Kdy skončila studená válka? Dokonce několikrát

Praha – Prezidenti Ruska a USA Boris Jelcin a George H. W. Bush podepsali 1. února 1992 v americkém Camp Davidu společné prohlášení, podle něhož se obě země přestaly považovat za protivníky; formálně tak byla ukončena studená válka. V té době byly dříve mrazivé vztahy mezi Spojenými státy a Ruskem již výjimečně vřelé. Za konec studené války je možné považovat i několik starších událostí.

Jako účinné ukončení studené války můžeme chápat již rok 1988, kdy tehdejší vůdce Sovětského svazu Michail Gorbačov oznámil, že SSSR opouští Brežněvovu doktrínu a umožňuje tedy zemím východní Evropy rozhodovat o své vnitřní politice.

„Tím sdělil komunistickým stranám, především v NDR a Československu, kde ještě nedocházelo ke změnám jako v Maďarsku či Polsku, že nemohou počítat, že by Rudá armáda přišla na pomoc hroutícím se komunistickým režimům,“ komentuje to Pavel Tomášek, zástupce šéfredaktora Aktuálně.cz.

„Dnes je svět paradoxně nebezpečnější“

„Jak byla rozkreslena mapa za studené války, kde byly poměrně jasně rozloženy síly, to byl relativně bezpečný svět. Dnes, kdy žijeme ve věku globálního terorismu, kdy je velmi těžké vymezit hranice toho, kdo kde jaký má vliv, to je paradoxně nebezpečnější svět než za studené války,“ uvažuje Tomášek.

Další datum konce studené války se dá nálezt o rok později. „Asi nejsymboličtější je pád Berlínské zdi. To byl skutečně největší symbol studené války v Evropě, kdy bylo Německo, jedna z největších evropských mocností, rozděleno na dvě části,“ říká Pavel Tomášek.

Obvykle bývá za konec studené války považován rozpad Sovětského svazu. SSSR se rozpadal postupně na začátku 90. let. V roce 1990 se odtrhly pobaltské republiky, ve zbylých zemích se sice většina obyvatelstva v referendu vyslovila pro zachování svazu, vztahy mezi republikami se však stále zhoršovaly. Oficiálně se Sovětský svaz rozpadl 26. prosince 1991.

Studená válka je výraz pro epochu dlouhodobého vojenského napětí a hospodářské konkurence, která začala po druhé světové válce (1939–1945) mezi komunistickými státy, hlavně Sovětským svazem, a Západem, zejména Spojenými státy. Konflikt začal zhruba v roce 1947. Válka zůstala „studená“ v Evropě, mocnosti ale vedly řadu zástupných krvavých konfliktů mimo Evropu, kde de facto bojovaly USA se Sovětským svazem.

8 minut
Komentář Pavla Tomáška
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
18:34Aktualizovánopřed 27 mminutami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
17:36Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
09:25Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 2 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
18:27Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 3 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...