Zemřel Cornelius Gurlitt, návratu „svých“ obrazů se už nedočkal

Mnichov – Kontroverzní sběratel umění Cornelius Gurlitt je mrtev. Jednaosmdesátiletý muž, v jehož bytě policie v únoru 2012 zabavila ohromnou sbírku obrazů, zemřel podle oznámení svého mluvčího po několikaměsíční těžké nemoci a operaci srdce dnes ráno v Mnichově. „Nic jsem v životě nemiloval víc než své obrazy,“ řekl loni Gurlitt v rozhovoru pro časopis Spiegel. Gurlitt podle německých médií celou svou sbírku v závěti odkázal nejmenovanému uměleckému spolku v zahraničí.

Německé úřady držely nález obrazů dlouho v tajnosti, informace o něm se dostaly na veřejnost teprve loni na podzim. Zpráva o Gurlittově sbírce vyvolala obrovský rozruch, protože mezi zabavenými díly byla i plátna slavných moderních malířů, která mají nedozírnou hodnotu.

Gurlittův otec Hildebrand pracoval jako obchodník s uměním pro Adolfa Hitlera. Podle historiků umění bylo mezi Gurlittovými obrazy zhruba 500 děl, která zřejmě zabavili nacisté židovským majitelům. Gurlitt v březnu prohlásil, že se dobrovolně vzdá děl, u nichž je nepochybné, že byla zabavena právoplatným vlastníkům. V dubnu státní zastupitelství v Augsburgu oznámilo, že se zabavené obrazy mohou ke Gurlittovi vrátit: „V době zabavení sbírky bylo státní zastupitelství přesvědčeno, že je tento krok oprávněný,“ sdělila prokuratura.

Německý deník Süddeutsche Zeitung a stanice Norddeutscher Rundfunk nyní tvrdí, že Gurlitt sepsal před několika měsíci v nemocnici závěť. Údajně v ní vyjádřil přání, aby jeho sbírka zůstala pohromadě a odkázal ji jisté umělecké instituci v zahraničí. „Mohu potvrdit, že pan Gurlitt měl před svou těžkou operací srdce termín u notáře,“ potvrdil DPA mluvčí sběratele Stephan Holzinger.

Nahrávám video

Mnichovské ministerstvo spravedlnosti prohlásilo, že původ obrazů z Gurlittovy sbírky bude i nadále prověřován. Dohoda Gurlitta s německou a bavorskou vládou je závazná i pro dědice, sdělil mluvčí ministerstva Winfried Bausback. „Bezpráví spáchané národními socialisty tak může být narovnáváno a oběti nacistického bezprávného režimu mohou uplatňovat své nároky,“ uvedl Bausback.
  
Německá ministryně kultury Monika Grüttersová ocenila, že Gurlitt souhlasil s prověřením původu svých děl a jejich dobrovolným vydáním. Tím, že se přihlásil k morální odpovědnosti, šel podle Grüttersové příkladem při spravedlivém navracení uměleckých předmětů ukradených nacisty.

Celková hodnota Gurlittovy sbírky je odhadována na miliardu eur (asi 27,5 miliardy korun). Zahrnuje malby, kresby a grafiky od Canaletta, Eugena Delacroixe, Henriho Matisse, Marka Chagalla a dalších slavných umělců. Kromě toho se letos našlo dalších 238 obrazů v Gurlittově nemovitosti v Salcburku, byly mezi nimi obrazy a sochy Clauda Moneta, Pabla Picassa, Augusta Rodina či Edouarda Maneta. Hodnota salcburských děl zatím vyčíslena není, odhaduje se na stovky milionů eur.

Posledních několik týdnů strávil Gurlitt ve svém mnichovském bytě pod dohledem lékařek a dvou ošetřovatelek. Začátkem roku mu ve Stuttgartu voperovali srdeční bypass, po operaci se zotavil, ovšem vyšetřování kolem původu jeho sbírky ho psychicky vyčerpávalo a během posledních týdnů byl velmi slabý. Nakonec zemřel, aniž by se se svou sbírkou znovu setkal. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Bezpečnostní složky evakuovaly kvůli požáru několik obcí v okolí Madridu

Španělské bezpečnostní složky kvůli lesnímu požáru, který vypukl odpoledne, evakuovaly několik obcí v madridském regionu. V další obci vyzvaly občany, aby až do odvolání neopouštěli své domovy, podotkla agentura AFP. Požár vypukl u Almoroxu, který se nachází přibližně 70 kilometrů jihozápadně od španělské metropole.
před 1 hhodinou

Evropská komise schválila převzetí Warnerů konkurenčním Paramountem

Evropská komise schválila převzetí americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery konkurenčním konglomerátem Paramount Skydance v hodnotě 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Souhlas unijní exekutivy je podmíněn splněním řady podmínek, jež mají zabránit narušení hospodářské soutěže, zejména na trhu distribuce filmů v Evropském hospodářském prostoru, uvedl Brusel.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

USA udeřily na Írán jedenáctou noc po sobě. Teherán mířil na americké základny

Americké velitelství CENTCOM oznámilo v noci na středu novou vlnu úderů na Írán, a to jedenáctou noc po sobě. Íránská média hlásila sérii explozí na několika místech v zemi. Nad Teheránem zasahovala protivzdušná obrana. Íránská armáda zase podle agentury IRNA sdělila, že útočila na americké základny v Jordánsku, Kuvajtu a Bahrajnu. Americké síly tvrdí, že cílem úderů je snížit íránskou schopnost napadat obchodní lodě v Hormuzském průlivu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoZemě na jihu Evropy zápolí s požáry

Francie oznámila, že během extrémních teplot v druhé polovině června stoupla úmrtnost v zemi o víc než třetinu. S důsledky horka a sucha bojují Francouzi pořád. Tamní hasiči například zápolili s rozsáhlým požárem, který předtím spálil dva a půl tisíce hektarů na jihu země u Marseille. Od začátku roku už shořelo skoro 40 tisíc hektarů, což je víc než za celý minulý rok. Další požáry se šíří ve Španělsku, které zažilo podobné vlny veder a sucha jako Francie. Vítr žene jiskry a ve vyprahlých lesích snadno vytváří nová ohniska. Mnoho obcí na jihu Evropy navíc musí nařizovat svým obyvatelům, aby šetřili s vodou. Sucho se projevuje dřív, než bylo běžné, a má vážnější dopady na zemědělce. Požáry trápí také Itálii nebo země v severní Africe.
před 3 hhodinami

Soud s Madurem začne v červnu. Obhájce namítá porušení prezidentské imunity

Někdejší autoritářský vládce Venezuely Nicolás Maduro, kterého americké speciální síly v lednu unesly ze země, byl ve středu opět předveden před soud k předběžnému projednání obžaloby, podle níž pašoval drogy do USA. Podle agentury Reuters byl začátek procesu stanoven na 1. červen příštího roku.
před 3 hhodinami

Zelenskyj vs. Fedorov. Stomatová přibližuje zákulisí vládní krize na Ukrajině

Výměna populárního ministra obrany Mychajla Fedorova vyvolala na Ukrajině novou vlnu protestů. Proč se prezident Volodymyr Zelenskyj odhodlal k rizikovému politickému kroku uprostřed války? A v čem se pohled ukrajinské veřejnosti liší od reality na frontové linii? Zpravodajka ČT Darja Stomatová odpovídá v podcastu Za Horizont přímo z centra Charkova o zákulisních sporech mezi vedením armády a modernizátory, o unavené společnosti i o tom, proč mají tamní demonstrace stále sílu měnit rozhodnutí vládních špiček. Moderuje Barbora Maxová.
před 5 hhodinami

Ukrajinské údery likvidují sklady „ruského Amazonu“

Ukrajina v noci na středu zasáhla další logistická centra ruské společnosti Wildberries. Už víkendové útoky na dva sklady této firmy způsobily dle odhadů škody za desítky miliard rublů, prodejci zřejmě zůstanou bez odškodnění a mnozí mluví o bankrotu. Podle Kyjeva se přes Wildberries dodávají komponenty pro ruskou armádu. Moskva mluví o „terorismu,“ i když sama opakovaně cílí na překladiště ukrajinské pošty. Někteří pracovníci skladů Wildberries po sobotních útocích, které si dle oficiálních údajů vyžádaly mrtvé a raněné, vypověděli, že je při úderech nadřízení nechtěli pustit ven.
před 6 hhodinami

Patnáct let od masakru v Norsku. Přeživší varují před novou vlnou nenávisti

Norsko si ve středu připomíná patnáctileté výročí teroristických útoků v Oslu a na ostrově Utöya a vzpomíná na 77 převážně mladých obětí. Vzpomínkových akcí se zúčastnili nejvyšší představitelé skandinávské země. Předseda mládežnické organizace norských sociálních demokratů (AUF) Gaute Börstad Skjervö, který přežil masakr na Utöyi, a podpůrné organizace podle agentury DPA kritizovali přibývající nenávistné vzkazy pravicových extremistů na internetu.
před 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.