Teherán - Několik týdnů po testech balistických raket krátkého doletu ohlásil Írán další modernizaci těchto zbraní. Novou verzi raket Fateh-110 představil prezident Mahmúd Ahmadínežád. Zrychlil se čas jejich odpalu a prodloužila životnost. V arzenálu íránské armády jsou tyto rakety asi deset let. V poslední době se o těchto střelách hovoří v souvislosti s možným konfliktem v Perském zálivu. Írán pohrozil uzavřením námořní ropné cesty Hormuzským průlivem v případě, že svět bude dále zpřísňovat sankce proti němu.
Spojené státy mezitím oznámily, že dočasně zmírní finanční sankce proti Íránu. Neziskové organizace sídlící v USA budou moct do Íránu poslat peníze na pomoc obětem nedávného zemětřesení. Dosud tam mohly dodávat jen jídlo a zdravotnické vybavení. Washington na Írán uvalil tvrdé sankce kvůli jeho kontroverznímu jadernému programu.
Írán kromě raket prezentoval dalších pět vojenských novinek, podle expertů je přeceňuje
Kromě raketového systému Írán představil dalších pět novinek své vojenské techniky a vzdušnou testovací laboratoř. Podle ministra obrany Ahmada Vahídího chce Írán do konce tohoto islámského roku, který spadá na březen 2013, uvést do provozu novou generaci bojových stíhaček, raket, bezpilotních letounů a ponorek. Ministerstvo obrany údajně vlastní know-how na výrobu bezpilotních letounů i technologii „stealth“. Balistické rakety Íránci nedávno s úspěchem otestovali a oznámili, že zlepšili přesnost zásahu námořních a pozemních cílů do vzdálenosti 300 kilometrů.
„Tato raketa je jednou z nejpřesnějších a nejpokročilejších balistických střel používajících fosilní paliva. V posledních deseti letech hrála důležitou roli při posilování obranných schopností Íránské islámské republiky,“ řekl Vahídí o raketách Fateh-110. Západní vojenští experti ovšem upozorňují, že íránský režim má ve zvyku přeceňovat síly svých zbraní a vojenských technologií, obzvláště raket. Podle nich má Fateh-110 špatný naváděcí a ovládací systém, který se spouští jen po vypuštění střely. Zaměřovací systém nejmodernějších raket se přitom spouští až při sestupu rakety na cíl.
MAAE ohlásila na konec týdne nové kolo jaderných jednání s Íránem
Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) oznámila, že se v pátek ve Vídni uskuteční další kolo jednání s Íránem o jeho kontroverzním jaderném programu. Setkání bude dalším pokusem odblokovat po dvou měsících od předchozího nezdaru jednání s Íránem, západní diplomaté ale od jednání neočekávají žádný průlom.
Západ a Izrael podezřívají Írán, že se snaží sestrojit jadernou zbraň. Chtějí ho proto přinutit, aby začal jednat o svém jaderném programu a umožnil expertům MAAE inspekce svých zařízení. Teherán však popírá, že by jeho jaderný program směřoval k získání vlastních nukleárních zbraní, a tvrdí, že jádro využívá pouze k civilním účelům. Svého jaderného programu se vytrvale odmítá vzdát a čelí kvůli tomu i sankcím ze strany USA, Rady bezpečnosti OSN a Evropské unie.
Tato situace vyvolává sílící znepokojení zejména v Izraeli, který se cítí být Teheránem nejvíce ohrožen a dává stále otevřeněji najevo své odhodlání jednostranně vojensky zasáhnout proti íránským jaderným zařízením.
Konflikt s Íránem by přišel Izrael na 835 miliard korun
Případný útok na Írán by Izrael přišel na 167 miliard šekelů (835 miliard korun). S odvoláním na ekonomickou analytickou organizaci BDI-Coface o tom informovala stanice Al-Arabíja. Jde o přímou ztrátu v izraelské ekonomice, přičemž se musí počítat ještě s tím, že hospodářství by trpělo následky tři až pět dalších let.
Analytici BDI spočítali, že 32denní válka Izraele proti libanonskému Hizballáhu v roce 2006 se promítla v ekonomice snížením jejího růstu o půl procenta. Přímé škody na majetku a infrastruktuře ekonomiku stály 1,3 procenta HDP. Válka s Hizballáhem ale postihla jenom sever státu, který se na výkonu hospodářství podílí jenom z pětiny. V případě konfliktu s Íránem „se musí počítat s tím, že postižen bude i střed státu, v němž je soustředěno 70 procent izraelské ekonomické aktivity,“ tvrdí ve své analýze BDI.
