Štrasburk - Evropský soud pro lidská práva podpořil zákaz zahalování obličeje ve Francii. Čtyřiadvacetiletá Francouzka tvrdila, že zákaz nošení nikábu na veřejnosti porušuje její právo na svobodu vyznání a projevu. Soud její stížnost zamítl s tím, že tento zákon sleduje legitimní cíl. Proti rozsudku se nedá odvolat. Ženy se zakrytou tváří tak nepřestanou platit pokuty. Úřady po nich mohou chtít až 150 eur. Muslimská komunita ale pořádá sbírky a za potrestané chce postihy splácet.
Praktikující muslimka podala stížnost na svůj stát v dubnu 2011. Zdůrazňovala, že nosí muslimské oděvy, burku a nikáb, které zakrývají i tvář, aby byla v souladu se svou vírou a přesvědčením. Členové rodiny ani nikdo jiný ji prý nenutí. Zákaz se takto oblékat vnímá jako obtěžování a diskriminaci.
Soud ve Štrasburku ale zdůraznil, že „snaha francouzských úřadů zachovat podmínky pro společný život obyvatel je legitimní“. Francie svým zákonem podle rozsudku neporušila Evropskou úmluvu o lidských právech.
Francouzský zákon, který pod hrozbou pokuty a nucené občanské nauky zakazuje zakrývání obličeje například kuklami či závoji na veřejnosti, začal platit 11. dubna 2011.
Zahalené ženy tehdy proti zákonu protestovaly před katedrálou Notre-Dame. Kvůli nepovolené akci je zatkla policie. Za zrušení normy chtěla bojovat i Kenza Driderová - rovnou z prezidentského paláce. Mítinky obrážela v autobuse polepeném plakáty, které vzývaly velkou francouzskou revoluci a její boj za svobodu.
Zastánci tohoto zákona argumentují například nutností identifikace osob v rámci zajišťování bezpečnosti. Zástupkyně francouzského státu loni vyzvala štrasburský soud, aby nepodlehl tvrzení, že jde o protináboženský zákon.
Berengere Poletti, UMP Party
„Tenhle zákon neodsuzuje islám, ale burky. Nejsou symbolem muslimského oděvu, ale útlaku.“
Obhájci stěžovatelky ale prohlásili, že Francie svým zákonem vyvolává napětí ve společnosti.
Ve Francii žije více než pět milionů muslimů. Počet žen, které se takto zahalují, se ale odhaduje pouze na 1 900. Paříž je v boji proti zahalování tváře průkopnicí, jako druzí se přidali Belgičané. Různá omezení platí i v Itálii nebo Nizozemsku.
