Segregace na amerických školách kvete i 60 let po jejím zrušení

Washington - Přesně před šedesáti roky americký Nejvyšší soud rozhodl, že segregace v amerických školách je protiústavní. Znamenalo to alespoň teoretický konec škol dělených podle barvy pleti. Nicméně boj černochů o úplné zrovnoprávnění tím teprve začal. Jaká je ovšem praxe v americkém školství po více než půl století? Možná až překvapivě stejná. V mnoha školách přetrvává rasová segregace dodnes.

Jedna věc je rozsudek Nejvyššího soudu, druhá věc je mít na konzervativním jihu třídu bílých i barevných dětí. Případ Nejvyššího soudu USA Brown v. školní rada Topeky v roce 1954 rozhodl, že zakládat veřejné školy pro bílé a černé je protiústavní. Snažil se tak zastavit dosud běžnou praxi státem podporované segregace držící se hesla „separated but equal“.

Úspěch to byl jen částečný. Na jihu většina veřejnosti proti nevítané novince protestovala a situace bezprostředně po vynesení rozsudku byla v jižních státech skutečně vyhrocená. Stálo to velké úsilí a odvahu mnohých černošských rodin, aby desegregace vůbec reálně proběhla. „První černošské děti, které chodily do stejných škol s bělochy, musely zažívat velkou šikanu,“ podotkl vedoucí Katedry amerických studií FSV UK Kryštof Kozák. Věděly, že ve smíšených třídách vítané nejsou a stačil jen nepatrný přešlap, aby je čekalo podmínečné vyloučení.

Protest černochů proti segregaci na školách
Zdroj: ČT24/Getty Images

Černošské studenty musela cestou ke škole chránit armáda

Bílí rodiče byli s rozhodnutím soudu natolik nespokojeni, že pořádali bouřlivé demonstrace. V Arkansasu v roce 1957 se do střední školy v Little Rock zapsalo devět černošských studentů, což vyvolalo nesouhlasné reakce místních. Guvernér státu tehdy povolal národní gardu, aby barevné studenty do svých lavic nepustila. Pohled na řadu vojáků blokujících studenty se dostal na přední stránky amerických médií a silně polarizoval tehdejší společnost. Zasáhnout musel až prezident Dwight Eisenhower, na jehož příkaz hlídala vchod školy armáda.

Devět černošských studentů musela cestou do školy chránit armáda
Zdroj: ČT24/wikipedia.com

Bezprostředně poté, co zákon vešel v platnost, se tak situace téměř nezměnila. Trvalo ještě několik desetiletí, než se takzvaná desegregace začala uplatňovat. Devadesátá léta a začátek nového století ale tomuto trendu příliš nepřály. Tristní zůstává situace nejen mezi Afroameričany, stejným problémům čelí i přistěhovalci z Latinské Ameriky. Zástupce amerického ministerstva školství nedávno prohlásil, že kdyby Martin Luther King ještě žil, byl by sklíčen pohledem na množství škol, které jsou stále segregované.

V amerických velkoměstech bují barevná ghetta

Faktická segregace je tak mnohem silnější, než bychom po šedesáti letech čekali. „Běloši na rozsudek reagovali tak, že se vystěhovali z oblastí, kde by hrozilo, že by mohli chodit s černochy do školy,“ vysvětlil Kozák. Výsledkem je, že segregované jsou nejen školy, ale celé čtvrtě velkých amerických měst. Spravedlivě namíchat do místních školních institucí děti různých barev tak bývá poměrně obtížné.

Proti desegregaci na školách protestují i děti
Zdroj: ČT24

Podle zprávy Kalifornské univerzity z roku 2012 chodí 38 procent Afroameričanů a 43 procent přistěhovalců z Latinské Ameriky do škol definovaných jako „intenzivně segregované“, kde minority tvoří i sto procent všech studentů. „Naše škola je extrémně segregovaná. Je to tím, že v naší čtvrti žije velká menšinová populace,“ podotkla Caitlin McNultyová, učitelka základní školy v Hustonu, v jejíž jedné čtvrti barevní studenti tvoří až 90 procent. Pouze sedm z 705 studentů na její škole bylo bílých, což je méně než jedno procento.

I podle sociálních indikátorů je zřejmé, že rozdíly mezi bělochy a barevnými stále přetrvávají. „Lidé, kteří se narodí do reálně segregovaných podmínek ghetta i ve velkých městech, mají mnohem horší perspektivy než většinová populace,“ podotkl Kozák. Cesta ven z tohoto začarovaného kruhu bude i nadále velmi obtížná. Právě chudoba, drogy a zoufalá situace mnohých mladých Američanů barevné pleti je problémem, s jehož vyřešením si Spojené státy dosud neví rady.

11 minut
Kozák: Černošské děti musely zažívat velkou šikanu
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Za loňským požárem nákupního centra ve Varšavě stálo Rusko, tvrdí Tusk

Za rozsáhlým požárem, který loni v květnu téměř zcela zničil nákupní centrum ve Varšavě, stály ruské tajné služby, oznámil v neděli večer polský premiér Donald Tusk na sociální síti X. Podle něj se jednalo o součást Moskvou vedené takzvané hybridní války.
před 34 mminutami

Budu na Putina v Turecku čekat osobně, oznámil Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli večer na sociální síti X napsal, že ve čtvrtek bude osobně v Turecku, aby se zúčastnil jednání s ruským vládcem Vladimirem Putinem. Očekává, že od pondělka začne platit bezpodmínečné příměří. Přímé rozhovory mezi Kyjevem a Moskvou navrhl v noci na neděli přímo šéf Kremlu. Reagoval tak na sobotní jednání evropských lídrů se Zelenským. Moskva zatím nepotvrdila, zda se Putin do Istanbulu chystá.
01:59Aktualizovánopřed 48 mminutami

V Albánii skončily parlamentní volby, kampani dominovala integrace do EU

V Albánii se v neděli konaly parlamentní volby. O svůj čtvrtý mandát v nich usiloval premiér Edi Rama, ukončit jeho vládu se snažil další veterán albánské politiky, exprezident a expremiér Sali Berisha. Hlasování skončilo vpodvečer, podle agentury AP se předpokládá, že výsledek bude známý do 48 hodin. Hlavním tématem předvolební kampaně byla podle tiskových agentur integrace malé balkánské země do Evropské unie.
09:27Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Svět čelí třetí světové válce po kouscích, řekl Lev XIV. Vyzval k míru a konci bojů

Nový papež Lev XIV. v nedělním proslovu k věřícím na vatikánském náměstí svatého Petra přednesl modlitbu a vyzval ke spravedlivému a trvalému míru na Ukrajině a k zastavení bojů v Pásmu Gazy. Funkce se oficiálně ujme přesně týden po inaugurační mši.
14:45Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Írán se nevzdá obohacování uranu, vzkázal Arakčí

Írán se nemíní vzdát schopnosti obohacovat uran, řekl podle agentury AFP íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí ještě před dalším kolem nepřímých jednání o íránském jaderném programu se Spojenými státy v Ománu. Podle něj je obohacování jeden z technologických úspěchů, kterého íránský lid dosáhl. Nejmenovaný činitel americké vlády podle AFP následně označil výsledky rozhovorů za povzbudivé, Teherán jednání vnímá jako obtížná, ale užitečná. Rozhovory budou pokračovat.
13:06Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Rusko zaútočilo více než sto drony, hlásí ukrajinská armáda

Rusko zaútočilo více než sto drony na Ukrajinu, píše server Ukrajinska pravda s odvoláním na prohlášení ukrajinské armády. Stalo se tak v noci na neděli, kdy skončilo jednostranné třídenní příměří, které vyhlásila Moskva. Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že během tohoto klidu zbraní Ukrajina zaútočila více než čtrnácttisíckrát.
13:50Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Na vyšetřování blackoutu ve Španělsku se podílejí i Češi

Na vyšetřování nedávného rozsáhlého blackoutu ve Španělsku se podílejí i čeští odborníci. V Otázkách Václava Moravce to řekl předseda představenstva společnosti ČEPS Martin Durčák. Odhadl, že výsledky by expertní komise mohla mít zhruba za půl roku. K výpadku dodávek elektřiny na Pyrenejském poloostrově došlo na konci dubna, paralyzoval většinu pevninského Španělska a Portugalska i části jihozápadní Francie.
14:54Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Druhá světová válka obrátila pohled na mezinárodní spravedlnost

Poté, co bezpodmínečně kapitulovala třetí říše a o několik měsíců později i Japonsko, světová veřejnost začala do detailu odhalovat zločiny, kterých se vládnoucí krajně pravicové režimy, ale i jednotlivci, dopouštěli doma i na okupovaných územích. Ani oběti holocaustu a desítky milionů mrtvých civilistů nejsou vyčerpávajícím výčtem utrpení, které tento konflikt přinesl. V návaznosti na to se obyvatelé spojeneckých států a zejména Němci museli nevyhnutelně vypořádat s faktem, že těmto skutkům a vůbec celé válce nebylo zabráněno.
před 15 hhodinami
Načítání...