Kyjev – Ukrajinské parlamentní volby, které se konají za přísných bezpečnostních opatření, jsou od otevření hlasovacích místností zatím poklidné. Prezident Petro Porošenko, jehož politický blok je podle průzkumů veřejného mínění jasným favoritem, odjel nečekaně na východ Ukrajiny, aby sledoval hlasování přímo v neklidném Donbasu. Volební komise označila hlasování za nezpochybnitelné, účast je nicméně nižší než při prezidentských volbách.
Ukrajinské volby jsou zatím klidné, Porošenko navštívil Donbas
Porošenko navštívil jednu z volebních místností v Kramatorsku, který ovládla ukrajinská armáda po tvrdých bojích s povstalci počátkem července. Svůj hlas ale prezident odevzdal až po návratu do Kyjeva. V krátkém projevu přítomným novinářům řekl, že na východě země volby probíhají bez větších problémů a volební účast je srovnatelná s Kyjevem.
Volební účast po 16:00 SEČ překročila hranici 40 procent. Nejnižší je v Luhanské a Doněcké oblasti, kde zatím přišlo volit 23, respektive 28 procent oprávněných voličů. Nízká účast je i v Oděse a v Zakarpatské oblasti. V Kyjevě a okolí hlasovalo zatím kolem 45 procent voličů. Největší volební účast je v západoukrajinském Lvově, kde už odvolila polovina lidí.
„Můžeme konstatovat, že žádná politická síla, ať už uvnitř země nebo za jejími hranicemi, nebude mít důvod výsledky voleb zpochybňovat,“ řekla dnes mluvčí ústřední volební komise. Připustila, že účast Ukrajinců při hlasování nedosáhne úrovně prezidentských voleb, kdy odevzdalo hlas téměř 57 procent voličů. Označila to ale za obvyklý jev.
Pro tři lidi byly dnešní volby poslední…
Policie dnes zaznamenala 38 trestných činů spojených s konáním voleb, z nich asi pětinu v Kyjevě. Nejzávažnější případ byl ohlášen v Zakarpatské oblasti, kde prý byla zadržena skupina chystající teroristické útoky. V Čerkasech v centrální části Ukrajiny policisté rozbili síť podvodníků, kteří skupovali volební hlasy. V hlasovacích místnostech podle ministerstva zdravotnictví zemřeli dnes tři lidé na srdeční selhání. V Kyjevě střeží budovu ústřední volební komise desítky těžkooděnců a příslušníků Národní gardy.
GALERIE
videogallery_480941
Volební místnosti se otevřely v 07:00 našeho času, uzavřou se o 12 hodin později. Bezprostředně poté by měly být známy první odhady výsledků vypracované na základě anket při odchodu voličů z hlasovacích místností. Těch je otevřeno 32 000, hlas může odevzdat téměř 36 milionů občanů s volebním právem.
O vstup do Nejvyšší rady se uchází 29 politických stran. Volební systém je smíšený, polovina ze 450 poslanců bude zvolena poměrným systémem ze stranických seznamů, zbytek v jednomandátových obvodech většinovým systémem. Ve skutečnosti bude ale většinovým systémem zvoleno místo 225 zřejmě jen 199 poslanců, protože na anektovaném Krymu a v oblastech ovládaných separatisty se hlasovat nebude. Rebelové chtějí o týden později uspořádat volby vlastní. Podle odhadu ústřední volební komise tak bude celkem zvoleno jen 424 poslanců. Po vyhlášení výsledků voleb bude mít sněmovna měsíc na vytvoření většiny, která sestaví vládu.
Ukrajinská média oznámila, že hlasování se pro nezájem voličů nebo pasivitu volebních komisí nekoná ani v některých městech a obcích na východě, které separatisté nekontrolují. Volební místnosti se například neotevřely ve městech Popasna a Ščasťa v Luhanské oblasti, která v povstalecké zóně nejsou.
GALERIE
autor: Viktor Drachev, zdroj: ČTK/TASS
- Miroslav Karas, zpravodaj ČT v Doněcku: „Podle vůdců separatistů vznikne po volbách hnědý parlament s fašistickými projevy. Jak České televizi řekl jeden z vůdců povstalců, nejsou to demokratické volby, protože jak říká, teror, který se na tomto území šíří, jim nedává žádnou legitimitu.“
K odkazu Majdanu – kyjevského náměstí, které se stalo symbolem odporu proti Janukovyčovi – se hlásí téměř všechny politické strany, které mají podle průzkumů šanci na vstup do parlamentu. Za Porošenkovým blokem následuje pět až sedm menších politických formací vedených známými politickými matadory.
Volby na Ukrajině
Hlavní ukrajinské politické strany
Blok Petra Porošenka – Do letošního srpna se formace jmenovala Solidarita. Tu kdysi založil současný ukrajinský prezident Petro Porošenko. Jelikož hlava státu nemůže být členem politické strany, Porošenko je jejím „čestným vůdcem“ a oficiálním vůdcem strany je Porošenkův poradce a bývalý ministr vnitra Jurij Lucenko. Program strany se shoduje s tím, co ve funkci prezidenta prosazuje Porošenko, tedy jednotu ukrajinského státu, decentralizaci moci a plné členství v EU. Strana dominuje předvolebním průzkumům, má šanci získat hlasy 33,8 procent lidí, kteří se již rozhodli jít k volbám.
Radikální strana – Populistická a současně proevropská strana, která byla založena v srpnu 2010. V jejím čele stojí poslanec, novinář a vystudovaný pedagog Oleh Ljaško (42), jehož jméno je již roky synonymem skandálů. Celý oficiální název strany zní Radikální strana Oleha Ljaška. V dosud posledních parlamentních volbách v roce 2012 strana získala jeden mandát, do parlamentu usedl právě Ljaško, který v letošních prezidentských volbách skončil na třetím místě se ziskem 8,32 procenta hlasů. Podle posledních průzkumů by mohla strana skončit ve volbách na druhém místě s 12,8 procenty.
Lidová fronta – Proevropská strana, kterou zformoval letos v březnu premiér Arsenij Jaceňuk (40). Ten do čela vlády nastoupil po pádu proruské vlády prezidenta Viktora Janukovyče. Členy strany je řada bývalých spolustraníků expremiérky Julije Tymošenkové z její strany Vlast (Baťkivščyna); kromě Jaceňuka také například šéf parlamentu Oleksandr Turčynov, který po útěku Janukovyče ze země převzal jeho úřad. Poslední průzkum dával straně šanci na zisk necelých devíti procent hlasů, což by jí stačilo na třetí místo.
Vlast – Stranu Vlast (Baťkivščyna) založila expremiérka Julija Tymošenková v roce 1999. Ve volbách většinou kandidovala v rámci Bloku Julije Tymošenkové (BJuT). Strana je proevropsky a umírněně nacionalisticky zaměřená a mohla by získat necelých sedm procent hlasů. V uplynulých třech volbách se BJut vždy umístil na druhém místě a zakladatelka a předsedkyně strany Tymošenková, která byla hlavní tváří takzvané oranžové revoluce, byla v roce 2005 a v letech 2007 až 2010 premiérkou. Začátkem roku 2010 svedla boj o prezidentské křeslo s letos sesazeným proruským prezidentem Viktorem Janukovyčem a těsně prohrála. Také v letošních prezidentských volbách skončila na druhém místě. V říjnu 2011 byla odsouzena k sedmi letům vězení a vysoké pokutě za předražený dovoz ruského plynu v roce 2009. Letos v únoru byla během revolučních změn propuštěna.
Silná Ukrajina – Konzervativní strana, která by mohla získat přes pět procent hlasů. Předchůdkyně strany byla založena v roce 1999 pod názvem Strana práce Ukrajiny, později se stala součástí proruské Strany regionů sesazeného prezidenta Viktora Janukovyče a obnovena byla letos v dubnu. Lídrem strany je kdysi jedna z hlavních postav Strany regionů, bývalý vicepremiér, ministr hospodářství a guvernér centrální banky Serhij Tihipko (54), který byl ze Strany regionů vyloučen, protože ve vnitropolitickém konfliktu zastával kompromisní stanoviska. Opoziční blok slibuje mír na Ukrajině, decentralizaci moci a ekonomický „patriotismus“.
Na průběh hlasování dohlížejí početné týmy ukrajinských i zahraničních pozorovatelů, jejichž celkové množství ústřední volební komise odhaduje na několik tisíc. Rusko vlastní delegaci kontrolorů nevyslalo, 19 Rusů bude zařazeno do monitorovací mise Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Z České republiky přijede šest poslanců v rámci mise Parlamentního shromáždění NATO, Parlamentního shromáždění OBSE a Evropského parlamentu.
O složení parlamentu rozhodují také Ukrajinci žijící v zahraničí – včetně Česka. Volební místnosti se otevřely ráno v osm hodin v Praze a v Brně. Účast je podle předsedy volební komise vysoká – v hlavním městě očekává na dva tisíce odevzdaných hlasovacích lístků.
PODÍVEJTE SE na nejdůležitější okamžiky ukrajinské krize: