Štrasburk - Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku zklamal blízké polských obětí masakru v Katyni. Sice odsoudil Rusko za nedostatečnou justiční spolupráci, trval ale na své nekompetenci se vyjadřovat k podstatě případu z roku 1940.
Rozhodnutí evropského soudu ohledně katyňského masakru Poláky zklamalo
Soud definitivně potvrdil, že Rusko pochybilo při objasňování osudu Sověty zmasakrovaných důstojníků polské armády. Moskva tak podle soudu nedostála svým povinnostem a má to napravit. Příbuzní obětí si soudu stěžovali, že Rusko události z roku 1940 dostatečně nevyšetřilo a nevyjasnilo.
Soudci evropského tribunálu při Radě Evropy nicméně jako loni dospěli znovu k závěru, že nejsou kompetentní se vyjadřovat k samotným úmrtím. K těm došlo 58 let před tím, než v Rusku v roce 1998 začala platit evropská úmluva o ochraně lidských práv.
„Je to skandální. Pro nás je to důkaz, že ten, kdo má moc a peníze, nebude nikdy odsouzen. Byl to zločin z nenávisti. Neodsouzení této genocidy a nepotrestání jejích autorů vedly k jejímu opakování ve Rwandě a na Balkáně a k tomu, že se to může opět stát,“ reagovalo na dnešní rozsudek sdružení obětí z Katyně.
Masakr, který zatěžuje polsko-ruské vztahy dodnes, schválil na jaře 1940 sovětský diktátor Josif Stalin svým podpisem pod rozkazem „zlikvidovat nacionalisty a kontrarevoluční aktivisty“ na Sověty obsazené části Polska.
Sovětská tajná policie NKVD v Katyni i na jiných místech na jaře 1940 postřílela na 22 tisíc Poláků, kromě důstojníků také intelektuály, duchovní nebo policisty.
Po válce sovětský režim masakr popíral a vinil z něj německé nacisty, kteří později oblast obsadili. Pravdu o katyňských událostech se ruská veřejnost dozvěděla až na přelomu 80. a 90. let v období Gorbačovovy perestrojky.
Ruská justice zahájila v roce 1990 vyšetřování, které ukončila v roce 2004. Úřady označily závěry vyšetřování za tajné, takže příbuzní obětí se přes své opakované prosby nic nedozvěděli.