Bagdád/Damašek – Teprve čas ukáže, zda americké nálety v Sýrii a Iráku zastaví postup islámských radikálů. Do kasy Islámského státu už ale udělaly pořádnou díru. Částečně rozbily ropnou infrastrukturu, která džihádistům z Islámského státu jejich postup sponzoruje. Radikálové na černém zlatě vydělávali dva miliony dolarů denně, útoky teď jejich zisky srazily na třetinu. Světové ceny ropy navíc od poloviny června klesly o čtvrtinu.
Džihádistům klesají zisky z ropy - kvůli náletům i světovým cenám
V srpnu produkoval Islámský stát na zabraných rafinériích v Iráku a v Sýrii 70 tisíc barelů denně, teď je to podle mezinárodní energetické agentury o 50 tisíc méně. Americké nálety zasáhly islamistický zdroj příjmů, ale i to, co Syřané dlouho předtím budovali a co opustili ze strachu z postupujících radikálů.
„Když byly rafinérie pod kontrolou jiných skupin, než je Islámský stát, sloužily lidem. Zpracované produkty jsme dodávali zdarma lékařským zařízením nebo vodárnám,“ říká ropný inženýr Sa'ad. Když ropná pole obsadila opoziční Syrská osvobozenecká armáda, surovina se zpracovávala i v provizorních rafinériích. Vzájemná energetická závislost spojila podle Sááda i nepřátele – rebelové dodávali zásoby plynu vládou držené elektrárně, která jim na oplátku posílala elektřinu. Tato dohoda podle něj platí dodnes – místo syrských rebelů ale s režimem Bašára Asada provozuje výměnný obchod Islámský stát.
Radikální islamisté
Navzdory hořícímu Blízkému východu jsou ale světové ceny ropy na sestupu - od poloviny června klesly o čtvrtinu. „S poklesem poptávky po ropě se pomocí nízkých cen snažíme získat nové zákazníky, skutečný důvod je však politický. Írán i Rusko jsou země závislé na cenách ropy,“ vysvětluje Rašíd Abanmy, prezident Saudi Arabia Oil Policies.
Na konci jara ropa zdražila kvůli obavám z postupu džihádistů v Iráku a Sýrii, teď se barel ropy Brent prodává přes trvající napětí už o třetinu levněji. Nahrává to Američanům a jejich spojencům ze Saúdské Arábie. Ti si mohou krátkodobý tlak na snižování cen suroviny dovolit. Ruské hospodářství naopak krvácí - Kreml letos z exportu ropy získá méně, než očekával. Státní rozpočet kalkuluje s cenou 100 dolarů za barel. „Současné zpomalení ruské ekonomiky nezpůsobily sankce, ale padající ceny ropy, což zpomaluje náš růst. Potřebujeme jiný hospodářský model,“ říká bývalý ruský ministr financí Alexej Kudrin.
Navzdory bojům na Blízkém východě klesají světové ceny ropy (zdroj: ČT24)
Moskva na vývoz nerostných surovin spoléhá. Nízká cena ropy se tak stává pro režim prezidenta Vladimira Putina větším strašákem než evropské sankce. Rubl je vůči dolaru na historickém minimu a ruský ropný gigant Rosněft už požádal o státní pomoc.
Miroslav Karas, zpravodaj ČT:
„Celou situaci bedlivě skleduje hlavně ruské ministerstvo financí, které bude muset nejspíše udělat změny rozpočtu na příští rok. Propad ceny odvádí z rozpočtu doslova miliardy amerických dolarů. Hranice nižší než 100 dolarů za barel je tady v Rusku mnohdy chápána jako smrtelná. Levná ropa posílá zemi do recese, a to si Moskva v žádném případě nepřeje.“
Levná ropa drží v šachu i Írán. Teheránští vyjednavači mají větší motivaci podepsat se Západem dohodu o omezení svého jaderného programu. Zeslábnou tak sankce, které jejich hospodářství tíží. Světová poptávka po ropě je navíc nejnižší za posledních pět let. Brzký nárůst cen se tedy očekávat nedá, horší problémy vývozců ano.