Brusel - Evropská unie se podle diplomatických zdrojů rozhodla uvalit sankce na dalších 15 Rusů a Ukrajinců sympatizujících s Ruskem. Počet potrestaných v souvislosti s ukrajinskou krizí tak stoupne na 87. Na seznam přibude i 18 institucí a firem. Rozhodnutí o rozšíření sankcí proti Rusku padlo na schůzce nejvyšších představitelů zemí EU 16. července. Unie ale tehdy sdělila, že konkrétní závěry zveřejní později. Sankce mají přimět Moskvu k tomu, aby přispěla k uklidnění situace na Ukrajině a přestala podporovat tamní separatisty.
Sankce proti osobám se týkají zákazu cestování a zablokování účtů. Jména postižených zatím nebyla zveřejněna, jejich soupis má být znám do konce týdne. Na černou listinu EU bude připsáno také devět organizací a devět podniků, které nebudou smět s Unií obchodovat. Šéfové států EU minulý týden jednali o protiruských sankcích ještě před havárií malajsijského letadla nad východní Ukrajinou, z jehož sestřelení jsou podezíráni proruští separatisté.
Dnes Evropská unie oznámila, že v reakci na ruský postup hodlá také výrazně omezit aktivity ruských bank se státní účasti na finančních trzích a podvázat hospodářský rozvoj Ruska do příštích let. Sankce by se mohly týkat kapitálového trhu, obrany nebo moderních technologií využitelných v energetice. Zablokovat by měly i obchod se zbraněmi, plánovaný francouzský prodej výsadkové lodi Mistral Rusku by ale zasáhnout nejspíš neměly, jak vyplývá z informací z dnešního bruselského jednání diplomatů EU, kteří jednali o takzvaných sektorových sankcích proti Moskvě.
Státy EU chtějí znemožnit přístup ruských firem na akciové trhy. Finanční sankce prý mohou dále zahrnovat zákaz odkupu ruských bankovních dluhů nebo nákupu akcií ruských bank, v nichž má ruský stát většinový podíl. Tyto banky loni čerpaly téměř polovinu svých kapitálových potřeb ve výši 15,8 miliardy eur na trzích EU. Podle analytiků takové opatření ruskou ekonomiku vážně poškodí, zhorší už nyní pochmurné vyhlídky pro letošní rok a založí předpoklady pro citelný hospodářský propad. Zákaz se ale nemá týkat obchodu s ruskými státními dluhopisy.
Podle německé vlády by sankce proti sektorům ruské ekonomiky mohly být zavedeny do konce července, pokud se Moskva rychle nepřičiní o ukončení krize na východní Ukrajině. Postih by ale podle Berlína měl mít časový limit, aby bylo možné vrátit se k normálnímu režimu.
„Rusko je velmi nezávislé na jakémkoliv dovozu vojenského materiálu. Rusko je druhý největší celosvětový exportér a dováží jen ty technologie, které jsou pro ně pohodlné anebo výhodné. Ani export Evropské unie do Ruska není tak významný,“ uvedl Jiří Hynek z Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR. Nejvíc zbraní podle něj do Ruska vyváží Francie, podíl Ruska na vývozu českých zbraní pak činí jen necelá dvě procenta. Zákaz vývozu vojenského materiálu by tak na Rusko patrně neměl příliš velký dopad. „Rusko si poradí – koupí si to někde z Asie nebo investuje do technologií a začne si to vyrábět samo,“ myslí si Hynek. Naopak tuzemská armáda by se mohla potýkat s problémy v případě, že ruská strana zavede reciproční sankce a zakáže vývoz svého vojenského materiálu do Evropské unie. Česko má totiž ve své výzbroji řadu ruských či sovětských technologií a tamní dodávky potřebuje.
Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski v úterý novinářům sdělil, že součástí protiruských sankcí by mohl být rovněž obchod se zbraněmi. Kontroverzní otázkou je zejména plánovaný prodej francouzských výsadkových lodí Mistral Rusku, který Paříž navzdory protestům unijních partnerů odmítá zrušit. Návrh na zbrojní embargo sice součástí sankcí je, nebude se ale týkat už uzavřených kontraktů. Sankce mají zahrnovat zákaz prodeje vrtných souprav pro podmořskou těžbu, pro těžbu břidlicového plynu a pro průzkum ložisek v Severním ledovém oceánu.
