Vítězem prezidentských voleb v Egyptě je islamista Mursí

Káhira - Egyptská volební komise oznámila, že nástupcem Husního Mubaraka ve funkci egyptského prezidenta se stane islamista Muhammad Mursí, který v druhém kole porazil bývalého premiéra Ahmada Šafíka. Mursí získal 51,73 procenta hlasů. Egyptské úřady už několik hodin před očekávaným oznámením výsledků rozmístily další bezpečnostní síly v ulicích hlavního města Káhiry a před důležitými státními institucemi. Panují obavy, že vyhlášení výsledků může vést k dalším nepokojům. Dá se očekávat, že poražená strana výsledek napadne kvůli podezření z volebních podvodů, Šafík se ale dosud k výsledku nevjádřil. České ministerstvo zahraničí doporučuje českým turistům v Egyptě, aby pravidelně sledovali internetové stránky jejich úřadu a v případě demonstrací se vyhnuli velkým městům.

Šéf volební komise Farúk Sultan upřesnil, že vítězný kandidát Muslimského bratrstva získal 51,7 procenta, zatímco jeho soupeř 48,3 procenta hlasů. Účast při hlasování o minulém víkendu byla 51 procent. Komise předstoupila před veřejnost s téměř hodinovým zpožděním a zhruba stejně dlouho trval Sultanův projev, než byl oznámen výsledek.

Pár hodin po oznámení výsledků Mursí odstoupil ze svých funkcí v Muslimském bratrstvu, včetně jeho postu předsedy Strany svobody a spravedlnosti (FJP). Již dříve Mursí slíbil, že v případě svého zvolení prezidentem tento krok učiní, píše BBC. Polní maršál a předseda vojenské rady Muhammad Husajn Tantáví už Mursímu pogratuloval.

Muhammad Husajn Tantáví
Zdroj: ČT24

Islamisté mají co slavit

Po vyhlášení propukly v ohromné nadšení tisícovky Mursího přívrženců, kteří se shromáždili v centru Káhiry. Mursí se stal prvním islámským lídrem v čele nejlidnatější arabské země, kde žije na 82 milionů lidí.

Jméno nového prezidenta volební komise oznámila po 16:00 SELČ. Egyptský deník Al-Achbár uvedl, že bezpečnostní opatření úřady posílily po celé zemi. Policie prý dostala rozkaz „důrazně vystupovat“ proti jakémukoli porušení zákonů.

Mursí získal 13,23 milionu hlasů. Jeho stoupenci si od výsledku slibují hlavně konec vlády armádních důstojníků, kteří v červnu rozpustili parlament. I když Mursí prosazuje přísnější dodržování islámských zákonů, slibuje, že bude prezidentem pro všechny – muslimy, sekularisty i křesťany. „Slibuji, že budu prezident, který slouží svému lidu a pracuje pro něj. Budu v souladu s bohem, když budu bránit vaše práva a práva této země,“ řekl nový prezident ve svém prvním prohlášení.

Řada zemí včetně USA Mursímu hned blahopřála, často s výzvou, aby vládl demokraticky a mírově. Izrael očekává od Mursího vůli po dobrých vztazích obou zemí. Například Paříž a Londýn zdůraznily potřebu v Egyptě dodržovat a posilovat demokratické principy včetně práva menšin a žen.

Muhammad Mursí
Zdroj: Fredrik Persson/ČTK/AP

Svět neví, co od islamisty očekávat

Mursí v kampani slíbil, že vytvoří umírněnou vládu, která bude zastupovat všechny
společenské proudy v zemi. V Egyptě i v zahraničí ale existují obavy, že se bude snažit vnutit zemi islámské principy. „Je otázkou, zda Egypt půjde cestou Turecka, nebo Íránu,“ uvedl komentátor CNN. Turecko je stejně velká muslimská země, kde umírněná islámská vláda udržuje laický stát. Naopak v Íránu vládne tuhý islámský režim.

Za nástupce svrženého prezidenta Husního Mubaraka, který zemi tvrdě vládl zejména za podpory západního světa 30 let, se v minulých dnech prohlásili oba kandidáti. Jejich přívrženci se před oznámením výsledků shromáždili ve dvou různých čtvrtích Káhiry a vyjadřovali přesvědčení o úspěchu svého kandidáta. 

Husní Mubarak
Zdroj: Isifa/Sippa Press/Matej Leskovsek

Tisíce Šafíkových stoupenců v sobotu v noci manifestovaly v jiné káhirské čtvrti a provolávaly hesla na podporu Šafíkova zvolení. „Egypt má 90 milionů obyvatel a z toho dva miliony nechtějí armádu, potom 88 milionů říká ano. Nejsme tu jen kvůli Šafíkovi, ale také kvůli podpoře vojenské rady a justice,“ podotkl jeden z příznivců Šafíka.    

Ahmed Šafík, prezidentský kandidát:

„Podle výpočtů na základě výsledků od všech komisí i vlastního stranického pozorování, jsem přesvědčen o svém vítězství.“

Očekávají se velké protesty

Šafík, který se v minulých dnech označoval za vítěze, se k výsledku dosud nevyjádřil. Poražená strana pravděpodobně výsledek napadne kvůli podezření z volebních podvodů. Následovat pak budou asi další protesty. Situace v zemi zůstává napjatá poté, co ústavní soud prohlásil za neplatné parlamentní volby a sněm rozpustil, jeho pravomoci si chce prozatím ponechat armáda.

Karel Šrol z tiskového odboru ministerstva zahraničí:

„Naše velvyslanectví v Egyptě monitoruje průběh prezidentských voleb. Je těžké odhadnout, jak se bude situace v tuto chvíli vyvíjet. Nelze vyloučit, že budou nějaké demonstrace. Pak by bylo nebezpečnější cestovat do velkých měst, jako je Káhira nebo Alexandria. Nemáme v této době informace, že by se situace měla zhoršit v letoviscích.“

Druhé kolo volby státu se uskutečnilo minulý víkend. Oficiální výsledky hlasování měly být původně známy ve čtvrtek, nakonec ale bylo jejich oznámení odloženo na neurčito.  

Vizitka nově zvoleného egyptského prezidenta Muhammada Mursího (60): 
     
- Kandidát islamistického Muslimského bratrstva a šéf Strany svobody a spravedlnosti (FJP), kterou bratrstvo loni v dubnu založilo, se v kampani snažil přesvědčit, že je umírněný islamista a také že je symbolem změny (na rozdíl od protivníka, expremiéra Ahmada Šafíka).
   
- Mursí mnohokrát zopakoval, že hodnoty loňské revoluce dodrží, že nebude nutit ženy nosit šátky a že bude garantovat práva křesťanské menšiny. Ve volbách představil svůj „projekt renesance“, založený na islámských principech.
   
- Vystudovaný inženýr z USA chce „vyvážené“ vztahy s USA a nevyloučil přehodnocení egyptsko-izraelské mírové smlouvy, pakliže bude Washington blokovat pomoc Egyptu.
   
- Ve volbách spíše méně charismatický Mursí nahradil jednoho z předáků bratrstva Chajráta Šatira, který byl z voleb vyřazen. Pod Mursího vedením vyhrála FJP jasně parlamentní volby v listopadu 2011 až lednu 2012 se ziskem 46 procent hlasů.
   
- Rodák z malé vesnice Adua v nilské deltě (narozen 20. srpna 1951) vystudoval inženýrství na Káhirské univerzitě, v roce 1982 získal doktorát na Jižní kalifornské univerzitě v USA. Ve Spojených státech pracoval do roku 1985, poté se vrátil na univerzitu do Egypta.
   
- Mursí byl dříve členem výkonného výboru bratrstva a v letech 2000-2005 zasedal jako nezávislý v parlamentu. Vězněn byl krátce v letech 2006 a 2011.
   
- Mursí je ženatý, dvě z jeho pěti dětí mají americké občanství.
   
- První kolo prezidentských voleb v květnu vyhrál se ziskem 24,8 procenta hlasů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU.
před 3 mminutami

Německá policie hlásí zadržení proruské špionky a dvou podporovatelů terorismu

Německá policie ve středu zadržela tři různé osoby podezřelé z napomáhání Rusku. Žena zadržená v Berlíně je podezřelá ze špionáže pro ruskou tajnou službu, dvojice mužů chycená v Braniborsku zase prý měla podporovat zahraniční teroristické organizace, konkrétně Moskvou řízené a podporované „republiky“ na východě okupované Ukrajiny.
před 12 mminutami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
před 31 mminutami

Česko bude dál působit v uskupení NATO na Slovensku, řekl ministr obrany Zůna

Český ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) navštívil ve středu v Bratislavě svého slovenského protějška Roberta Kaliňáka (Smer). Česko bude nadále zapojeno do bojového uskupení NATO na Slovensku, řekl později na společné tiskové konferenci. Obě země chtějí spolupracovat v protivzdušné obraně. Odpoledne má jednání ministrů pokračovat.
12:52Aktualizovánopřed 1 hhodinou

ŽivěTrump mluví na Světovém ekonomickém fóru v Davosu

Chválou ekonomické situace Spojených států amerických zahájil prezident USA Donald Trump svůj projev na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu. Atmosféru na konferenci ovlivnilo jeho úsilí připojit Grónsko ke Spojeným státům. Pozornost přilákala i početná a personálně silná americká delegace. Oproti tomu zástupci dánské vlády vůbec nedorazili a pravděpodobně nepřijede ani ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, zatímco se Trump na sociálních sítích strefuje do dalších evropských lídrů.
před 1 hhodinou

Za srážkou vlaků na jihu Španělska mohla být prasklá kolej, píší místní média

Vykolejení tří vagonů vlaku, které v neděli na jihu Španělska narazily do protijedoucí soupravy jedoucí z Madridu, mohl způsobit prasklý svár na kolejích. Píší o tom španělská média, podle nichž jde zatím o jednu z hypotéz vyšetřovatelů. Po nedělní tragédii, která si vyžádala 42 obětí a několik desítek zraněných, se ve Španělsku v pondělí večer stala další železniční nehoda, při níž zemřel mladý strojvůdce. Odbory španělských strojvedoucích pohrozily ve středu stávkou, zatím bez konkrétního data, a požadují zajistit bezpečnost na železnici.
před 1 hhodinou

Dánský ostrov kvůli poškozenému kabelu přišel o elektřinu

Dánský ostrov Bornholm postihl rozsáhlý výpadek elektřiny. Příčinou je poškození podmořského kabelu, píše list Jyllands-Posten. Případ vyšetřuje dánská policie.
před 3 hhodinami

EU připravuje podporu Grónsku, chce dál jednat s Washingtonem

Evropská unie (EU) pracuje na balíčku na podporu bezpečnosti v Arktidě, uvedla šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Opatření budou podle ní počítat s masivními investicemi v Grónsku. EU chce na bezpečnosti v regionu i nadále spolupracovat nejen s USA, jejichž prezident Donald Trump si dělá na Grónsko nároky, ale také s dalšími státy v oblasti. Sedmadvacítka je podle předsedy Evropské rady Antónia Costy připravena se bránit proti jakémukoli nátlaku.
10:32Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...