Ukrajina utnula přípravy asociační dohody s EU. Tymošenkovou nepustí

Kyjev - Ukrajinští poslanci řekli „ne“ klíčovému návrhu zákona, který by umožnil propuštění vůdkyně ukrajinské opozice Julije Tymošenkové. Celkem bylo ve hře šest návrhů, které měly Tymošenkové umožnit vycestovat do zahraničí za lékařskou péčí. EU tím podmínila podepsání historické asociační dohody s Ukrajinou. Ukrajinská vláda už ale zastavila přípravy podpisu - eurokomisař pro rozšíření Štefan Füle proto zrušil plánovanou cestu do Kyjeva. Podle ukrajinské vlády je nutná lepší příprava na ekonomické dopady, které by přineslo přidružení země k EU. Proti bližší vazbě mezi Ukrajinou a EU se dlouhodobě staví Rusko.

Vlastizrada! Milost pro Tymošenkovou! Opozice nezůstala zticha

Potřebný počet nejméně 226 hlasů nezískal v zákonodárném sboru ani jeden ze šesti předložených návrhů zákona. Ve 450členném ukrajinském parlamentu má nejvíce poslanců - 187 - vládnoucí Strana regionů prezidenta Viktora Janukovyče. Opozice na výsledek reagovala křikem „hanba“. Strana UDAR světového šampiona v boxu Vitalije Klička pak prezidenta vyzvala, aby Tymošenkové okamžitě udělil milost.

Opoziční frakce parlamentu navíc obvinily prezidenta i premiéra z vlastizrady. Chtějí je předvolat do parlamentu. Šéf parlamentní frakce největší opoziční strany Vlast Arsenij Jaceňuk prohlásil, že neochota podepsat asociační dohodu by prezidenta Janukovyče mohla přivést před soud. Případně by mohl čelit snaze o ústavní žalobu (takzvaný impeachment). Premiér Mykola Azarov by měl podle Jaceňuka odstoupit. Jeho prohlášení prý podpořilo i vedení opozičního hnutí Udar a národně orientované strany Svoboda.

Původně mělo k podpisu asociační dohody dojít za týden na summitu v litevském Vilniusu. Ukrajinský prezident ale prý v uplynulých dnech sdělil eurokomisaři Fülemu, že dohodu nepodepíše. Ukrajinský kabinet nyní přípravy podpisu přerušil a vyzval k vytvoření třístranné komise složené ze zástupců Ukrajiny, EU a Ruska, která by se zabývala řešením ukrajinských ekonomických problémů. Podle Janukovyče ovšem alternativa evropské integrace pro Kyjev neexistuje - dochází možná jen „k dočasným komplikacím“.

  • Ukrajinský prezident Janukovyč: „Jak se říká, občas zasáhne při stoupání na vrchol špatné počasí, které dělá problémy. Jdeme ale dál po této cestě a směr neměníme.“
  • Ruský prezident Vladimir Putin: „Nestavíme se proti svrchovanému rozhodnutí Ukrajiny, a to bez ohledu na to, jaké bude. Kdyby nám ale řekli, že Ukrajina vstupuje do NATO, byli bychom skutečně proti. Pokud ale Ukrajina úplně otevře své dveře do Evropské unie, pak my nemůžeme naše dveře na Ukrajinu ponechat tak otevřené, jak jsou nyní.“
Ilustrační foto
Zdroj: ČTK/AP/Sergei Chuzavkov

Útlum obchodů s Ruskem by Ukrajinu stál hodně
   
Rozhodnutí zastavit přípravu k přidružení bylo podle vládního prohlášení schváleno s cílem „zajistit ukrajinskou národní bezpečnost a detailněji prozkoumat a propracovat soubor kroků, které bude zapotřebí realizovat pro obnovu ztracených objemů výroby a směrů obchodních a hospodářských vztahů s Ruskou federací a dalšími členy (postsovětského) Společenství nezávislých států“. Vláda pokládá za nutné „zformovat patřičnou úroveň vnitřního trhu“, která by zajišťovala paritní vztahy mezi Ukrajinou a členskými státy Evropské unie. Podle vládního prohlášení jde o „základní princip mezinárodního práva a základ ekonomické bezpečnosti státu“.

Podle zpravodaje ČT Josefa Pazderky mluvil Janukovyč o částce kolem 500 miliard eur v následujících deseti letech, o které by Ukrajina přišla kvůli útlumu obchodů s Ruskem a chtěla by si je nechat kompenzovat od EU. „Málokdo pochybuje o tom, že vše souvisí s rozhodnutím jediného muže, kterým je prezident Janukovyč a který pravděpodobně dal své straně na vědomí, aby nenechala žádný návrh projít,“ konstatoval Pazderka. Ještě včera přitom Füle pochválil ukrajinského prezidenta za jeho odhodlání prosadit zákon o léčbě odsouzených v zahraničí.

Viktor Janukovyč
Zdroj: ČT24/ČTK

EU to s Ukrajinou nadobro nevzdává. Zatím

EU podmiňuje podpis dohody o přidružení Ukrajiny schválením tří důležitých zákonů - o volbách, o prokuratuře a o léčbě odsouzených v zahraničí. Nejvyšší rada už schválila volební zákon.

Zda současný vývoj znamená definitivní konec asociační dohody, závisí nyní i na rozhodnutí EU. „Unie do toho vyjednávání věnovala hodně energie. Zdá se, že EU stále ještě hledá možnosti, jak intenzivní kontakt s Ukrajinou udržet. Bude se snažit přesvědčit Ukrajinu, aby pokračovala v přijímání potřebných zákonů,“ konstatoval Pazderka. Jednání by tak mohla pokračovat i po summitu ve Vilniusu.

Kdyby Kyjev splnil požadavky unie, Ukrajina by se Rusku vzdálila – a naopak přiblížila Západu. Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov nedávno zkritizoval Evropskou unii - vyvíjí podle něj „nestydatý nátlak“ na Ukrajinu, aby se podřídila podmínkám pro uzavření dohody o přidružení a volném obchodu. Rusko naopak chce, aby se Ukrajina připojila k celní unii s Kazachstánem a Běloruskem. Ta by měla sloužit jako protiváha EU.

  • Bývalý český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg v rozhovoru pro Radio Svoboda řekl, že Ukrajina udělá ekonomickou a politickou chybu, pokud odmítne podepsat asociační dohodu s EU a rozhodne se připojit k celní unii s Ruskem.

Josef Pazderka o situaci na Ukrajině

„Západ Ukrajiny je dlouhodobě orientovaný do Evropy. Také odsud pochází drtivá většina voličů prozápadní opozice. Východ Ukrajiny se naopak orientuje na Rusko. A zde má Janukovyč daleko větší podporu. Bylo vlastně s podivem, že prezident vůbec dříve připouštěl podepsání asociační dohody. Kritici a politologové říkají, že šlo o hru, kdy se snažil vyjednat na EU i Rusku ty nejlepší podmínky pro sebe.“

Důvody vládního rozhodnutí na tiskové konferenci v Kyjevě objasnil vicepremiér Jurij Bojko. Jednání o přidružení bude podle něj pozastaveno do doby, než bude jasné, jakou kompenzaci obdrží Kyjev od EU za ztráty způsobené oslabením ekonomické spolupráce s Moskvou. „Ztráta průmyslové produkce v našich vztazích se zeměmi Společenství nezávislých států musí být kompenzována z evropského trhu, protože po podpisu smlouvy naše ekonomika velmi výrazně utrpí, což se projeví na životní úrovni všech našich obyvatel,“ konstatoval vicepremiér s tím, že Ukrajina z EU jasný signál nedostala. Vládní rozhodnutí o pozastavení integrace bylo podle Bojka přijato v reakci na pokyn prezidenta Janukovyče.

Kreml integraci s EU nekomentuje

Mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov odmítl komentovat pozastavení příprav Kyjeva k integraci s Evropskou unií. „Nemáme právo se k takovým věcem vyjadřovat, je to vnitřní záležitost našich ukrajinských partnerů,“ zdůraznil. Zároveň prohlásil, že Moskva vítá přání Ukrajiny zdokonalovat a rozvíjet obchodní a ekonomickou spolupráci s Ruskem. Otázka, zda se Ukrajina připojí k celní unii ovládané Moskvou, je podle mluvčího výhradně v kompetenci kyjevské vlády. Členy celní unie jsou kromě Ruska zatím jen Kazachstán a Bělorusko, Arménie se k členství chystá.

obrázek
Zdroj: ČT24

Věznění Tymošenkové se na Západě stalo symbolem ukrajinské selektivní justice. Jednání kyjevského parlamentu proto v posledních dnech napjatě sledovala řada unijních politiků, včetně eurokomisaře pro přidružení Füleho a zvláštních zmocněnců Aleksandera Kwaśniewského a Pata Coxe. Ti za poslední dva roky přijeli do Kyjeva kvůli Tymošenkové sedmadvacetkrát.

Tymošenkovou na Ukrajině uzdravit nedokážou

Tymošenková byla před dvěma lety odsouzena za zneužití pravomocí k sedmi letům vězení. Trest ale považuje za politickou mstu prezidenta Janukovyče.

Expremiérka si půldruhého roku léčí v nemocnici v Charkově vyhřezlou meziobratlovou ploténku a bez opory nemůže chodit. Podle nedávného dobrozdání ošetřujících německých lékařů není plné uzdravení bez operace v Berlíně možné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Lety z Blízkého východu ve středu vrátily do Česka přes pět set lidí

Na Letišti Václava Havla přistálo ve středu před 05:00 letadlo společnosti Smartwings přepravující Čechy z Dubaje, ve kterém bylo zhruba 200 lidí. Krátce po 07:00 pak v Praze přistálo další letadlo Smartwings z ománského Maskatu, také na jeho palubě bylo zhruba 200 lidí. Následně přistály dva armádní repatriační lety. Letoun Casa kolem 07:30 dopravil 39 cestujících z Egypta, v 08:25 přistál airbus s 96 lidmi z Ománu. Premiér Andrej Babiš (ANO) také uvedl, že stát pronajal letadlo, které může vyzvednout 189 lidí v Jordánsku a čeká na slot.
05:16Aktualizovánopřed 16 mminutami

Izrael provedl další vlnu útoků na Írán, cílil na bezpečnostní složky

Izraelská armáda uvedla, že při nové vlně úderů na Írán zasáhla desítky cílů. Mezi nimi jsou velitelská centra vnitřních bezpečnostních složek a milic basídž a také zařízení na odpalování raket.
před 1 hhodinou

Izraelská armáda v Libanonu zabila deset lidí, píší agentury

Izraelská armáda při nočních úderech na Libanon zabila nejméně deset lidí a desítky dalších zranila. Izrael ve středu v noci zaútočil na několik oblastí v Libanonu poté, co vyzval obyvatele šestnácti vesnic k evakuaci. Šest mrtvých potvrdilo podle agentury AFP a televizní stanice al-Majadín libanonské ministerstvo zdravotnictví. Alespoň čtyři další oběti hlásí agentura NNA ve městě Baalbek.
06:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, tvrdí Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
00:14Aktualizovánopřed 2 hhodinami

USA zasáhly od začátku války okolo dvou tisíc íránských cílů, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
02:49Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Obrana musí spočívat na spojenectví v NATO, míní Havlíček

Státní rozpočet na letošní rok je v zásadě hotov, nedají se v něm už předpokládat zásadní přesuny, uvedl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Týká se to podle něj také výdajů na vnitřní a vnější obranu. Vláda Andreje Babiše (ANO) letos počítá s obrannými výdaji ve výši 185 miliard korun, o čtrnáct miliard více oproti roku 2025, prohlásil Havlíček v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Vicepremiér také obhajoval pomoc vlády českým občanům, kteří uvázli kvůli americko-izraelským útokům proti Íránu na Blízkém východě.
před 3 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 10 hhodinami
Načítání...