Segregace na amerických školách kvete i 60 let po jejím zrušení

Washington - Přesně před šedesáti roky americký Nejvyšší soud rozhodl, že segregace v amerických školách je protiústavní. Znamenalo to alespoň teoretický konec škol dělených podle barvy pleti. Nicméně boj černochů o úplné zrovnoprávnění tím teprve začal. Jaká je ovšem praxe v americkém školství po více než půl století? Možná až překvapivě stejná. V mnoha školách přetrvává rasová segregace dodnes.

Jedna věc je rozsudek Nejvyššího soudu, druhá věc je mít na konzervativním jihu třídu bílých i barevných dětí. Případ Nejvyššího soudu USA Brown v. školní rada Topeky v roce 1954 rozhodl, že zakládat veřejné školy pro bílé a černé je protiústavní. Snažil se tak zastavit dosud běžnou praxi státem podporované segregace držící se hesla „separated but equal“.

Úspěch to byl jen částečný. Na jihu většina veřejnosti proti nevítané novince protestovala a situace bezprostředně po vynesení rozsudku byla v jižních státech skutečně vyhrocená. Stálo to velké úsilí a odvahu mnohých černošských rodin, aby desegregace vůbec reálně proběhla. „První černošské děti, které chodily do stejných škol s bělochy, musely zažívat velkou šikanu,“ podotkl vedoucí Katedry amerických studií FSV UK Kryštof Kozák. Věděly, že ve smíšených třídách vítané nejsou a stačil jen nepatrný přešlap, aby je čekalo podmínečné vyloučení.

Protest černochů proti segregaci na školách
Zdroj: ČT24/Getty Images

Černošské studenty musela cestou ke škole chránit armáda

Bílí rodiče byli s rozhodnutím soudu natolik nespokojeni, že pořádali bouřlivé demonstrace. V Arkansasu v roce 1957 se do střední školy v Little Rock zapsalo devět černošských studentů, což vyvolalo nesouhlasné reakce místních. Guvernér státu tehdy povolal národní gardu, aby barevné studenty do svých lavic nepustila. Pohled na řadu vojáků blokujících studenty se dostal na přední stránky amerických médií a silně polarizoval tehdejší společnost. Zasáhnout musel až prezident Dwight Eisenhower, na jehož příkaz hlídala vchod školy armáda.

Devět černošských studentů musela cestou do školy chránit armáda
Zdroj: ČT24/wikipedia.com

Bezprostředně poté, co zákon vešel v platnost, se tak situace téměř nezměnila. Trvalo ještě několik desetiletí, než se takzvaná desegregace začala uplatňovat. Devadesátá léta a začátek nového století ale tomuto trendu příliš nepřály. Tristní zůstává situace nejen mezi Afroameričany, stejným problémům čelí i přistěhovalci z Latinské Ameriky. Zástupce amerického ministerstva školství nedávno prohlásil, že kdyby Martin Luther King ještě žil, byl by sklíčen pohledem na množství škol, které jsou stále segregované.

V amerických velkoměstech bují barevná ghetta

Faktická segregace je tak mnohem silnější, než bychom po šedesáti letech čekali. „Běloši na rozsudek reagovali tak, že se vystěhovali z oblastí, kde by hrozilo, že by mohli chodit s černochy do školy,“ vysvětlil Kozák. Výsledkem je, že segregované jsou nejen školy, ale celé čtvrtě velkých amerických měst. Spravedlivě namíchat do místních školních institucí děti různých barev tak bývá poměrně obtížné.

Proti desegregaci na školách protestují i děti
Zdroj: ČT24

Podle zprávy Kalifornské univerzity z roku 2012 chodí 38 procent Afroameričanů a 43 procent přistěhovalců z Latinské Ameriky do škol definovaných jako „intenzivně segregované“, kde minority tvoří i sto procent všech studentů. „Naše škola je extrémně segregovaná. Je to tím, že v naší čtvrti žije velká menšinová populace,“ podotkla Caitlin McNultyová, učitelka základní školy v Hustonu, v jejíž jedné čtvrti barevní studenti tvoří až 90 procent. Pouze sedm z 705 studentů na její škole bylo bílých, což je méně než jedno procento.

I podle sociálních indikátorů je zřejmé, že rozdíly mezi bělochy a barevnými stále přetrvávají. „Lidé, kteří se narodí do reálně segregovaných podmínek ghetta i ve velkých městech, mají mnohem horší perspektivy než většinová populace,“ podotkl Kozák. Cesta ven z tohoto začarovaného kruhu bude i nadále velmi obtížná. Právě chudoba, drogy a zoufalá situace mnohých mladých Američanů barevné pleti je problémem, s jehož vyřešením si Spojené státy dosud neví rady.

11 minut
Kozák: Černošské děti musely zažívat velkou šikanu
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina navyšuje výrobu zbraní

Výrobní kapacita ukrajinského obranného průmyslu se loni zvýšila šestinásobně. Ruskem napadená země tak podle odhadů analytiků zhotovila zbraně za více než deset miliard dolarů (přes 220 miliard korun). V příštích letech tuto částku hodlá ztrojnásobit. Německo tento týden oznámilo, že bude Kyjevu financovat výrobu zbraní dlouhého doletu.
před 48 mminutami

Evropská kosmická agentura slaví půlstoletí. Světu dala nejen Webbův teleskop

Už pět desítek let má Evropská unie vlastní vesmírnou agenturu. Ta si za tu dobu připsala řadu úspěchů – například vypuštění dalekohledu Jamese Webba v hodnotě miliard dolarů před čtyřmi roky nebo vyslání sondy, která jako první obíhala kolem komety.
před 1 hhodinou

Poláci vyberou prezidenta, čeká se mimořádně těsný výsledek

Rozhodující druhé kolo polských prezidentských voleb, které se uskuteční tuto neděli, bude překvapivě napínavé. V prvním kole sice podle očekávání vyhrál Rafal Trzaskowski z vládní Občanské koalice (KO), ale jeho náskok před kandidátem opozičního Práva a spravedlnosti (PiS) Karolem Nawrockým byl těsný. Podobně vyrovnané zůstávají i průzkumy před druhým kolem hlasování.
před 1 hhodinou

V Sumské oblasti propukly nové boje u hranic s Ruskem

V severoukrajinské Sumské oblasti propukly nové boje v obcích u hranice s Ruskem, uvedl šéf oblastní správy Oleh Hryhorov. Dodal, že kontrola nad různými částmi oblasti se neustále střídá mezi válčícími stranami. Ukrajinské úřady dále hlásí po nočních ruských útocích další materiální škody na civilní infrastruktuře. Moskva v noci proti ukrajinskému území vyslala devadesát dronů a dvě balistické střely, informuje ukrajinské letectvo.
před 4 hhodinami

Zbrojení NATO může zvýšit emise skleníkových plynů, varuje studie

Globální zvyšování vojenských výdajů podle vědců představuje hrozbu pro klimatické cíle, protože jenom zbrojení plánované Severoatlantickou aliancí (NATO) by mohlo zvýšit emise skleníkových plynů téměř o dvě stě milionů tun ročně, píše britský deník The Guardian s odvoláním na odbornou studii.
před 4 hhodinami

„Velký hnědý medvěd na východě“ žene Dány do řad domobrany

Ruská hrozba vede ke zvýšenému zájmu o bezpečnost v celé Evropě. Na připravenost obyvatelstva dbají zejména pobaltské a skandinávské země. V Dánsku se do tamní domobrany hlásí nejvíc lidí od konce studené války. „Hlavní motivací pro vstup byl ‚velký hnědý medvěd na východě‘. Také jsem byl dřív v armádě a chybí mi i ten pocit kamarádství,“ popsal člen domobrany Daniel. Aktivních dobrovolníků má tento ozbrojený sbor na třináct tisíc, v záloze pak třicet tisíc dalších. Oproti českým aktivním zálohám nemusejí mít vojenský výcvik všichni. Domobrana má také námořní a leteckou složku.
před 6 hhodinami

Gruzínská policie zadržela dalšího opozičního předáka

Gruzínská policie zadržela opozičního předáka Niku Meliu, oznámila podle agentury Reuters jeho Koalice za změnu. Jedná se o druhé zadržení představitele gruzínské opozice za o něco málo více než týden. Oba politici přitom kritizovali vládu za to, že podle nich zemi přibližuje k Rusku.
před 7 hhodinami

BIS: Čínští hackeři zjišťovali identitu lidí z české diplomacie

Za útokem čínských hackerů na e-maily a databáze tuzemské diplomacie mohla být snaha identifikovat konkrétní lidi z resortu, řekli České televizi zástupci BIS. Česko nyní posiluje opatření proti podobným útokům. Evropa a Spojené státy prověřují i bezpečnost čínských solárních panelů. Dánové v nich totiž našli elektronická zařízení, která můžou představovat bezpečnostní riziko.
před 7 hhodinami
Načítání...