Británie v bojích v Afghánistánu ztratila 453 vojáků, zatímco Spojené státy v aktuální bilanci udávají 2 349 zabitých vojáků. Nejhorším rokem byl pro Londýn vrchol války v roce 2009, kdy padlo 108 Britů. Celkem nasazením v Afghánistánu prošlo 140 000 britských vojáků a operace stála Británii na 19 miliard liber (takřka 668 miliard korun).
Afghánská armáda dopoledne místního času převzala kontrolu nad rozlehlou britskou základnou Camp Bastion a přilehlou americkou základnou Camp Leatherneck. Všichni zbývající britští vojáci z Camp Bastionu, hlavní britské základy od roku 2006, opustí areál do několika dní. Ze základny, která byla poslední britská, již Londýn stáhl tisíce mužů a žen ve zbrani a tuny vybavení. V Afghánistánu tak nyní zůstává jen několik stovek britských vojáků.
V komentáři ke končícímu nasazení britského vojska Fallon uvedl, že sice došlo k chybám na straně armády i politiků, ale že od začátku operace v roce 2001 se dosáhlo značných úspěchů. „Na začátku se zjevně nevynaložilo dost prostředků a vybavení tehdy nebylo dost dobré,“ řekl. V zemi zůstane prý „několik stovek“ vojáků, kteří pomohou s výcvikem v důstojnické akademii. V Afghánistánu v současné době slouží také čeští vojáci, kterých je zhruba 300. Vedle příslušníků strážní roty zde působí také lékaři, logistici, meteorologové nebo instruktoři, kteří cvičí piloty vrtulníků.
Matyáš Zrno k odchodu armád z Afghánistánu
Na přelomu roku skončí mise ISAF, na kterou naváže výrazně menší a nebojová operace Resolute Support (Rozhodná podpora). Ta bude mít asi 12 000 vojenských příslušníků, z toho zhruba 9 800 amerických vojáků, a jejím úkolem bude výcvik a pomoc afghánským silám. Ty nyní čítají 350 000 lidí. Kromě Američanů budou v jednotce hlavně Němci, Turci a Italové. Česko by se podle prezidenta Miloše Zemana mohlo na misi podílet 300 vojáky.
