Našla se potenciálně obyvatelná planeta – zatím nejvíc podobná Zemi

Washington – Američtí astronomové objevili první planetu přibližně velikosti Země v potenciálně obyvatelné zóně jiné sluneční soustavy. Voda by se v tomto vzdáleném světě mohla nacházet v kapalném skupenství, což je základní předpoklad pro vznik života. Důkazy přítomnosti vody na objevené planetě označené Kepler-186f, která se nachází v souhvězdí Labutě, však vědci nemají.

Kepler-186f je součástí sluneční soustavy vzdálené 490 světelných let a je nejvzdálenější z pětice planet tvořící součást soustavy. Tu vědci objevili s pomocí družice Kepler amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Podle získaných údajů má planeta zhruba jen o deset procent větší průměr než Země.

„Toto je první planeta jednoznačně o velikosti Země, která byla nalezena v obyvatelné zóně jiné hvězdy,“ zdůraznila Elisa Quintanaová z amerického institutu SETI v aktuálním vydání časopisu Science. Jako obyvatelnou zónu označují astronomové takovou vzdálenost od hvězdy, v níž nepanují ani příliš vysoké, ani příliš nízké teploty na to, aby se tam udržela voda v kapalném stavu. Podle institutu SETI bylo dosud objeveno zhruba 1 800 planet v obyvatelných zónách. Jsou ale vesměs mnohem větší než Země, a není tak možné jednoznačně určit, zda jde o planety s pevným povrchem, nebo o plynné obry. Podle modelů vzniku planet by přitom planety s průměrem menším než je 1,5násobek průměru Země neměly být schopné vytvářet hustý plynný obal z vodíku a helia, jako je tomu v naší sluneční soustavě u Jupitera nebo Saturnu.

Hvězda, kolem níž planeta obíhá, je červený trpaslík: rozměry i hmotnost má oproti našemu Slunci poloviční, a kromě toho o dost méně svítí. Proto je planeta i výrazně chladnější než Země. Nad nulou by tam mohlo být jen v případě, že by ji obalovala atmosféra, která by na ní vyvolala - podobně jako na Zemi - skleníkový efekt. Pokud by planeta byla bez atmosféry, bylo by na ní podle expertů kolem mínus 80 stupňů. „Spíš než dvojče Země jsme objevili její sestřenici,“ probližuje Thomas Barclay z NASA.

Jak v rozhovoru pro ČT24 upřesnil astronom Stanislav Poddaný ze Štefánikovy hvězdárny, u planety Kepler-186f jsme schopni zjistit pouze její existenci a vypočítat její rozměr. Hmotnost či složení atmosféry zatím zjistit nelze. Planeta je vzdálena 490 světelných let od sluneční soustavy. Jen pro představu - s dnešními prostředky by tam cesta ze Země trvala desítky milionů let.

Družice Kepler je první sondou vyslanou NASA, která dokáže najít planety o velikosti Země obíhající okolo hvězd, jako je Slunce. Dalekohled vyhledává tyto planety od roku 2009.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump hájí snahy o Grónsko americkou „národní bezpečností“

Americký prezident Donald Trump v pondělí prohlásil, že Spojené státy potřebují Grónsko nikoliv kvůli nerostnému bohatství, ale z důvodů národní bezpečnosti. Jeho prohlášení citovala agentura Reuters. O snahách získat Dánsko hovořil šéf Bílého domu letos opakovaně. Grónsko však náleží Dánsku, má status poloautonomního území.
před 2 hhodinami

Ve složkách o Epsteinovi chybí fotky s Trumpem, vadí demokratům

Američtí demokraté viní ministerstvo spravedlnosti, že ze zveřejněných složek o odsouzeném sexuálním delikventovi Jeffreym Epsteinovi odstranilo několik dokumentů. Týká se to i fotografií prezidenta Donalda Trumpa. Resort musel do pátku zveřejnit spisy týkající se zemřelého finančníka. Úřad nicméně zatím zpřístupnil jen jejich zlomek, některé přitom zcela začerněné. Zbytek chce publikovat v následujících týdnech. Podle ministerstva jde totiž o stovky tisíc dokumentů, které je třeba anonymizovat, pokud by zobrazovaly oběti nebo by ohrozily vyšetřování.
před 5 hhodinami

Rusko odmítlo vánoční příměří, chystá rozsáhlé útoky, varoval Zelenskyj

Rusko odmítlo americký návrh na vánoční příměří a zjevně se připravuje podniknout proti Ukrajině o svátcích rozsáhlé útoky, varoval v pondělí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Za klíčové podle tamních médií označil posílení protivzdušné obrany země. Ta se plnohodnotné ruské invazi brání už bezmála čtyři roky.
před 6 hhodinami

U Žiliny otevřeli nový úsek dálnice D1 s nejdelším tunelem na Slovensku

Na Slovensku byl otevřen nový klíčový úsek dálnice D1 u Žiliny, jehož součástí je také nejdelší dálniční tunel v zemi. Nová dálnice na severu Slovenska, kterou se podařilo dokončit až s výrazným zpožděním oproti původním plánům, pomůže hlavně tranzitní dopravě. Řidičům z Česka zrychlí jízdu mimo jiné do Vysokých a Nízkých Tater. Slavnostního přestřižení pásky při otevření tunelu se zúčastnili také slovenský premiér Robert Fico (Smer) či ministr dopravy Jozef Ráž.
před 14 hhodinami

Trump jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko, Dánsko si předvolá velvyslance

Americký prezident Donald Trump jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko, jímž bude guvernér Louisiany Jeff Landry. Ten na sociálních sítích napsal, že jeho cílem v nové funkci bude připojení Grónska k Americe. Trump dal letos opakovaně najevo, že by Spojené státy měly ostrov, který je autonomní oblastí Dánského království, získat. Kodaň to opakovaně odmítla a v nejbližších dnech si předvolá amerického velvyslance. K zachování suverenity ostrova vyzvala také EU. Pro Grónsko se podle slov jeho premiéra nic nemění.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Japonští vědci zkoumají ledovce, které odolávají změně klimatu

Místo aby ledovce v Tádžikistánu tály, mírně zvětšují svůj objem. Jde o světovou raritu. Jestli je to způsobeno například vlastnostmi ledu, nebo specifickými lokálními podmínkami, vědci zatím nevědí, ale snaží se to zjistit.
před 15 hhodinami

Výbuch zabil v Moskvě ruského generála, který se účastnil invaze na Ukrajinu

Při výbuchu nálože nastražené v autě v Moskvě zahynul ruský generál Fanil Sarvarov, který byl náčelníkem oddělení operačního výcviku generálního štábu ruských ozbrojených sil. Uvedl to ruský vyšetřovací výbor, který má funkci kriminální ústředny. Výbor nevyloučil, že za explozí stojí ukrajinské speciální jednotky. Sarvarov se podle médií účastnil ruské invaze na Ukrajinu.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Polsko začíná stavět svou první jadernou elektrárnu

V Polsku roste zájem o jadernou energetiku, i díky přispění Evropské unie se tam začíná stavět jaderná elektrárna. Země prochází energetickou transformací. Ještě před deseti lety bylo téměř devadesát procent výroby elektřiny založeno na uhlí. V současnosti jeho podíl klesl zhruba na polovinu, naopak téměř na třetinu vzrostly obnovitelné zdroje. Odklon od uhlí je tak čím dál viditelnější.
před 20 hhodinami
Načítání...