Britský pravicový tisk se pouští do Hollanda - prý šíří mýty

Londýn - Britský pravicový tisk dnes obvinil nového francouzského prezidenta Françoise Hollanda z šíření iluzí. Nová hlava Francie totiž odmítá politiku zaměřenou na tvrdá úsporná opatření. Podle Hollanda se mají mimo jiné prosazovat podmínky pro hospodářský růst a zaměstnanost. Deníky ale varují, že neexistuje žádné bezbolestné řešení ekonomické krize.

„Hollande není skoupý na iluze. Tou hlavní je to, že proti ekonomickému oslabení Francie lze bojovat zvýšenou rolí státu a že krizi v eurozóně lze zmírnit novým projednáním smlouvy o rozpočtové disciplíně, kterou podpořili Nicolas Sarkozy a Angela Merkelová,“ napsal deník The Times.

Hollande nakonec bude muset snižovat výdaje, míní The Times

Podle tohoto prestižního konzervativního listu bude pro Hollanda těžké řešit ekonomické problémy Francie a pomáhat Evropské unii překonat nejvážnější finanční krizi v její historii. „Francie může získat zpět svou konkurenceschopnost, jen pokud sníží výdaje. To je vzkaz, před kterým se Hollande nebude moci schovat,“ tvrdí The Times.

The Times o francouzských volbách
Zdroj: ČT24/The Times

„Víkendové volby ve Francii a v Řecku ukazují, že se v Evropě nyní usazuje zákeřný mýtus… Místo obětavosti sílí jakási lidová víra, že existuje nějaké kouzelné a bezbolestné východisko z krize… Evropa zavrhuje úsporné kroky, ale bezbolestné řešení neexistuje,“ je přesvědčen deník The Daily Telegraph.

Nový francouzský prezident díky své nynější oblíbenosti v zemi bude mít možná dost síly prosadit svou politiku, ale nakonec mu stejně nezbude, než přistoupit k bolestným škrtům, soudí The Financial Times.

François Hollande a Valérie Trierweilerová
Zdroj: ČT24/Getty Images

Naopak levicově orientovaný britský deník The Guardianje přesvědčený, že „příchod pragmatického a proevropského socialisty by mohl být poslední nadějí na záchranu eura a evropského projektu před neoliberálním dogmatem, které by je pohřbilo“.

Hollande prosazuje, aby se vedle některých nezbytných úsporných opatření prosazovaly podmínky pro hospodářský růst a zaměstnanost. Mnoho zemí to vidí podobně, ale především Berlín je zastáncem oživení růstu pomocí strukturálních reforem v jednotlivých zemích a odmítá Hollandův návrh, aby se tak dělo v rámci rozpočtové smlouvy EU formou jejího doplnění o investování do velkých evropských projektů.