Ukrajina utnula přípravy asociační dohody s EU. Tymošenkovou nepustí

Kyjev - Ukrajinští poslanci řekli „ne“ klíčovému návrhu zákona, který by umožnil propuštění vůdkyně ukrajinské opozice Julije Tymošenkové. Celkem bylo ve hře šest návrhů, které měly Tymošenkové umožnit vycestovat do zahraničí za lékařskou péčí. EU tím podmínila podepsání historické asociační dohody s Ukrajinou. Ukrajinská vláda už ale zastavila přípravy podpisu - eurokomisař pro rozšíření Štefan Füle proto zrušil plánovanou cestu do Kyjeva. Podle ukrajinské vlády je nutná lepší příprava na ekonomické dopady, které by přineslo přidružení země k EU. Proti bližší vazbě mezi Ukrajinou a EU se dlouhodobě staví Rusko.

Vlastizrada! Milost pro Tymošenkovou! Opozice nezůstala zticha

Potřebný počet nejméně 226 hlasů nezískal v zákonodárném sboru ani jeden ze šesti předložených návrhů zákona. Ve 450členném ukrajinském parlamentu má nejvíce poslanců - 187 - vládnoucí Strana regionů prezidenta Viktora Janukovyče. Opozice na výsledek reagovala křikem „hanba“. Strana UDAR světového šampiona v boxu Vitalije Klička pak prezidenta vyzvala, aby Tymošenkové okamžitě udělil milost.

Opoziční frakce parlamentu navíc obvinily prezidenta i premiéra z vlastizrady. Chtějí je předvolat do parlamentu. Šéf parlamentní frakce největší opoziční strany Vlast Arsenij Jaceňuk prohlásil, že neochota podepsat asociační dohodu by prezidenta Janukovyče mohla přivést před soud. Případně by mohl čelit snaze o ústavní žalobu (takzvaný impeachment). Premiér Mykola Azarov by měl podle Jaceňuka odstoupit. Jeho prohlášení prý podpořilo i vedení opozičního hnutí Udar a národně orientované strany Svoboda.

Původně mělo k podpisu asociační dohody dojít za týden na summitu v litevském Vilniusu. Ukrajinský prezident ale prý v uplynulých dnech sdělil eurokomisaři Fülemu, že dohodu nepodepíše. Ukrajinský kabinet nyní přípravy podpisu přerušil a vyzval k vytvoření třístranné komise složené ze zástupců Ukrajiny, EU a Ruska, která by se zabývala řešením ukrajinských ekonomických problémů. Podle Janukovyče ovšem alternativa evropské integrace pro Kyjev neexistuje - dochází možná jen „k dočasným komplikacím“.

  • Ukrajinský prezident Janukovyč: „Jak se říká, občas zasáhne při stoupání na vrchol špatné počasí, které dělá problémy. Jdeme ale dál po této cestě a směr neměníme.“
  • Ruský prezident Vladimir Putin: „Nestavíme se proti svrchovanému rozhodnutí Ukrajiny, a to bez ohledu na to, jaké bude. Kdyby nám ale řekli, že Ukrajina vstupuje do NATO, byli bychom skutečně proti. Pokud ale Ukrajina úplně otevře své dveře do Evropské unie, pak my nemůžeme naše dveře na Ukrajinu ponechat tak otevřené, jak jsou nyní.“
Ilustrační foto
Zdroj: ČTK/AP/Sergei Chuzavkov

Útlum obchodů s Ruskem by Ukrajinu stál hodně
   
Rozhodnutí zastavit přípravu k přidružení bylo podle vládního prohlášení schváleno s cílem „zajistit ukrajinskou národní bezpečnost a detailněji prozkoumat a propracovat soubor kroků, které bude zapotřebí realizovat pro obnovu ztracených objemů výroby a směrů obchodních a hospodářských vztahů s Ruskou federací a dalšími členy (postsovětského) Společenství nezávislých států“. Vláda pokládá za nutné „zformovat patřičnou úroveň vnitřního trhu“, která by zajišťovala paritní vztahy mezi Ukrajinou a členskými státy Evropské unie. Podle vládního prohlášení jde o „základní princip mezinárodního práva a základ ekonomické bezpečnosti státu“.

Podle zpravodaje ČT Josefa Pazderky mluvil Janukovyč o částce kolem 500 miliard eur v následujících deseti letech, o které by Ukrajina přišla kvůli útlumu obchodů s Ruskem a chtěla by si je nechat kompenzovat od EU. „Málokdo pochybuje o tom, že vše souvisí s rozhodnutím jediného muže, kterým je prezident Janukovyč a který pravděpodobně dal své straně na vědomí, aby nenechala žádný návrh projít,“ konstatoval Pazderka. Ještě včera přitom Füle pochválil ukrajinského prezidenta za jeho odhodlání prosadit zákon o léčbě odsouzených v zahraničí.

Viktor Janukovyč
Zdroj: ČT24/ČTK

EU to s Ukrajinou nadobro nevzdává. Zatím

EU podmiňuje podpis dohody o přidružení Ukrajiny schválením tří důležitých zákonů - o volbách, o prokuratuře a o léčbě odsouzených v zahraničí. Nejvyšší rada už schválila volební zákon.

Zda současný vývoj znamená definitivní konec asociační dohody, závisí nyní i na rozhodnutí EU. „Unie do toho vyjednávání věnovala hodně energie. Zdá se, že EU stále ještě hledá možnosti, jak intenzivní kontakt s Ukrajinou udržet. Bude se snažit přesvědčit Ukrajinu, aby pokračovala v přijímání potřebných zákonů,“ konstatoval Pazderka. Jednání by tak mohla pokračovat i po summitu ve Vilniusu.

Kdyby Kyjev splnil požadavky unie, Ukrajina by se Rusku vzdálila – a naopak přiblížila Západu. Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov nedávno zkritizoval Evropskou unii - vyvíjí podle něj „nestydatý nátlak“ na Ukrajinu, aby se podřídila podmínkám pro uzavření dohody o přidružení a volném obchodu. Rusko naopak chce, aby se Ukrajina připojila k celní unii s Kazachstánem a Běloruskem. Ta by měla sloužit jako protiváha EU.

  • Bývalý český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg v rozhovoru pro Radio Svoboda řekl, že Ukrajina udělá ekonomickou a politickou chybu, pokud odmítne podepsat asociační dohodu s EU a rozhodne se připojit k celní unii s Ruskem.

Josef Pazderka o situaci na Ukrajině

„Západ Ukrajiny je dlouhodobě orientovaný do Evropy. Také odsud pochází drtivá většina voličů prozápadní opozice. Východ Ukrajiny se naopak orientuje na Rusko. A zde má Janukovyč daleko větší podporu. Bylo vlastně s podivem, že prezident vůbec dříve připouštěl podepsání asociační dohody. Kritici a politologové říkají, že šlo o hru, kdy se snažil vyjednat na EU i Rusku ty nejlepší podmínky pro sebe.“

Důvody vládního rozhodnutí na tiskové konferenci v Kyjevě objasnil vicepremiér Jurij Bojko. Jednání o přidružení bude podle něj pozastaveno do doby, než bude jasné, jakou kompenzaci obdrží Kyjev od EU za ztráty způsobené oslabením ekonomické spolupráce s Moskvou. „Ztráta průmyslové produkce v našich vztazích se zeměmi Společenství nezávislých států musí být kompenzována z evropského trhu, protože po podpisu smlouvy naše ekonomika velmi výrazně utrpí, což se projeví na životní úrovni všech našich obyvatel,“ konstatoval vicepremiér s tím, že Ukrajina z EU jasný signál nedostala. Vládní rozhodnutí o pozastavení integrace bylo podle Bojka přijato v reakci na pokyn prezidenta Janukovyče.

Kreml integraci s EU nekomentuje

Mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov odmítl komentovat pozastavení příprav Kyjeva k integraci s Evropskou unií. „Nemáme právo se k takovým věcem vyjadřovat, je to vnitřní záležitost našich ukrajinských partnerů,“ zdůraznil. Zároveň prohlásil, že Moskva vítá přání Ukrajiny zdokonalovat a rozvíjet obchodní a ekonomickou spolupráci s Ruskem. Otázka, zda se Ukrajina připojí k celní unii ovládané Moskvou, je podle mluvčího výhradně v kompetenci kyjevské vlády. Členy celní unie jsou kromě Ruska zatím jen Kazachstán a Bělorusko, Arménie se k členství chystá.

obrázek
Zdroj: ČT24

Věznění Tymošenkové se na Západě stalo symbolem ukrajinské selektivní justice. Jednání kyjevského parlamentu proto v posledních dnech napjatě sledovala řada unijních politiků, včetně eurokomisaře pro přidružení Füleho a zvláštních zmocněnců Aleksandera Kwaśniewského a Pata Coxe. Ti za poslední dva roky přijeli do Kyjeva kvůli Tymošenkové sedmadvacetkrát.

Tymošenkovou na Ukrajině uzdravit nedokážou

Tymošenková byla před dvěma lety odsouzena za zneužití pravomocí k sedmi letům vězení. Trest ale považuje za politickou mstu prezidenta Janukovyče.

Expremiérka si půldruhého roku léčí v nemocnici v Charkově vyhřezlou meziobratlovou ploténku a bez opory nemůže chodit. Podle nedávného dobrozdání ošetřujících německých lékařů není plné uzdravení bez operace v Berlíně možné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V německém Augsburgu vybuchl neznámý předmět, na místě zasahují policisté

Několik lidí ve středu brzy ráno utrpělo lehká zranění při výbuchu neznámého předmětu v pasáži nedaleko hlavního vlakového nádraží v jihoněmeckém Augsburgu. Informoval o tom portál bavorské veřejnoprávní rozhlasové a televizní stanice Bayerischer Rundfunk (BR) s tím, že na místě provádí policie rozsáhlý zásah. Kvůli explozi a nynějšímu policejnímu zásahu je omezena silniční i železniční doprava.
před 8 mminutami

Epidemie eboly si v Kongu dosud vyžádala přes 3000 obětí

Epidemie eboly si v Kongu vyžádala 3007 mrtvých, napsala agentura DPA s odkazem na tamní úřady. Počet nakažených na konci srpna přesáhl hranici šesti tisíc lidí, země aktuálně hlásí 6186 potvrzených případů nákazy. Smrtnost se tak přibližuje padesáti procentům, což znamená, že tomuto virovému onemocnění podlehne takřka každý druhý nakažený. DPA poznamenala, že velký podíl obětí tvoří malé děti.
před 19 mminutami

V rozvodně na západě Německa někdo úmyslně způsobil zkrat

V rozvodně v Bergheimu na západě Německa někdo v úterý večer úmyslně způsobil zkrat. S odvoláním na policii o tom ve středu informovala agentura DPA. Dopad na zásobování proudem incident neměl. Týž den ráno na východě země neznámí pachatelé zaútočili na rozvodnu u elektrárny Jänschwalde. Tento případ policie vyšetřuje jako sabotáž.
před 41 mminutami

Loď USS Abraham Lincoln po devíti měsících na moři dorazila do Thajska

Americká letadlová loď USS Abraham Lincoln se po více než devíti měsících na moři, během nichž čelila kritice kvůli zhoršujícím se podmínkám na palubě, ve středu přiblížila k přístavu Laem Chabang ve východním Thajsku. Informovaly o tom agentury AFP a AP.
před 1 hhodinou

VideoLe Penová by v prezidentském finále porazila kohokoliv, ukazují průzkumy

Francouzská politická scéna zažívá velké překvapení. V zemi s koncem léta začala kampaň před prezidentskými volbami, které proběhnou na jaře příštího roku. Hlavní souboj se aktuálně vede o to, kdo se ve druhém kole postaví představitelce krajní pravice Marine Le Penové. Ta se do klání o post zapojila bez ohledu na své odsouzení za zpronevěru veřejných prostředků. Průzkumy říkají, že vůbec poprvé by v prezidentském finále mohl chybět zástupce středových stran. Aktuální preference favorizují nacionalistku Le Penovou a lídra krajní levice Jeana-Luca Mélenchona.
před 2 hhodinami

USA zasáhly další íránské cíle, Teherán udeřil na Jordánsko

Americké síly v úterý podnikly další útoky na íránské cíle, uvedlo na síti X velitelství CENTCOM, které řídí americké operace na Blízkém východě. Podle íránské státní agentury IRNA při nich zemřelo jedenáct lidí. Íránská média podle Reuters hlásila výbuchy na ostrově Kešm v Hormuzském průlivu. Prezident USA Donald Trump nejnovější útoky označil za rozsáhlé a silné. Teherán pohrozil odvetnými útoky na americké základny v regionu, sirény se rozezněly v jordánských provinciích Mafrak a Akaba. Úderům čelil také Bahrajn.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Hongkongský aktivista Wong přiznal vinu v procesu o „národní bezpečnosti“

Známý hongkongský prodemokratický aktivista Joshua Wong se během soudního procesu přiznal ke „spiknutí s cílem spolupracovat se zahraničními silami za účelem ohrožení národní bezpečnosti“. Informovala o tom agentura AP. Hrozí mu až doživotí.
před 3 hhodinami

Země G20 vyjma Číny podpořily opatření proti obchodním nerovnováhám

Finanční představitelé zemí G20 se s výjimkou Číny shodli na řešení obchodních nerovnováh způsobených přílišnou závislostí některých ekonomik na vývozu. Americký ministr financí Scott Bessent označil shodu devatenácti zemí za „neuvěřitelnou,“ uvedla v noci na středu agentura AP. Oznámení přichází po dvoudenním jednání zástupců zemí G20 v Asheville v Severní Karolíně.
01:00Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.