Německé námluvy Snowdena pokračují, vláda je ale proti

Berlín – Po vzájemné schůzce Edwarda Snowdena s německým poslancem Hansem-Christianem Ströbelem pokračuje tlak části Spolkového sněmu udělit někdejšímu spolupracovníkovi NSA azyl. Snowden už minulý týden Ströbelemu potvrdil, že by rád přijel do Německa a vypovídal o podrobnostech špionážních praktik amerických tajných služeb. Právě němečtí Zelení a postkomunistická Levice chtějí přání Snowdena zrealizovat – a výměnou mu poskytnout azyl. To ale německá vláda rázně odmítá, protože nechce dál zhoršovat napjaté vztahy mezi Německem a USA.

Snowden se nyní před americkou justicí ukrývá v Rusku, kde získal pouze dočasný azyl. V uplynulém týdnu německému poslanci řekl, že je ochoten výměnou za bezpečnostní záruky přijet do Německa a vypovídat o sledování politiků. V Německu se špionážní aféra přiostřila zejména v posledních dnech, kdy vyšlo najevo, že rozsáhlému monitorování neušly ani telefonáty kancléřky Angely Merkelové.

Podle předsedy Levice Bernda Riexingera by Spolkový sněm měl přijmout usnesení, kterým by vyzval vládu k udělení azylu Snowdenovi. Ve Spolkovém sněmu je podle něho poměr 320 ku 311 pro přijetí Snowdena. Pro udělení azylu Snowdenovi jsou prý kromě Levice i poslanci Zelených a sociální demokracie (SPD). Vyjádření zástupců SPD se ale rozcházejí. Zatímco někteří mluví o Snowdenovi jako o hrdinovi, další se obávají dalšího zhoršení vztahů mezi Německem a USA, které by udělení azylu způsobilo.

Konečné rozhodnutí však nemusí závazně vyjádřit ani vláda ani právní špičky země. Pokud by návrh získal skutečně většinu v parlamentu, nic už by fakticky nebránilo v udělení azylu Snowdenovi.

Nejednoznačný postoj sociálních demokratů totiž může odrážet probíhající jednání o koalici s konzervativní unií CDU/CSU. Právě ta se totiž k možnému udělení azylu tváří zdrženlivě. Podle konzervativců by němečtí představitelé měli Snowdena vyslechnout v Rusku.

Také mluvčí kabinetu Steffan Siebert návrh na udělení azylu Snowdenovi odmítl s tím, že by to vážně poškodilo vztahy mezi Berlínem a Washingtonem. „Transatlantická vazba zůstává pro nás Němce mimořádně důležitá,“ řekl Siebert na tiskové konferenci. Podle něj jen málokterá země vytěžila ze vztahu s USA tolik jako Německo a význam vztahů s Washingtonem proto bude kabinet brát v úvahu i při svých budoucích rozhodováních.  

Prohlubovat roztržku mezi severoatlantickými spojenci nehodlá ani Brusel. Evropská komise oznámila, že jednání o rozsáhlé obchodní dohodě Evropské unie a USA bude navzdory Snowdenově aféře příští týden pokračovat. Ambiciózní dohoda dvou už nyní největších světových obchodních partnerů nazvaná Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP) by měla odstranit některé zbývající překážky ve vzájemném obchodu.

Edward Snowden a Hans-Christian Ströbele
Zdroj: ČTK/DPA/Büro Hans-Christian Ströbele

Ströbele uvedl, že by Snowden ze všeho nejraději předstoupil před komisi amerického Kongresu. Snowden také prostřednictvím zmíněné schůzky požádal o mezinárodní pomoc a vyzval, aby Spojené státy upustily od jeho stíhání.

Ke shovívavosti mají ale americké úřady daleko – alespoň podle vyjádření senátorky Dianne Feinsteinové, která stojí v čele výboru pro kontrolu činnosti výzvědných služeb. „Měl možnost vzít telefon a zavolat sněmovnímu výboru pro tajné služby, senátnímu výboru pro tajné služby a říct: Podívejte, mám nějaké informace, které byste měli vidět. My bychom se s ním určitě sešli a na ty informace se podívali,“ řekla Feinsteinová pro televizi CBS.

Komentář zpravodaje Martina Jonáše (zdroj: ČT24)

Také republikánský poslanec Mike Rogers, člen sněmovního výboru pro vnitřní bezpečnost, nevidí „žádný důvod“ k umírněnosti vůči Snowdenovi. Pokud podle něj chce ve Spojených státech čelit odpovědnosti za krádež informací, porušení přísahy a vyzrazení tajných dokumentů, bude s ním o tom rád diskutovat, nejdříve ale musí Snowden přiznat, co způsobil.

  • BRAZÍLIE VRACÍ ÚDER: Brazilský list Folha de Sao Paulo dnes přišel s informací, že tamní američtí diplomaté byli sledováni výzvědnou službou, a to v letech 2003 a 2004. Špehování se kromě Američanů jako obětí mělo týkat i ruských, íránských a iráckých pracovníků ambasád. Podle brazilských úřadů šlo o „kontrarozvědnou operaci“ v souladu s brazilskými zákony. Sama brazilská prezidentka Dilma Rousseffová se v září důrazně ohradila proti údajnému špehování, jemuž byla vystavena ze strany USA.

Bývalý zaměstnanec CIA a NSA Edward Snowden v britském listu The Guardian vyzradil tajný americký protiteroristický program PRISM, spočívající v rozsáhlém špehování internetové komunikace. Jeho čin mu získal globální slávu i proklínání, někteří američtí kongresmani jej již označili za zrádce, či dokonce velezrádce. Devětadvacetiletý Snowden ale tvrdí, že tím nechtěl vlasti uškodit, ale naopak otevřít oči Američanům, aby věděli, co jejich vláda podniká.

Vydáno pod