nezaplatila daně,“ prohlásila Ebadíová.
Širín Ebadíová, íránská nositelka Nobelovy ceny míru:
„Získání Nobelovy ceny míru mi umožnilo, že můj hlas je teď slyšet po celém světě. Podoba mé práce se ale nezměnila. Dál aktivně bráním lidská práva, a dokonce se moje činnost ještě zintenzivnila. Pracuji tvrději, než dřív.“
Íránský prezident
Ebadíová obhajovala disidenty
Dnes 64letá právnička jezdí po celém světě. V Praze přednášela po boku Dalajlámy. V Íránu byla známá od 70. let, kdy se stala historicky první ženou, která předsedala Teheránskému soudu. Pak získala jméno jako nebojácná právnička disidentů a pronásledovaných Íránců.
Někteří její klienti byli ubodáni k smrti. „Všem mým rodinným příslušníkům v Íránu sebrali pasy, mají zákaz opustit zemi a zatkli také hodně mých kolegů. Jsou pod velkým tlakem. Nutí je mluvit proti mně ve státní televizi. Samozřejmě, proti mně nesvědčili,“ konstatovala Ebadíová.
Íránský prezident
Právě íránskou propagandu si nejnověji vzala na paškál. Zvlášť jí vadí íránský kanál Press TV, který vysílá v angličtině. Své sídlo má paradoxně v Londýně a nedávno mu britské úřady udělily pokutu 100 tisíc liber. Íránská televize z toho obviňuje britskou královskou rodinu.
Ebadíová věří Evropě
„Evropská unie může hrát velmi vlivnou roli. Írán například využívá evropský satelit, přes který přenáší signál svých zpravodajských televizí do jiných zemí. Nedovoluje ale ostatním zahraničním televizím vysílat do Íránu, jako například BBC a Hlasu Ameriky. To, co Írán dělá, znamená jediné - provádí cenzuru,“ řekla nositelka Nobelovy ceny.
Sama Ebadíová z Íránu odjela v roce 2009 po znovuzvolení prezidenta Ahmadínežáda. Volby po opozičních protestech, které vláda brutálně potlačila, označila za zfalšované. Svět vyzvala, ať je neuznává a vypíše nové pod dohledem OSN. Dokud bude Ahmadínežádův režim u moci, do země se ani vrátit nehodlá.
Širín Ebadíová exkluzivně pro Horizont ČT24 (zdroj: ČT24)