Houston (USA) - V americké NASA vrcholí napětí. Už zítra totiž má na Mars dosednout zatím nejsložitější přístroj, jaký kdy lidé poslali na jinou planetu. Jedná se o tunové robotické vozítko o velikosti auta nesoucí název Curiosity, které bude hledat známky života. Kvůli zpoždění signálu vědci nebudou mít možnost do přistání zasáhnout.
NASA se připravuje na „sedm minut hrůzy“
Americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA) čeká velký milník jeho existence. Po devíti letech příprav a investici dvou a půl miliard dolarů má zítra na povrchu rudé planety přistát tunové robotické vozítko Curiosity, které má za úkol hledat známky života. Pokud se však přistání nepodaří tak, jak má, celá snaha přijde vniveč.
Richard Cook, vedoucí projektu, Jet Propulsion Laboratory:
„Je to prostředí, o kterém nevíme vůbec nic. Proto tolik nejistoty, jak rychle budeme moci dělat všechny nutné úkony.“
Atmosféra na Marsu je dvěstěkrát slabší než na Zemi, brždění tak bude velký oříšek. Curiosity bude muset během několika minut zpomalit z jednadvaceti tisíc kilometrů v hodině na nulu. Až vstoupí do atmosféry, její tepelný štít se rozžhaví na teplotu přes dva tisíce stupňů Celsia.
První zpomalení zajistí speciální padák. V tu chvíli musí přístroje odolat devítinásobnému přetížení. Pak zažehne trysky raketový jeřáb, který vozítko spustí z výšky dvaceti metrů a odletí do bezpečné vzdálenosti. Vrtáky, sondy pro sběr vzorků, lasery a mikroskopy pak budou moct začít plnit své poslání.
Mimořádně důležité bude i trefit se. Povrch přistání totiž brázdí kameny a vozítko by se mohlo nenávratně poškodit. NASA proto monitoruje vše v reálném čase, aby měla co nejpřesnější údaje o podmínkách pro let atmosférou a přesné přistání.
„K sedmi minutám hrůzy“, jak se operaci v NASA přezdívá, má dojít v pondělí krátce po půl osmé ráno našeho času. Neúspěch by vážně ohrozil ambice vyslat na planetu lidskou posádku. „Pokud neuspějeme, poučíme se z toho a uděláme to znovu. Nebude to konec,“ konstatuje ředitel programu Doug McCuistion.
Hlavním úkolem Curiosity je hledání stop života ve sto padesát kilometrů širokém kráteru Gale. Předchozí sondy totiž našly známky toho, že v místě kdysi tekla voda.
GALERIE
videogallery_000189942