Srovnání Krymu a Sudet jako politická metafora sedí, říká Romancov

Berlín – Německý ministr financí Wolfgang Schäuble znovu obhajoval svůj výrok přirovnávající ruskou anexi Krymu k nacistickému záboru československých Sudet v roce 1938. Prohlásil, že pochybením novinářů byla jeho myšlenka vytržena z kontextu. Politický geograf Michael Romancov nicméně hodnotí ministrovu paralelu jako výstižnou. „To srovnání je použito jako politická metafora a myslím si, že naprosto sedí. Jedná se o podobný proces, i když historici by v tom našli spoustu odlišností,“ tvrdí Romancov.

8 minut
Romancov: Srovnání Krymu a Sudet jako politická metafora sedí
Zdroj: ČT24

Schäuble v pondělí při besedě s německými studenty prohlásil, že postup Ruska vůči Ukrajině mu připomíná agresi Adolfa Hitlera vůči Československu. „Všechno to známe z historie. Jsou to metody, které použil Hitler k obsazení Sudet,“ konstatoval matador německé politiky. Od jeho výroku se později distancovali kancléřka Angela Merkelová i šéf německé diplomacie Frank-Walter Steinmeier.

V Moskvě Schäubleho výrok způsobil pobouření. Ruské ministerstvo zahraničí si dokonce povolalo německého velvyslance, aby mu tlumočilo svůj protest. „Považujeme podobné pseudohistorické exkurzy německého ministra za provokativní. Analogie, jichž se dopustil, jsou hrubým překroucením historických událostí a faktů,“ uvedli činitelé úřadu (čtěte víc).

"Rusko si musí zvyknout na to, že platí známé pořekadlo na hrubý pytel hrubá záplata. Ruská propaganda nás Evropany častuje nálepkami, že jsme fašisté, xenofobní pravicoví radikálové a tak dále. To je něco, co si nesmíme nechat líbit," komentoval protest Moskvy politický geograf z Fakulty sociálních věd UK Michael Romancov.

Schäuble se včera večer v německé televizi ARD hájil tím, že Hitlera s nikým nesrovnával. „Nejsem blázen, abych takové srovnání dělal. Mohou si to dovolit jiní, ale německý politik takové srovnání učinit nemůže,“ zdůraznil ministr. Nepopřel, že slova o okupaci Sudet v souvislosti s odtržením Krymu padla. Po nich ale podle něj následovala věta o tom, že obě události nejsou srovnatelné. Novinářské zpracování svého projevu označil za neprofesionální, protože jeho výrok byl prý vytržen z kontextu.

Podle Romancova se rétorika srovnávající aktuální politiku Kremlu s nacistickým Německem objevuje i v samotném Rusku. Jeden z nejužších Putinových spolupracovníků totiž zveřejnil článek, v němž vyzývá, aby nedocházelo ke směšování „Hitlera před rokem 1939 a po roce 1939“. V návaznosti na to údajně píše, že „dokud Hitler pouze připojoval území obývaná etnickými Němci, byl sjednotitelem“.

„Ruský prezident a nemalá část ruské veřejnosti vykročili na cestu, o které se všichni v Evropě domnívali, že už je za námi, že už se nikdy opakovat nebude. V tomto ohledu jsme se opět zmýlili – podobně jako třeba v devadesátých letech v souvislosti s jugoslávským konfliktem, kdy se věřilo, že v Evropě už nemůže dojít k etnickým čistkám. Přesto jsme jich byli svědky,“ upozornil politický geograf.

Hlavním styčným bodem mezi současnou situací na Krymu a někdejším záborem Sudet je podle Romancova argumentace, tedy ochrana etnických Rusů dnes a ochrana etnických Němců tenkrát. „Jsme svědky oživení politického slovníku ze třicátých let,“ míní expert.

Začátkem března srovnal ruské obsazení Krymu s anexí Sudet český exministr zahraničí a nyní šéf zahraničního výboru sněmovny Karel Schwarzenberg (TOP 09). O pár dní později se v podobném smyslu vyjádřila i bývalá šéfka americké diplomacie Hillary Clintonová.

Srovnávat však lze nejen Sudety. Anexe Krymu podle některých vykazuje podobné znaky jako anšlus Rakouska z března 1938; takto ji vnímá například ruský historik Andrej Zubov (čtěte víc). Jistou podobnost vidí Romancov také mezi záborem Krymu a vynuceným připojením Podkarpatské Rusi k Sovětskému svazu na konci druhé světové války (Podkarpatská Rus byla do té doby součástí Československa).

Moskva opakovaně zdůrazňuje, že připojení Krymu k Rusku bylo projevem svobodné vůle krymských obyvatel a jejich práva na sebeurčení. Ve spěšně provedeném referendu se pro anexi vyslovila drtivá většina hlasujících. Ukrajina ani západní státy jeho výsledky neuznaly.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americká armáda obsadila sedmý tanker porušující námořní blokádu Venezuely

Americká armáda obsadila sedmý tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Uvedly to agentury AP a AFP. Podle velitelství amerických ozbrojených sil pro oblast Latinské Ameriky (SOUTHCOM), které o události informovalo na síti X, se operace proti lodi uskutečnila v úterý ráno místního času v Karibiku. Americký prezident Donald Trump nařídil blokádu Venezuely v prosinci.
před 33 mminutami

Vlak u Barcelony narazil do zdi spadlé na koleje, jeden mrtvý a 40 zraněných

Jeden člověk zemřel a čtyři desítky dalších utrpěly zranění při úterní nehodě regionálního vlaku, který poblíž Barcelony narazil do zdi zřícené na koleje. Informují o tom španělská média, podle nichž je smrtelnou obětí strojvůdce vlaku. Pět lidí má těžká zranění. Nehoda se stala dva dny po tragické srážce vlaků na jihu Španělska, při níž zemřelo 42 lidí.
včeraAktualizovánopřed 43 mminutami

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump skládá vlastní OSN. S právem veta a placeným stálým členstvím

Americký prezident Donald Trump láká státníky do své vznikající Rady míru, v níž má mít s takřka neomezeným právem veta hlavní slovo při rozhodování o členech i usneseních. V dopise slibuje „nový odvážný přístup k řešení mezinárodních konfliktů“. Podle diplomatů by plán mohl podkopat pozici OSN. Trump, který kritizuje OSN za nečinnost, chce podle některých expertů obejít Radu bezpečnosti.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

„Jen ať nepadají bomby.“ Z Kyjeva za leden kvůli výpadkům odešlo na 600 tisíc lidí

Kvůli výpadkům proudu, tepla a vody, způsobenými ruskými útoky na energetickou infrastrukturu, platí na Ukrajině nouzový stav. Například na levém břehu Kyjeva jsou domy, které nemají teplo už jedenáct dní. Podle starosty Kyjeva Vitalije Klyčka město za leden opustilo 600 tisíc lidí.
před 4 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 4 hhodinami

Syrská vláda oznámila čtyřdenní příměří s Kurdy vedenou aliancí

Syrské ministerstvo obrany oznámilo nové, čtyřdenní příměří s ozbrojenou koalicí Syrských demokratických sil (SDF) vedenou Kurdy, píše agentura AFP. Koalice již potvrdila, že klid zbraní hodlá dodržovat. Velitel SDF Mazlúm Abdí zároveň oznámil, že jeho jednotky se stahují do oblastí s kurdskou většinou. Na počátku ledna propukly nové boje mezi vládními silami a ozbrojenci SDF, přičemž v neděli ohlášené příměří se zhroutilo.
před 5 hhodinami

Snaha oslabit Evropu, kritizoval Macron v Davosu americké kroky

Francouzský prezident Emmanuel Macron kritizoval imperiální ambice některých vůdců a odsoudil kroky současné americké vlády, které vnímá jako snahu oslabit a podřídit si Evropu. Prohlásil to na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu, kde hovořil také o tom, že se svět přesouvá do éry roztříštěnosti bez pravidel. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová předtím v Davosu mimo jiné řekla, že Evropská unie chce masivně investovat do Grónska.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...