Padá další koruna Beneluxu - belgický král oznámil abdikaci

Brusel - Belgický král Albert II. k 21. červenci abdikuje. Devětasedmdesátiletý panovník to oznámil v dnešní promluvě k národu s tím, že ve svém věku už nemůže vykonávat povinnosti panovníka tak, jak by si představoval. Albert vládne zemi od roku 1993, nástupcem se stane jeho třiapadesátiletý syn princ Philippe.

Král oznámil svou abdikaci v projevu, který přenášel rozhlas a televize. „Považuji za čest a požehnání, že jsem velkou část života mohl sloužit této zemi a jejím obyvatelům,“ řekl s tím, že odstoupí 21. července, kdy Belgie slaví den nezávislosti. Zdůraznil, že věk a zdravotní stav mu už nedovolují vykonávat panovnické povinnosti tak, jak by chtěl.

V rámci evropských monarchií se jedná již o druhou královskou rezignaci v horizontu několika měsíců. V dubnu abdikovala také královna sousedního Nizozemska Beatrix a trůn přenechala svému synovi Willemu-Alexanderovi.

Kdo je Albert II.? Nejstarší „novopečený“ král v dějinách Belgie

Albert II. opouští belgický trůn po dvaceti letech. Syn Leopolda III. a švédské princezny Astrid přitom po narození na trůn usednout neměl; jeho starší bratr Baudouin I. ale v roce 1993 zemřel, aniž by po sobě zanechal následníka. Devětapadesátiletý Albert tak stanul v čele země coby nejstarší král v jejích dějinách.

Albert II. je pokládán za klasický příklad moderního monarchy: zajímá se spíše o ekologii a ekonomiku než o dvorní etiketu, hovoří plynně šesti jazyky, má velký smysl pro humor a býval vášnivým motocyklistou. Jeho vášeň pro motorky pokládali mnozí za nepatřičnou. Při jednom karambolu v roce 1984 si zlomil několik žeber a rameno. V pětadvaceti letech se oženil s půvabnou italskou šlechtičnou Paolou, „nejkrásnější princeznou Evropy“, do které se zamiloval na první pohled. Mají spolu tři děti - syny Philippa a Laurenta a dceru Astrid.

Mocná evropská dynastie

Albert II. je v pořadí šestým panovníkem samostatné Belgie, do roku 1830 byla země součástí nizozemského království; v zemi od jejího vzniku vládne Sasko-Kobursko-Gothajská dynastie, která je vůbec nejmocnějším panovnickým rodem Evropy; synovec prvního belgického krále Albert se totiž v roce 1840 oženil se svou sestřenicí a pozdější anglickou královnou Viktorií. Dynastie Sasko-Kobursko-Gothajská tak sedí i na britském trůně, byť v roce 1917 nahradila německý název na anglicky znějící rodové jméno Windsor.

Belgický král Albert II. se svou manželkou Paolou
Zdroj: Dirk Waem/ČTK/BELGA

Jen čtvrtina Belgičanů věří schopnostem následníka trůnu

Právě syn Phillipe je následníkem trůnu, a na konci června tak zastoupí svého otce v čele belgického království. Třiapadesátiletý vévoda Brabantský je absolvent univerzit v Oxfordu a Stanfordu a zajímá se o situaci mladých lidí v zemi a jejich integraci do společnosti, často debatuje se studenty ve školách a na univerzitách; je přitom známý svou plachostí a převážně vlámští obyvatelé Belgie mu vytýkají, že je nudný a upjatý a chybí mu srdečnost a rozšafnost jeho otce.

V průzkumu provedeném v květnu letošního roku se pouze 25 procent dotázaných domnívalo, že Philippe je připraven vykonávat královskou funkci. Belgický tisk tak již v minulosti vznášel otázku, zda by nebylo lepší ho v nástupnictví přeskočit a posadit na trůn jeho dceru Elisabeth, bude-li už v dané chvíli schopná vládnout. Prvorozené dceři prince Philippa je nyní ovšem teprve dvanáct let.