Američané asi sledovali i mobil Angely Merkelové

Berlín - Americké tajné služby údajně sledovaly mobilní telefon německé kancléřky Angely Merkelové. Podle serveru Der Spiegel se tak možná dělo několik let. Merkelová kvůli kauze dnes volala americkému prezidentovi Obamovi a žádala okamžité vysvětlení. Obama ji ujistil, že Washington její komunikaci v současné době nesleduje. Bílý dům ale nepotvrdil, že se tak nedělo v minulosti.

Der Spiegel má k dispozici materiály od bývalého technika amerických tajných služeb Edwarda Snowdena. Podle Spiegelu právě jeho rešerše daly podnět německým úřadům k nyněší reakci.

Mluvčí spolkového kabinetu Steffen Seibert potvrdil, že Merkelová kvůli záležitosti mluvila s americkým prezidentem: „Dala jasně najevo, že s takovými praktikami, pokud se indicie potvrdí, jednoznačně nesouhlasí a považuje je za naprosto nepřijatelné.“

„Pokud by se ukázalo, že se američtí špioni dokázali probourat do komunikace německé kancléřky, znamenalo by to velkou porážku i pro německé tajné služby. Angela Merkelová totiž používá takzvaný kancléřský mobil, který německá kontrarozvědka považovala za naprosto bezpečný,“ uvedl zpravodaj ČT v Německu Martin Jonáš.

Tohle se mezi přáteli nedělá

Mezi blízkými přáteli a partnery, jakými jsou po desetiletí Německo a USA, není podle německého vládního mluvčího sledování šéfa kabinetu možné. Merkelová byla navíc terčem sledování Američanů několik let. „Prezident kancléřku ujistil, že Spojené státy její komunikaci nesledují a ani nebudou sledovat,“ řekla Spiegelu mluvčí americké Rady národní bezpečnosti (NSC). Odmítla však výslovně potvrdit, že se tak nedělo v minulosti. Také mluvčí Bílého domu James Carney řekl, že „Spojené státy nemonitorují a nebudou monitorovat komunikaci kancléřky“.

„Bylo by to závažné narušení. Takovým praktikám je nutné bezodkladně zamezit,“ zdůraznil Seibert. Merkelová podle něj v rozhovoru s Obamou vyjádřila očekávání, že „americké úřady Německu objasní možný celkový objem takových odposlouchávacích praktik, a odpoví tak na otázky, které spolková vláda kladla už před několika měsíci.“

Barack Obama s Angelou Merkelovou
Zdroj: Pablo Martinez Monsivais/ČTK/DPA

Merkelová vyjádřila německé obavy z odposlechů při červnové návštěvě Obamy v Německu. Rovněž podpořila volání po posílení ochrany komunikačních dat na celoevropské úrovni.

„Jako blízký spojenec Spojených států amerických spolková vláda do budoucna očekává jasný smluvní základ pro činnost (tajných) služeb a jejich spolupráci,“ poznamenal Seibert.

Skandál, který rozvířil Snowden poskytnutím důvěrných informací tisku, v posledních dnech opět nabývá na závažnosti. Der Spiegel v aktuálním vydání rovněž píše, že po několik let byli oběťmi americké špionáže mexická vláda a bývalý prezident Felipe Calderón. Už dříve se hovořilo o podobné špionáži NSA v Brazílii. Francouzský deník Le Monde zase v pondělí napsal, že NSA od prosince 2012 do ledna 2013 pořídila více než 70 milionů nahrávek telefonických dat Francouzů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Represe jsou všudypřítomné. Mezi Íránci vládne beznaděj

Každodenní bombardování a všudypřítomné represe. Tak popisují běžní Íránci svůj život v zemi, která je už třetí týden ve válce s Izraelem a Spojenými státy. Miliony lidí opustily své domovy, další se bojí dlouhodobých ekonomických následků války. Naději postupně ztrácejí i podporovatelé změny režimu. Nepřejí si, aby z jejich země zbyly jen trosky.
před 2 hhodinami

Izraelská armáda oznámila novou vlnu úderů na Teherán

Izraelská armáda zahájila v pátek ráno nové údery na „infrastrukturu“ íránských úřadů v hlavním městě Teheránu. Agentura AFP píše, že nad Jeruzalémem byly v noci slyšet exploze poté, co izraelská armáda potvrdila útok balistickými raketami z Íránu.
před 5 hhodinami

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

EU poskytne Ukrajině půjčku 90 miliard eur tak či onak, potvrdila šéfka Komise

Předsedkyně Evropské komise po skončení čtvrtečního summitu Evropské unie (EU) zopakovala, že sedmadvacítka poskytne Ukrajině půjčku v hodnotě 90 miliard eur (asi 2,2 bilionu korun) tak či onak. Předseda Evropské rady António Costa v návaznosti na to vzkázal maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi, že nikdo nemůže Radu vydírat.
01:05Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Kosťantynivka je klíčová pro vývoj v rusko-ukrajinské válce, míní projekt DeepState

Ukrajinské ozbrojené síly se připravují na očekávanou jarní ofenzivu ruské armády. Podél 1300 kilometrů dlouhé fronty je zatím stále těžší odhadnout detailní pozice obránců i agresorů. Od samého začátku otevřené invaze Moskvy se o to snaží neoficiální projekt DeepState. Za tu dobu se skupina nadšenců proměnila v klíčový zdroj informací pro běžné lidi i mezinárodní média.
před 11 hhodinami

Íránské vedení bylo zničeno, tamní vojáci dezertují, tvrdí Trump

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně uvedl, že íránské vedení bylo zničeno a tamní vojáci dezertují. Před novináři také řekl, že neplánuje vyslat americké jednotky do země, na kterou americké a izraelské síly ze vzduchu útočí od 28. února.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Téměř polovina elektřiny v EU pocházela loni z obnovitelných zdrojů

I v minulém roce překonal objem vyrobené elektřiny v Evropské unii hranici čtyřiceti sedmi procent. Oproti roku 2024 se zvýšil o jednu desetinu procenta na celkových 47,3 procenta. Z tohoto podílu byla hlavním zdrojem elektřiny větrná energie, která představovala více než třetinu získané energie z obnovitelných zdrojů. Na druhém místě skončila energie vyrobená ze slunce. Vyplývá to z dat Eurostatu.
před 14 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami
Načítání...