Stockholm - Letošní Nobelovu cenu za chemii získali Američané Eric Betzig a William Moerner a Němec Stefan Hell za vývoj mikroskopu s velmi vysokým rozlišením. Královská švédská akademie věd ocenila, že zmíněná trojice vědců „vyvinutím fluorescenčního mikroskopu s velmi vysokým rozlišením… přenesla optickou mikroskopii do nanoúrovně“.
Nobelova cena za chemii míří k objevitelům „HD“ mikroskopu
3 minuty
Nobelova cena za chemii připadla mikroskopii
Objevy zmíněné trojice vědců umožňují vidět prostřednictvím mikroskopů jemnější detaily, než tomu bylo dříve. Nové metody, díky nimž lze pozorovat molekulární procesy v reálném čase, přispívají k pochopení takových nemocí, jako je Parkinsonova a Alzheimerova choroba, konstatovala akademie.
Dlouhou dobu se zdálo, že optická mikroskopie nemůže dosáhnout lepšího rozlišení, než je polovina vlnové délky použitého světla (maximálně 0,2 mikrometru). Letošním laureátům se to podařilo překonat s pomocí fluorescenčních molekul. Díky nim může optický mikroskop nahlížet do nanosvěta.
V nanoskopii vědci dokážou pozorovat cesty jednotlivých molekul uvnitř živých buněk. Vidí, jak molekuly vytvářejí spojení mezi nervovými buňkami v mozku, sledují shlukování proteinů u pacientů s Parkinsonovou a Alzheimerovou chorobou a umí vystopovat jednotlivé proteiny v oplodněných vajíčkách, když se dělí v embrya, uvedla švédská akademie o využití superrozlišovací mikroskopie.
Mojmír Petráň, považovaný za jednoho z nejvýznamnějších českých vědců a vynálezců 20. století
„Vidět život buňky, co se v ní děje a jak se mění, umožnil poprvé až mikroskop s dvojitým řádkováním (Tandem Scanning Microscope), který jsme u nás patentovali před padesáti léty (Petráň a Hadravský 1965), a z jehož principu vychází valná část dnes vyráběných řádkovacích mikroskopů, jež dokážou zobrazit i nepoškozenou živou tkáň, a to dokonce s rozlišením asi dvakrát lepším, než mají mikroskopy klasické. Takže mě vlastně potěšilo, že můj vynález fyzikální pomohl biochemikům k pracím, za které dostali letošní Nobelovu cenu.“
Prezentace Nobelovy ceny za chemii
Loni Nobelovu cenu za chemii dostali Američané Martin Karplus, Michael Levitt, Arieh Warshel za to, že vytvořili základ pro počítačové modely sloužící k porozumění složitým chemickým procesům.
Na vyznamenané, kromě finanční částky ve výši osmi milionů švédských korun (téměř 24 milionů Kč), čeká i tradiční slavnostní ceremoniál, který se uskuteční v den výročí úmrtí Alfreda Nobela 10. prosince. Nobelova cena za mír se bude předávat v norském hlavním městě Oslu, ceny za lékařství, ekonomii, fyziku, chemii a literaturu ve Stockholmu.
Nobelova cena za lékařství 2014: manželé M. Moserová a E. Moser, J. O'Keefe
za výzkum mozkových buněk důležitých pro prostorovou orientaci.
Nobelova cena za fyziku 2014: Isamu Akasaki, Hiroši Amano a Šudži Nakamura
za výzkum modrých světelných diod, které umožnily vývoj nového, ekologického světelného zdroje.
