Washington – List The New York Times napsal s odvoláním na odtajněné zpravodajské materiály a americké diplomatické depeše, že Sýrie má jednu z největších světových zásob chemických zbraní. Arsenál prý Sýrie nashromáždila díky Sovětskému svazu nebo Íránu, vypomohlo prý ale v minulosti i Československo. To údajně cvičilo nejen syrské chemické specialisty, ale dodávalo také vojenské systémy.
I když se mezinárodní společenství v 80. letech snažilo omezit obchodování s materiálem pro výrobu chemických a jaderných zbraní, tehdejší syrská vláda využívala mezer v zákonech a čile se zásobovala chemickým arsenálem, píše list The New York Times.
Dopomohli jim přitom k tomu vysocí představitelé Sovětského svazu. List píše o generálovi, který poskytl syrskému režimu staré sovětské chemické zbraně. Ty přitom vytvořily základ syrského chemického arzenálu. The New York Times přitom zmiňuje i Československo, které mělo před rokem 1991 vycvičit syrský personál a mělo dodat i vojenské systémy.
Kromě toho pomáhali Sýrii nashromáždit chemické látky i další spojenci jako například Írán, Čína, ale i západní státy, včetně některých amerických společností. Zpráva z americké ambasády v Damašku z roku 2006 například hovoří o tom, jak snadno syrští obchodníci nakupují ve Spojených státech ilegální látky. Některé firmy prý dodávaly do Sýrie zakázané chemické látky, aniž by zjišťovaly, na co je syrská vláda bude využívat.
Prezident Asad a před ním i jeho otec dokázali využít kliček v mezinárodním právu. Dováželi látky, ze kterých se dá vyrobit nervový plyn sarin, i když s ním samotným se podle mezinárodních úmluv obchodovat nesmí. Podle Spojených států přitom syrská vláda právě tuto chemickou látku použila při chemických útocích nedaleko Damašku 21. srpna. USA tvrdí, že při tom zemřelo 1 400 lidí.
Spojené státy byly tímto postupem, kdy syrská vláda často obchodování s nebezpečnými látkami kamuflovala nákupem z farmaceutických či jiných důvodů, velmi znepokojeny, svědčí o tajné americké diplomatické depeše z roku 2009 a 2010, které odhalil server WikiLeaks.
List poznamenává, že bohužel ale mezinárodní společenství poslední roky mělo jiné priority. Soustředilo se především na jadernou hrozbu ze strany KLDR nebo Íránu a omezení obchodování s chemickými zbraněmi se tolik úsilí nevěnovalo.
