Už více než 35 let na cestě a skoro 18 a půl miliardy kilometrů od Země je už Voyager 1. Sonda pomalu dává sbohem své domovské sluneční soustavě a vrhá se do dosud jen málo prozkoumaného mezihvězdného prostoru. Nejvzdálenější objekt vyrobený lidmi už teď hlásí výrazné změny v úrovních radiace, která přichází od Slunce a z vnějšího vesmíru. Podle vědců je ale ještě brzy na to, aby mohli říct, že se sonda dostala mimo sluneční soustavu.
Edward Stone, vědec projektu Voyager z Kalifornského technologického institutu v Pasadeně:
„Ve vědeckém týmu mise Voyager 1 panuje přesvědčení, že sonda ještě neopustila sluneční soustavu a nedosáhla mezihvězdného prostoru. Hlavním důkazem něčeho takového by byla změna směru magnetického pole a tu jsme zatím nepozorovali. (…) V prosinci 2012 vědecký tým Voygeru informoval, že Voyager 1 je v nové oblasti nazývané 'magnetická dálnice', kde se energetické částice dramaticky mění. Posledním kritickým indikátorem dosažení mezihvězdného prostoru je změna směru magnetického pole a tato změna zatím zaznamenána nebyla.“
Diskuse o tom, kam až se Voyager 1 na své vesmírné pouti dostal, vyvolal profesor astronomie univerzity v Novém Mexiku Bill Webber, který s odvoláním na výsledky své vědecké práce oznámil, že sonda náš hvězdný systém již opustila. Zároveň však upozornil, že není jasné, zda se už skutečně dostala do mezihvězdného prostoru.
Sondy Voyager 1 a 2 vyslaly Spojené státy do vesmíru v roce 1977. Družice vyfotografovaly všechny vnější planety sluneční soustavy a pokračují v cestě k jejím hranicím. Obě doputovaly nejdál ze všech zařízení, která kdy lidé vytvořili. Voyager 1 se pohybuje vyšší rychlostí, takže je od Země dál než jeho sesterská sonda.
Voyager 1 se podle NASA nyní nachází kolem 18 miliard kilometrů daleko od Slunce a jeho signálu trvá přibližně 17 hodin, než doletí na Zemi. Voyager 2 je vzdálen od Slunce kolem 15 miliard kilometrů. Obě sondy mají dost energie, aby dokázaly vysílat vědecké údaje až do roku 2020. I potom poletí Mléčnou dráhou, i když už mlčící, a pro případ, že by se někdy setkaly s mimozemskou civilizací, nesou na palubě pozlacenou 18centimetrovou destičku se záznamem zvuků a obrazů, které charakterizují život na Zemi v době vypuštění. Případní mimozemšťané si tak budou moci vyslechnout pozdravy v 55 pozemských jazycích nebo se pohroužit do poslechu hudebních děl Wolfganga Amadea Mozarta či bluesmana „Blinda“ Willieho Johnsona.
