Ukrajina utnula přípravy asociační dohody s EU. Tymošenkovou nepustí

Kyjev - Ukrajinští poslanci řekli „ne“ klíčovému návrhu zákona, který by umožnil propuštění vůdkyně ukrajinské opozice Julije Tymošenkové. Celkem bylo ve hře šest návrhů, které měly Tymošenkové umožnit vycestovat do zahraničí za lékařskou péčí. EU tím podmínila podepsání historické asociační dohody s Ukrajinou. Ukrajinská vláda už ale zastavila přípravy podpisu - eurokomisař pro rozšíření Štefan Füle proto zrušil plánovanou cestu do Kyjeva. Podle ukrajinské vlády je nutná lepší příprava na ekonomické dopady, které by přineslo přidružení země k EU. Proti bližší vazbě mezi Ukrajinou a EU se dlouhodobě staví Rusko.

Vlastizrada! Milost pro Tymošenkovou! Opozice nezůstala zticha

Potřebný počet nejméně 226 hlasů nezískal v zákonodárném sboru ani jeden ze šesti předložených návrhů zákona. Ve 450členném ukrajinském parlamentu má nejvíce poslanců - 187 - vládnoucí Strana regionů prezidenta Viktora Janukovyče. Opozice na výsledek reagovala křikem „hanba“. Strana UDAR světového šampiona v boxu Vitalije Klička pak prezidenta vyzvala, aby Tymošenkové okamžitě udělil milost.

Opoziční frakce parlamentu navíc obvinily prezidenta i premiéra z vlastizrady. Chtějí je předvolat do parlamentu. Šéf parlamentní frakce největší opoziční strany Vlast Arsenij Jaceňuk prohlásil, že neochota podepsat asociační dohodu by prezidenta Janukovyče mohla přivést před soud. Případně by mohl čelit snaze o ústavní žalobu (takzvaný impeachment). Premiér Mykola Azarov by měl podle Jaceňuka odstoupit. Jeho prohlášení prý podpořilo i vedení opozičního hnutí Udar a národně orientované strany Svoboda.

Původně mělo k podpisu asociační dohody dojít za týden na summitu v litevském Vilniusu. Ukrajinský prezident ale prý v uplynulých dnech sdělil eurokomisaři Fülemu, že dohodu nepodepíše. Ukrajinský kabinet nyní přípravy podpisu přerušil a vyzval k vytvoření třístranné komise složené ze zástupců Ukrajiny, EU a Ruska, která by se zabývala řešením ukrajinských ekonomických problémů. Podle Janukovyče ovšem alternativa evropské integrace pro Kyjev neexistuje - dochází možná jen „k dočasným komplikacím“.

  • Ukrajinský prezident Janukovyč: „Jak se říká, občas zasáhne při stoupání na vrchol špatné počasí, které dělá problémy. Jdeme ale dál po této cestě a směr neměníme.“
  • Ruský prezident Vladimir Putin: „Nestavíme se proti svrchovanému rozhodnutí Ukrajiny, a to bez ohledu na to, jaké bude. Kdyby nám ale řekli, že Ukrajina vstupuje do NATO, byli bychom skutečně proti. Pokud ale Ukrajina úplně otevře své dveře do Evropské unie, pak my nemůžeme naše dveře na Ukrajinu ponechat tak otevřené, jak jsou nyní.“
Ilustrační foto
Zdroj: ČTK/AP/Sergei Chuzavkov

Útlum obchodů s Ruskem by Ukrajinu stál hodně
   
Rozhodnutí zastavit přípravu k přidružení bylo podle vládního prohlášení schváleno s cílem „zajistit ukrajinskou národní bezpečnost a detailněji prozkoumat a propracovat soubor kroků, které bude zapotřebí realizovat pro obnovu ztracených objemů výroby a směrů obchodních a hospodářských vztahů s Ruskou federací a dalšími členy (postsovětského) Společenství nezávislých států“. Vláda pokládá za nutné „zformovat patřičnou úroveň vnitřního trhu“, která by zajišťovala paritní vztahy mezi Ukrajinou a členskými státy Evropské unie. Podle vládního prohlášení jde o „základní princip mezinárodního práva a základ ekonomické bezpečnosti státu“.

Podle zpravodaje ČT Josefa Pazderky mluvil Janukovyč o částce kolem 500 miliard eur v následujících deseti letech, o které by Ukrajina přišla kvůli útlumu obchodů s Ruskem a chtěla by si je nechat kompenzovat od EU. „Málokdo pochybuje o tom, že vše souvisí s rozhodnutím jediného muže, kterým je prezident Janukovyč a který pravděpodobně dal své straně na vědomí, aby nenechala žádný návrh projít,“ konstatoval Pazderka. Ještě včera přitom Füle pochválil ukrajinského prezidenta za jeho odhodlání prosadit zákon o léčbě odsouzených v zahraničí.

Viktor Janukovyč
Zdroj: ČT24/ČTK

EU to s Ukrajinou nadobro nevzdává. Zatím

EU podmiňuje podpis dohody o přidružení Ukrajiny schválením tří důležitých zákonů - o volbách, o prokuratuře a o léčbě odsouzených v zahraničí. Nejvyšší rada už schválila volební zákon.

Zda současný vývoj znamená definitivní konec asociační dohody, závisí nyní i na rozhodnutí EU. „Unie do toho vyjednávání věnovala hodně energie. Zdá se, že EU stále ještě hledá možnosti, jak intenzivní kontakt s Ukrajinou udržet. Bude se snažit přesvědčit Ukrajinu, aby pokračovala v přijímání potřebných zákonů,“ konstatoval Pazderka. Jednání by tak mohla pokračovat i po summitu ve Vilniusu.

Kdyby Kyjev splnil požadavky unie, Ukrajina by se Rusku vzdálila – a naopak přiblížila Západu. Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov nedávno zkritizoval Evropskou unii - vyvíjí podle něj „nestydatý nátlak“ na Ukrajinu, aby se podřídila podmínkám pro uzavření dohody o přidružení a volném obchodu. Rusko naopak chce, aby se Ukrajina připojila k celní unii s Kazachstánem a Běloruskem. Ta by měla sloužit jako protiváha EU.

  • Bývalý český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg v rozhovoru pro Radio Svoboda řekl, že Ukrajina udělá ekonomickou a politickou chybu, pokud odmítne podepsat asociační dohodu s EU a rozhodne se připojit k celní unii s Ruskem.

Josef Pazderka o situaci na Ukrajině

„Západ Ukrajiny je dlouhodobě orientovaný do Evropy. Také odsud pochází drtivá většina voličů prozápadní opozice. Východ Ukrajiny se naopak orientuje na Rusko. A zde má Janukovyč daleko větší podporu. Bylo vlastně s podivem, že prezident vůbec dříve připouštěl podepsání asociační dohody. Kritici a politologové říkají, že šlo o hru, kdy se snažil vyjednat na EU i Rusku ty nejlepší podmínky pro sebe.“

Důvody vládního rozhodnutí na tiskové konferenci v Kyjevě objasnil vicepremiér Jurij Bojko. Jednání o přidružení bude podle něj pozastaveno do doby, než bude jasné, jakou kompenzaci obdrží Kyjev od EU za ztráty způsobené oslabením ekonomické spolupráce s Moskvou. „Ztráta průmyslové produkce v našich vztazích se zeměmi Společenství nezávislých států musí být kompenzována z evropského trhu, protože po podpisu smlouvy naše ekonomika velmi výrazně utrpí, což se projeví na životní úrovni všech našich obyvatel,“ konstatoval vicepremiér s tím, že Ukrajina z EU jasný signál nedostala. Vládní rozhodnutí o pozastavení integrace bylo podle Bojka přijato v reakci na pokyn prezidenta Janukovyče.

Kreml integraci s EU nekomentuje

Mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov odmítl komentovat pozastavení příprav Kyjeva k integraci s Evropskou unií. „Nemáme právo se k takovým věcem vyjadřovat, je to vnitřní záležitost našich ukrajinských partnerů,“ zdůraznil. Zároveň prohlásil, že Moskva vítá přání Ukrajiny zdokonalovat a rozvíjet obchodní a ekonomickou spolupráci s Ruskem. Otázka, zda se Ukrajina připojí k celní unii ovládané Moskvou, je podle mluvčího výhradně v kompetenci kyjevské vlády. Členy celní unie jsou kromě Ruska zatím jen Kazachstán a Bělorusko, Arménie se k členství chystá.

obrázek
Zdroj: ČT24

Věznění Tymošenkové se na Západě stalo symbolem ukrajinské selektivní justice. Jednání kyjevského parlamentu proto v posledních dnech napjatě sledovala řada unijních politiků, včetně eurokomisaře pro přidružení Füleho a zvláštních zmocněnců Aleksandera Kwaśniewského a Pata Coxe. Ti za poslední dva roky přijeli do Kyjeva kvůli Tymošenkové sedmadvacetkrát.

Tymošenkovou na Ukrajině uzdravit nedokážou

Tymošenková byla před dvěma lety odsouzena za zneužití pravomocí k sedmi letům vězení. Trest ale považuje za politickou mstu prezidenta Janukovyče.

Expremiérka si půldruhého roku léčí v nemocnici v Charkově vyhřezlou meziobratlovou ploténku a bez opory nemůže chodit. Podle nedávného dobrozdání ošetřujících německých lékařů není plné uzdravení bez operace v Berlíně možné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Nejhorší vzduch je v Pákistánu a Bangladéši. Česko je na tom průměrně

Nejznečištěnější vzduch na světě má podle švýcarské analýzy Pákistán. Koncentrace jemných částic v ovzduší tam překročila doporučené hodnoty Světové zdravotnické organizace (WHO) až třináctkrát. Česko se umístilo přibližně v polovině žebříčku.
před 39 mminutami

Izrael zaútočil na íránskou infrastrukturu

Izraelská armáda podnikla rozsáhlou vlnu útoků na íránskou infrastrukturu v několika oblastech včetně města Isfahán, napsal deník Ha'arec. Íránská agentura IRNA tvrdí, že izraelsko-americké útoky ve středu večer zabily dva chlapce v obytné části města Kafrí v jižním okrese Šíráz. Několik států v Perském zálivu mezitím podle stanice al-Džazíra hlásilo zneškodnění dronů ve svém vzdušném prostoru.
před 1 hhodinou

Írán chce vyjednávat, tvrdí Trump

Íránský režim se podle prezidenta USA Donalda Trumpa účastní mírových rozhovorů. Šéf Bílého domu naznačil, že to však Teherán popírá z obav, že jej „zabijí jeho vlastní lidé“. V noci na čtvrtek to napsala agentura AFP, podle níž se tak Trump vyjádřil během večeře republikánů v Kongresu. Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí ve středu tvrdil, že Teherán nemá v úmyslu s Washingtonem vyjednávat.
před 3 hhodinami

Britská armáda bude moci zabavovat lodě ruské stínové flotily, oznámila vláda

Britská armáda bude moci vstupovat na palubu a zabavovat lodě takzvané ruské stínové flotily, které budou proplouvat britskými vodami. V noci na čtvrtek to napsala agentura AFP s odvoláním na kabinet premiéra Keira Starmera. Londýn se tak rozhodl v době, kdy další evropské země zintenzivňují své úsilí s cílem narušit fungování stínové flotily tankerů, které Moskva používá k financování své války proti Ukrajině, poznamenala agentura Reuters.
před 5 hhodinami

Írán hrozí zničením infrastruktury zemi, která podpoří okupaci jeho ostrova

Teherán má zpravodajské informace, podle nichž se jeho nepřátelé připravují na okupaci jednoho z íránských ostrovů, a to za podpory nejmenovaného státu v regionu, prohlásil předseda íránského parlamentu Mohammad Bágher Ghálíbáf. V případě takovéto nepřátelské akce bude veškerá důležitá infrastruktura této země cílem nepřetržitých íránských úderů, dodal. Tamní ministr zahraničí Abbás Arakčí podle Reuters vyzval sousední země, aby se od USA distancovaly.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoPolsko staví bunkry. Musejí ho mít všechny novostavby kromě rodinných domů

Polská vláda myslí svůj dlouhodobý záměr posílit civilní obranu vážně. Podle nových nařízení musejí mít všechny novostavby – s výjimkou rodinných domů – vlastní protivzdušný bunkr. Od začátku roku jich jsou v zemi už desítky nových. Jiné se otevřely po rekonstrukci. Na zvláštní dvouletý program Varšava už loni vyčlenila v přepočtu skoro 200 miliard korun. Polsko má co dohánět. V zemi sice je 16 tisíc krytů z dob komunistického režimu, nedávné kontroly ale odhalily, že použitelná je pouze tisícovka z nich. Ta dokáže ochránit pouhá tři procenta obyvatel.
před 9 hhodinami

Ropa zlevnila v naději na jednání s Íránem

Ceny ropy se ve středu snížily díky nadějím na dohodu o ukončení války na Blízkém východě, velkou část počátečního poklesu nicméně během dne smazaly. Cena severomořské ropy Brent se tak neudržela pod psychologicky důležitou hranicí sto dolarů za barel.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Přeživší holocaustu po letech náhodně narazila na svou dozorkyni z koncentračního tábora

Román „Žena v zeleném kabátě“ popisuje nečekané setkání dvou starších žen v centru Říma, bývalá židovská vězeňkyně z Osvětimi se náhodně setká se svou dozorkyní. Skutečnou situaci, která se jí stala před pár lety, popsala maďarsko-italská autorka a pamětnice holocaustu Edith Brucková.
před 11 hhodinami
Načítání...