Bratislava - Verdikt o propadnutí majetku Jana Antonína Bati z roku 1947 platí. Potvrdil to bratislavský krajský soud, který zrušil loňské rozhodnutí první instance. Proti rozsudku se už nedá odvolat. Potomci velkopodnikatele žádají Slovensko o odškodnění za majetek zabavený po válce v hodnotě víc než 25 miliard korun. Podobný spor vede Baťova rodina také v Česku.
Průlom v kauze Baťa: Rodina na Slovensku odškodněna nebude
Pod Baťův koncern patřila na Slovensku řada podniků. Podnikatel v zemi vybudoval průmyslová centra Partizánske, Svit, Nové Zámky a Bošany a součástí Baťova impéria byl i Bojnický zámek. Baťův vnuk John Nash dříve odhadl, že hodnota Baťova majetku na Slovensku dosáhla několik miliard eur.
Loňské rozhodnutí bratislavského okresního soudu otevřelo příbuzným Bati cestu k podání žádosti o vyplacení náhrady za majetek, který byl obuvníkovi v zemi znárodněn. Slovenské ministerstvo financí letos tento návrh odmítlo s odůvodněním, že čtveřice žadatelů nepředložila požadované listiny. Příbuzní Bati se ale chystali podat novou žádost.
K tomu už ovšem nedojde. Krajský soud totiž loňské rozhodnutí zrušil. TASRu to potvrdila soudkyně Magdaléna Blažová. Proti rozsudku se podle ní nedá odvolat. Podrobnosti o důvodech rozhodnutí zatím soud nezveřejnil. Učiní tak až v pondělí 3. listopadu. Právní zástupce rodiny Baťů v Česku Tomáš Pecina zatím rozhodnutí komentovat nechtěl, píše slovenský server Aktualne.sk.
GALERIE
zdroj: ČTK
Česká justice očistila Baťovo jméno v roce 2007. Také v Česku se Baťovi potomci soudí o náhradu škody za majetek, který stát obuvníkovi vzal po druhé světové válce kvůli údajné spolupráci s nacisty. V jiném sporu o náhradu za znárodněný majetek v minulosti neuspěla jedna z dědiček, Brazilka Dolores Liljana Bata Arambasic.
Česká republika nikdy nevyplatila za Baťův výrobní a obchodní komplex žádnou náhradu, ačkoli ji předpokládaly takzvané Benešovy dekrety, na jejichž základě byl znárodněn Baťův majetek v bývalém Československu.
Jan Antonín Baťa byl nevlastním bratrem zakladatele obuvnického impéria Tomáše Bati. Když Tomáš Baťa v roce 1932 zahynul při letecké nehodě, zaujal v podniku jeho místo. V roce 1941 odjel do Brazílie, kde později také zemřel. Národní soud v Československu ho po druhé světové válce označil v nepřítomnosti za zrádce a kolaboranta a majetek firmy znárodnil.