Vítězem prezidentských voleb v Egyptě je islamista Mursí

Káhira - Egyptská volební komise oznámila, že nástupcem Husního Mubaraka ve funkci egyptského prezidenta se stane islamista Muhammad Mursí, který v druhém kole porazil bývalého premiéra Ahmada Šafíka. Mursí získal 51,73 procenta hlasů. Egyptské úřady už několik hodin před očekávaným oznámením výsledků rozmístily další bezpečnostní síly v ulicích hlavního města Káhiry a před důležitými státními institucemi. Panují obavy, že vyhlášení výsledků může vést k dalším nepokojům. Dá se očekávat, že poražená strana výsledek napadne kvůli podezření z volebních podvodů, Šafík se ale dosud k výsledku nevjádřil. České ministerstvo zahraničí doporučuje českým turistům v Egyptě, aby pravidelně sledovali internetové stránky jejich úřadu a v případě demonstrací se vyhnuli velkým městům.

Šéf volební komise Farúk Sultan upřesnil, že vítězný kandidát Muslimského bratrstva získal 51,7 procenta, zatímco jeho soupeř 48,3 procenta hlasů. Účast při hlasování o minulém víkendu byla 51 procent. Komise předstoupila před veřejnost s téměř hodinovým zpožděním a zhruba stejně dlouho trval Sultanův projev, než byl oznámen výsledek.

Pár hodin po oznámení výsledků Mursí odstoupil ze svých funkcí v Muslimském bratrstvu, včetně jeho postu předsedy Strany svobody a spravedlnosti (FJP). Již dříve Mursí slíbil, že v případě svého zvolení prezidentem tento krok učiní, píše BBC. Polní maršál a předseda vojenské rady Muhammad Husajn Tantáví už Mursímu pogratuloval.

Muhammad Husajn Tantáví
Zdroj: ČT24

Islamisté mají co slavit

Po vyhlášení propukly v ohromné nadšení tisícovky Mursího přívrženců, kteří se shromáždili v centru Káhiry. Mursí se stal prvním islámským lídrem v čele nejlidnatější arabské země, kde žije na 82 milionů lidí.

Jméno nového prezidenta volební komise oznámila po 16:00 SELČ. Egyptský deník Al-Achbár uvedl, že bezpečnostní opatření úřady posílily po celé zemi. Policie prý dostala rozkaz „důrazně vystupovat“ proti jakémukoli porušení zákonů.

Mursí získal 13,23 milionu hlasů. Jeho stoupenci si od výsledku slibují hlavně konec vlády armádních důstojníků, kteří v červnu rozpustili parlament. I když Mursí prosazuje přísnější dodržování islámských zákonů, slibuje, že bude prezidentem pro všechny – muslimy, sekularisty i křesťany. „Slibuji, že budu prezident, který slouží svému lidu a pracuje pro něj. Budu v souladu s bohem, když budu bránit vaše práva a práva této země,“ řekl nový prezident ve svém prvním prohlášení.

Řada zemí včetně USA Mursímu hned blahopřála, často s výzvou, aby vládl demokraticky a mírově. Izrael očekává od Mursího vůli po dobrých vztazích obou zemí. Například Paříž a Londýn zdůraznily potřebu v Egyptě dodržovat a posilovat demokratické principy včetně práva menšin a žen.

Muhammad Mursí
Zdroj: Fredrik Persson/ČTK/AP

Svět neví, co od islamisty očekávat

Mursí v kampani slíbil, že vytvoří umírněnou vládu, která bude zastupovat všechny
společenské proudy v zemi. V Egyptě i v zahraničí ale existují obavy, že se bude snažit vnutit zemi islámské principy. „Je otázkou, zda Egypt půjde cestou Turecka, nebo Íránu,“ uvedl komentátor CNN. Turecko je stejně velká muslimská země, kde umírněná islámská vláda udržuje laický stát. Naopak v Íránu vládne tuhý islámský režim.

Za nástupce svrženého prezidenta Husního Mubaraka, který zemi tvrdě vládl zejména za podpory západního světa 30 let, se v minulých dnech prohlásili oba kandidáti. Jejich přívrženci se před oznámením výsledků shromáždili ve dvou různých čtvrtích Káhiry a vyjadřovali přesvědčení o úspěchu svého kandidáta. 

Husní Mubarak
Zdroj: Isifa/Sippa Press/Matej Leskovsek

Tisíce Šafíkových stoupenců v sobotu v noci manifestovaly v jiné káhirské čtvrti a provolávaly hesla na podporu Šafíkova zvolení. „Egypt má 90 milionů obyvatel a z toho dva miliony nechtějí armádu, potom 88 milionů říká ano. Nejsme tu jen kvůli Šafíkovi, ale také kvůli podpoře vojenské rady a justice,“ podotkl jeden z příznivců Šafíka.    

Ahmed Šafík, prezidentský kandidát:

„Podle výpočtů na základě výsledků od všech komisí i vlastního stranického pozorování, jsem přesvědčen o svém vítězství.“

Očekávají se velké protesty

Šafík, který se v minulých dnech označoval za vítěze, se k výsledku dosud nevyjádřil. Poražená strana pravděpodobně výsledek napadne kvůli podezření z volebních podvodů. Následovat pak budou asi další protesty. Situace v zemi zůstává napjatá poté, co ústavní soud prohlásil za neplatné parlamentní volby a sněm rozpustil, jeho pravomoci si chce prozatím ponechat armáda.

Karel Šrol z tiskového odboru ministerstva zahraničí:

„Naše velvyslanectví v Egyptě monitoruje průběh prezidentských voleb. Je těžké odhadnout, jak se bude situace v tuto chvíli vyvíjet. Nelze vyloučit, že budou nějaké demonstrace. Pak by bylo nebezpečnější cestovat do velkých měst, jako je Káhira nebo Alexandria. Nemáme v této době informace, že by se situace měla zhoršit v letoviscích.“

Druhé kolo volby státu se uskutečnilo minulý víkend. Oficiální výsledky hlasování měly být původně známy ve čtvrtek, nakonec ale bylo jejich oznámení odloženo na neurčito.  

Vizitka nově zvoleného egyptského prezidenta Muhammada Mursího (60): 
     
- Kandidát islamistického Muslimského bratrstva a šéf Strany svobody a spravedlnosti (FJP), kterou bratrstvo loni v dubnu založilo, se v kampani snažil přesvědčit, že je umírněný islamista a také že je symbolem změny (na rozdíl od protivníka, expremiéra Ahmada Šafíka).
   
- Mursí mnohokrát zopakoval, že hodnoty loňské revoluce dodrží, že nebude nutit ženy nosit šátky a že bude garantovat práva křesťanské menšiny. Ve volbách představil svůj „projekt renesance“, založený na islámských principech.
   
- Vystudovaný inženýr z USA chce „vyvážené“ vztahy s USA a nevyloučil přehodnocení egyptsko-izraelské mírové smlouvy, pakliže bude Washington blokovat pomoc Egyptu.
   
- Ve volbách spíše méně charismatický Mursí nahradil jednoho z předáků bratrstva Chajráta Šatira, který byl z voleb vyřazen. Pod Mursího vedením vyhrála FJP jasně parlamentní volby v listopadu 2011 až lednu 2012 se ziskem 46 procent hlasů.
   
- Rodák z malé vesnice Adua v nilské deltě (narozen 20. srpna 1951) vystudoval inženýrství na Káhirské univerzitě, v roce 1982 získal doktorát na Jižní kalifornské univerzitě v USA. Ve Spojených státech pracoval do roku 1985, poté se vrátil na univerzitu do Egypta.
   
- Mursí byl dříve členem výkonného výboru bratrstva a v letech 2000-2005 zasedal jako nezávislý v parlamentu. Vězněn byl krátce v letech 2006 a 2011.
   
- Mursí je ženatý, dvě z jeho pěti dětí mají americké občanství.
   
- První kolo prezidentských voleb v květnu vyhrál se ziskem 24,8 procenta hlasů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kyjev a Dnipro čelily rozsáhlému ruskému úderu ze vzduchu

Ruský vzdušný úder na ukrajinské město Dnipro v noci na úterý zabil nejméně čtyři lidi, dalších šestnáct zranil. Podle agentur Reuters a AFP to uvedly místní úřady. Rozsáhlému vzdušnému úderu čelil v noci i Kyjev, kde podle starosty Vitalije Klyčka bylo zraněno nejméně čtrnáct lidí. V metropoli na několik místech vypukly požáry a část města zůstala bez proudu, doplnil starosta ukrajinské metropole.
01:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Izraelská armáda tvrdí, že zachytila dvě střely z Libanonu

Izraelská armáda tvrdí, že v noci na úterý zachytila dvě střely z Libanonu. Jeden dron pak dopadl v blízkosti vojenského stanoviště na izraelském území poblíž hranice s Libanonem, uvedla dále podle médií armáda. Kvůli útokům byl v některých částech severu Izraele vyhlášen poplach. Armáda neinformovala o obětech.
před 2 hhodinami

České úřady představí informace pro občany cestující na fotbalové mistrovství světa

Ministerstvo zahraničí ve spolupráci s Fotbalovou asociací ČR a ministrem pro sport Borisem Šťastným (Motoristé) představí praktické informace pro české občany, kteří se chystají na fotbalové mistrovství světa do USA, Kanady a Mexika. Lidé by měli od úřadů dostat aktuální bezpečnostní a zdravotní doporučení i organizační pokyny. Turnaj se koná od 11. června do 19. července.
před 2 hhodinami

Frederiksenová zůstane dánskou premiérkou, dohodla se na menšinové vládě

Dánská sociálnědemokratická premiérka Mette Frederiksenová se dohodla na vzniku menšinové středolevé vlády, čímž si po třetí funkční období v řadě udrží křeslo ministerské předsedkyně. Informovala o tom agentura Reuters s tím, že tak končí období nejistoty po březnových volbách uprostřed krize ve vztazích s americkým prezidentem Donaldem Trumpem kvůli Grónsku, autonomní součásti Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Trumpova administrativa zastavila plán na fond na ochranu jeho spojenců

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa zastavila plán na vytvoření fondu ve výši 1,8 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 37,6 miliardy korun) pro prezidentovy spojence. Ti se domnívají, že byli „neoprávněně vyšetřováni“, píše agentura Reuters s odkazem na své zdroje. Trumpův návrh na vytvoření fondu, z něhož by mohli například získat peníze jeho příznivci odsouzení za útok na Kapitol 6. ledna 2021, vyvolal v Kongresu odpor napříč politickým spektrem.
před 6 hhodinami

Írán pozastavuje jednání s USA kvůli izraelským útokům v Libanonu

Teherán podle íránských médií pozastavuje vyjednávání s USA, dokud Izrael nezastaví vojenské akce v Libanonu a Gaze. Íránské námořnictvo zároveň oznámilo kompletní blokádu Hormuzského průlivu i úžiny Bab al-Mandab. Velitelství íránských ozbrojených sil později varovalo obyvatele severního Izraele, že v případě izraelského útoku na Bejrút mají v zájmu svého bezpečí opustit oblast. Prezident USA Donald Trump uvedl, že od Íránu ohledně přerušení jednání nemá zprávy.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Maďarská vláda podnikne kroky k odvolání prezidenta, oznámil Magyar

Maďarský premiér Péter Magyar po setkání s prezidentem Tamásem Sulyokem prohlásil, že vláda okamžitě zahájí právní kroky nezbytné k výměně prezidenta. Vládní strana Tisza disponuje v parlamentu ústavní většinou. Magyar označuje Sulyoka, který je ve funkci od roku 2024, za loutku předchozího premiéra Viktora Orbána.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Nový zákon může otevřít cestu k návratu parthenónských mramorů z Louvru

Nový právní rámec, který ve Francii vstoupil v platnost na začátku května, znovu otevřel otázku navracení kulturního dědictví a vnesl nové okolnosti do debaty kolem parthenónských mramorů uložených v muzeu Louvre.
před 12 hhodinami
Načítání...