Gurlittova sbírka obrazů je asi větší, než se zdá

Stuttgart - Sbírka více než 1 400 obrazů moderního umění zabavená v mnichovském bytě Cornelia Gurlitta je možná ještě větší, než si vyšetřovatelé mysleli. Policie ve Stuttgartu prověřuje dalších 22 cenných děl, z nichž by mu některá mohla patřit. O nalezené obrazy se začalo zajímat i Polsko.

Obrazy předal úřadům Gurlittův švagr, který je uchovával ve svém bytě v Kornwestheimu u Stuttgartu. Některé z těchto maleb by mohly souviset s nálezem v Mnichově. Policie nově získaná díla převezla na neznámé místo a zatím prý nemá žádné indicie, které by je spojovaly s nějakým trestným činem.

Němečtí celníci a policisté našli v roce 2012 při domovní prohlídce, provedené kvůli podezření z daňového podvodu, v bytě nyní osmdesátiletého Gurlitta 1 406 obrazů, jejichž hodnota se odhaduje na miliardu eur. O případu ale úřady informovaly teprve nedávno. Jde o díla, která patřila židovským sběratelům, nebo byla majitelům zabavena jako „zvrhlé umění“. Tak označoval nacistický režim umělecká díla propagandou považovaná za „neněmecká“ či „degenerovaná“.

Gurlitt byl synem obchodníka s uměním. Podle německého tisku dospěli vyšetřovatelé z Celního kriminálního úřadu k závěru, že velká část zabavené sbírky mu patřila po právu.

O nalezené obrazy se zajímá i Polsko. Tamní úřady by o nich chtěly získat podrobnější informace, aby mohly prověřit, zda se nejedná o některá z více než 60 000 uměleckých děl zmizelých za druhé světové války z Polska. Tamní ministerstvo kultury dokonce mluví o důkazech, že některé z těchto obrazů pocházejí z „polského území“. V roce 1937 totiž putovaly do Mnichova na výstavu „zvrhlého umění“ obrazy z muzeí ve Štětíně nebo ve Vratislavi, které se už nevrátily. Problémem ovšem je, že území, kde tato města leží, patřila až do roku 1945 Německu.

Česko chce informace o zabavených obrazech

U příležitosti odhalení sbírky v Mnichově uspořádalo tiskovou konferenci české Centrum pro dokumentaci majetkových převodů kulturních statků obětí II. světové války. Podle ředitelky centra Heleny Krejčové totiž lidé většinou neví, že tato instituce existuje a že je možné se kdykoliv přihlásit se žádostí o restituci zcizeného majetku. Centrum jim bezplatně pomůže shromáždit či ověřit údaje potřebné k podání žádosti u příslušných úřadů. 

Češi také chtějí na německé úřady apelovat, aby o dílech nalezených v Mnichově zveřejnily co nejvíce informací. Věci kulturní povahy, které zabavili nacisté, jsou stále v českých státních sbírkách, na zámcích ve správě státu, ale i na Úřadu vlády či v sídlech ministerstev. Identifikace těchto děl je často náročná, neboť dotyčné věci prošly různými institucemi a jsou většinou evidovány jako majetek zabavený nacistům. Předtím ale byly často zabaveny Židům, těm, kteří šli do transportu, i těm, kteří před holokaustem stihli utéct. Zjišťování provenience těchto předmětů je jedním z cílů centra.

Video Brífink k restitucím kulturních předmětů zcizených obětem 2. sv. války
video

Brífink k restitucím kulturních předmětů zcizených obětem 2. sv. války