Kyjev – Lídr vítězné ukrajinské Lidové fronty Arsenij Jaceňuk se zřejmě o svůj premiérský post bát nemusí. Jeho setrvání v úřadu podpořil prezident Petro Porošenko na Twitteru. Tímto krokem chce zřejmě předejít možným rozmíškám mezi prozápadními stranami, které se do parlamentu dostaly.
Dosavadní premiér Jaceňuk okamžitě po volbách prohlásil, že má zájem ve své funkci pokračovat. „Navrhl jsem poslanecké frakci Porošenkova bloku, aby souhlasil s Arsenijem Jaceňukem jako kandidátem na post premiéra,“ napsal prezident na Twitteru po schůzce s poslaneckým klubem svého bloku.
Natalia Churikova, redaktorka Svobodné Evropy
„Jaceňuk získal hodně podpory, protože prezident Porošenko ztratil přízeň voličů tím, že se nekonalo vyšetřování zločinů minulého režimu. Jednal s Ruskem i separatisty. Hodně lidí mu to dávalo za vinu a kolem třetiny voličů se ještě před volbami nemohlo rozhodnout, koho budou volit.“
Podle posledních výsledků z volebních středisek, kde se volilo poměrným systémem podle stranických kandidátek, vede s 22,16 procenta hlasů Jaceňukova Lidová fronta. Těsně za ní následuje Blok Petra Porošenka. Dosavadní statistiky ale nezahrnují výsledky z jednomandátových obvodů, kde se volilo většinovým systémem a kde má prezidentův blok výrazně větší podporu. V parlamentu tak bude mít zřejmě nakonec i víc poslanců.
- Do ukrajinského parlamentu se dostala ještě Svépomoc, jejíž podíl na odevzdaných hlasech zatím činí 10,99 procenta, Opoziční blok (9,4 procenta), tvořený bývalými členy Strany regionů sesazeného exprezidenta Viktora Janukovyče, Radikální strana Oleha Ljaška (7,44 procenta) a Vlast Tymošenkové (5,68 procenta).
Separatisté budou volit v neděli
Porošenko, německá kancléřka a francouzský prezident dnes vyzvali Moskvu, aby neuznala nedělní volby proruských separatistů. „Ukrajina, Německo a Francie vyjádřily jasnou společnou pozici, že neuznají tyto volby plánované separatisty, neboť odporují dohodám z Minsku z 5. září… A vyzvaly Rusko, aby tyto volby rovněž neuznalo,“ konstatuje mimo jiné prohlášení tiskového střediska ukrajinského prezidenta.
Součástí minských dohod je konstatování nezbytnosti „uspořádat brzké místní volby v určitých okresech Doněcké a Luhanské oblasti výlučně na základě ukrajinských zákonů“, upozornili politici. Vyzvali přitom k okamžitému příměří, které bude monitorováno a ověřováno Organizací pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).
Na východě Ukrajiny se i přes příměří bojuje. V Doněcku během dělostřelecké palby zemřel civilista, armáda pak přiznala dalšího padlého. K rusko-ukrajinské hranici mezitím dorazil další konvoj s ruskou humanitární pomocí pro obyvatele Donbasu (více zde).
Kdo je Arsenij Jaceňuk?
- Narodil se 22. května 1974 ve městě Černivci, historické metropoli státního útvaru Bukovina. Na místní univerzitě, která sídlí v architektonickém skvostu Josefa Hlávky, vystudoval práva. Úspěšně také ukončil Obchodní a hospodářský institut v Černivci (obor účetnictví a audit) a má také doktorát z Ukrajinského bankovního institutu.
- Před vstupem do politiky měl vlastní advokátní kancelář a pracoval v bankovnictví. V minulosti působil také jako viceguvernér centrální banky a byl náměstkem guvernéra Oděské oblasti nebo krymským ministrem hospodářství.
- Je ženatý a má dvě dcery.
- V minulosti byl členem bloku Naše Ukrajina-Národní sebeobrana, která podporovala bývalého prozápadního prezidenta Viktora Juščenka, nebo strany Vlast expremiérky Julije Tymošenkové. Letos v březnu si založil vlastní formaci Lidová fronta, která míří k vítězství v nedělních parlamentních volbách. Jaceňuk tak pravděpodobně bude dál pokračovat ve funkci premiéra.
- V letech 2005 až 2006 byl tento vystudovaný ekonom a právník ministrem hospodářství, v roce 2007 byl v Janukovyčově vládě několik měsíců šéfem diplomacie a poté necelý rok předsedal parlamentu. Jako ministr hospodářství vyjednával vstup Ukrajiny do Světové obchodní organizace (WTO), do které Ukrajina vstoupila v roce 2008.
- V roce 2010 neúspěšně kandidoval na prezidenta, skončil na čtvrtém místě se ziskem necelých sedmi procent hlasů.
- Premiérem se stal letos v únoru poté, co byl svržen proruský režim prezidenta Viktora Janukovyče. Tomu se stalo osudné odmítnutí asociační dohody s EU, které vyvolalo krvavé protesty, během nichž Jaceňuk patřil k vůdcům opozice.
- V červenci nabídl demisi po odchodu dvou politických stran z vládní koalice, ukrajinský parlament ale rezignaci kabinetu odmítl.
- Členy jeho proevropské strany je řada bývalých spolustraníků Tymošenkové ze strany Vlast; kromě Jaceňuka také například šéf parlamentu Oleksandr Turčynov, který po útěku Janukovyče ze země převzal dočasně jeho úřad.
