Carl Bernstein: novinář, který aféru Watergate „neodfláknul“

Washington - Takzvaná aféra Watergate je dodnes považována za jeden z nejvýznamnějších mezníků jak americké politiky, tak i samotné investigativní žurnalistiky. Koloběh událostí, jenž nakonec vedl až k rezignaci prezidenta Nixona, v roce 1972 odstartovali dva novináři listu The Washington Post - Bob Woodward a Carl Bernstein. Na dnes už 70letého Bernsteina vzpomíná jeho někdejší zaměstnavatel jako na charismatického, avšak tvrdohlavého zaměstnance, který svou práci často „odfláknul“. Na rozkrývání kauzy odposlechů v sídle amerických demokratů si ale dal Bernstein velmi záležet.

Carl Bernstein se narodil 14. února 1944 ve Washingtonu. Studoval na Marylandské univerzitě, kterou ale nedokončil. Už od mládí se chtěl stát reportérem, a tak nejprve působil jako elév v novinovém večerníku Washington Evening Star a ve svých 22 letech nastoupil do The Washington Post, kde pracoval v letech 1966 až 1976 a opět v 80. letech.

Vůbec největší období Bernsteinovy slávy na sebe ale nenechávalo dlouho čekat. Všechno začalo v červnu 1972, kdy dva mladí reportéři listu The Washington Post dostali za úkol prověřit případ vloupání pětice mužů do ústředí Demokratické strany v hotelovém a rezidenčním komplexu Watergate ve Washingtonu.

  • „Byl chytrý a charismatický, ale také tvrdohlavý a alergický na jakoukoliv autoritu. Když ho něco zaujalo, dokázal o tom napsat skvělý článek. Ale jinak to odfláknul,“ napsal o Bernsteinovi před lety The Washington Post.

Bernsteinovi a Woodwardovi se zanedlouho podařilo nashromáždit důkazy, že se jednalo o součást širší akce vedené lidmi z volebního štábu republikánského prezidenta Richarda Nixona. Novináři přinutili státní orgány se aférou zabývat. Za více než dva roky napsali o Watergate přes 300 článků.

Nixon sice na podzim 1972 svůj prezidentský mandát obhájil, o dva roky později ale kvůli Watergate rezignoval, aby se vyhnul obvinění v Kongresu. Skandál vedl k odsouzení řady osob, včetně úředníků Nixonovy administrativy, šéf Bílého domu dostal od svého nástupce Geralda Forda plnou imunitu. (Více o aféře Watergate)

V roce 1973 získali Bernstein s Woodwardem za svoji investigativní práci pro The Washington Post prestižní Pulitzerovu cenu. Rok poté sepsali o vlastním vyšetřování knihu s názvem Všichni prezidentovi muži, která se po 30 letech od vydání znovu vyhoupla mezi bestsellery. Stalo se tak v roce 2005 poté, co byla odhalena totožnost jejich anonymního zdroje přezdívaného Deep Throat (Hluboké hrdlo; byl jím někdejší druhý muž FBI Mark Felt).

Slávu vystřídal boj s alkoholem i sám se sebou

Kauza přinesla známému novinářskému tandemu slávu, prestiž i peníze - mimo jiné za filmová práva. V roce 1976 byla totiž kniha Všichni prezidentovi muži zfilmována. Ve čtyřoscarovém snímku si Bernsteina zahrál Dustin Hoffman, jeho kolegu pak ztělesnil Robert Redford. Kromě toho napsali také knihu s názvem Poslední dny (1976), která zachytila závěrečné měsíce Nixonovy vlády.

Ačkoliv byl Bernstein v době aféry Watergate v tandemu s Woodwardem považován za toho zkušenějšího a talentovanějšího, v dalších letech v porovnání se svým kolegou stál spíše v pozadí. Pracoval jako korespondent televize ABC, přednášel a psal knihy. V 80. a 90. letech ale vydal pouze dvě. Bernsteinovu kariéru totiž v té době komplikoval boj s alkoholem a existenční problémy.

Bernstein je potřetí ženatý. Jeho druhou manželkou byla režisérka a scenáristka Nora Ephronová (zemřela v roce 2012), s níž má dva syny - novináře Jacoba a hudebníka Maxe. Ephronová se s jeho nevěrou a rozpadem vztahu v roce 1980 vypořádala po svém: nejdříve autobiografickou novelou a poté i scénářem k filmu s názvem Hořkost (1986). Bernstein nyní žije v New Yorku se svojí třetí manželkou Christine Kuehbeckovou, která je bývalou modelkou.

Carl Bernstein také zavítal do České republiky. V roce 1993 se v Praze setkal s prezidentem Václavem Havlem. Bernstein totiž tehdy pracoval na knižní biografii papeže Jana Pavla II. s názvem Jeho svatost: Jan Pavel II. a historie naší doby (1996). V souvislosti s touto prací Bernsteina zajímaly Havlovy názory na úlohu papeže ve světové politice. V roce 2007 slavil ještě jeden úspěch s neautorizovaným životopisem bývalé senátorky a první dámy USA Hillary Clintonové (Žena v čele), na němž pracoval dlouhých osm let.