Kábul – Britské bojové síly spolu s americkou námořní pěchotou oficiálně ukončily své operace v Afghánistánu a své dvě základny v provincii Hílmand předaly afghánské armádě. Na přelomu roku pak po více než desetiletí skončí mise Mezinárodních sil pro podporu bezpečnosti v Afghánistánu (ISAF). „Bojové jednotky do Afghánistánu již nepošleme za žádných okolností,“ prohlásil britský ministr obrany Michael Fallon.
Britové opouštějí Afghánistán – a „za žádných okolností“ se nevrátí
Británie v bojích v Afghánistánu ztratila 453 vojáků, zatímco Spojené státy v aktuální bilanci udávají 2 349 zabitých vojáků. Nejhorším rokem byl pro Londýn vrchol války v roce 2009, kdy padlo 108 Britů. Celkem nasazením v Afghánistánu prošlo 140 000 britských vojáků a operace stála Británii na 19 miliard liber (takřka 668 miliard korun).
Afghánská armáda dopoledne místního času převzala kontrolu nad rozlehlou britskou základnou Camp Bastion a přilehlou americkou základnou Camp Leatherneck. Všichni zbývající britští vojáci z Camp Bastionu, hlavní britské základy od roku 2006, opustí areál do několika dní. Ze základny, která byla poslední britská, již Londýn stáhl tisíce mužů a žen ve zbrani a tuny vybavení. V Afghánistánu tak nyní zůstává jen několik stovek britských vojáků.
V komentáři ke končícímu nasazení britského vojska Fallon uvedl, že sice došlo k chybám na straně armády i politiků, ale že od začátku operace v roce 2001 se dosáhlo značných úspěchů. „Na začátku se zjevně nevynaložilo dost prostředků a vybavení tehdy nebylo dost dobré,“ řekl. V zemi zůstane prý „několik stovek“ vojáků, kteří pomohou s výcvikem v důstojnické akademii. V Afghánistánu v současné době slouží také čeští vojáci, kterých je zhruba 300. Vedle příslušníků strážní roty zde působí také lékaři, logistici, meteorologové nebo instruktoři, kteří cvičí piloty vrtulníků.
Na přelomu roku skončí mise ISAF, na kterou naváže výrazně menší a nebojová operace Resolute Support (Rozhodná podpora). Ta bude mít asi 12 000 vojenských příslušníků, z toho zhruba 9 800 amerických vojáků, a jejím úkolem bude výcvik a pomoc afghánským silám. Ty nyní čítají 350 000 lidí. Kromě Američanů budou v jednotce hlavně Němci, Turci a Italové. Česko by se podle prezidenta Miloše Zemana mohlo na misi podílet 300 vojáky.