Washington – Americké vojenské operace v Afghánistánu budou pokračovat i po formálním stažení na konci tohoto roku. S odvoláním na tajné zdroje to uvedl deník The New York Times, podle kterého podepsal americký prezident Barack Obama tajný rozkaz splnomocňující armádu v příštím roce k širšímu nasazení, než se plánovalo.
Američtí vojáci budou v Afghánistánu bojovat více, než čekali
Po stažení většiny amerických sil má v Afghánistánu zůstat zhruba deset tisíc vojáků, jejichž role původně měla být spíše policejní – pátrání po „zbytcích příslušníků al-Káidy“ a výcvik afghánských vojáků. Na základě tajného rozkazu, který prezident Obama podle New York Times podepsal, se však budou zbylí američtí vojáci zapojovat i do bojových operací proti Talibanu a dalším ozbrojencům, kteří budou ohrožovat bezpečnost nejenom jich samých, ale také afghánské vlády. Afghánské vládní síly se navíc budou moci spolehnout na americkou vzdušnou podporu. „Bezpečnost našich vojáků je prezidentova hlavní priorita a naše ozbrojené síly se budou dál zúčastňovat operací na svou obranu a na podporu afghánských bezpečnostních sil,“ uvedl zdroj deníku.
Navzdory údajnému tajnému rozkazu trvá Bílý dům na tom, že bojová mise armády v Afghánistánu letos skončí, jak Obama slíbil naposledy v květnu. Po diskusích, ve kterých američtí vojenští velitelé požadovali rozšíření plánovaného rozsahu operací, zatímco někteří prezidentovi poradci naopak chtěli, aby američtí vojáci přestali nasazovat životy ve vnitroafghánských bojích, se Obama přiklonil na stranu generálů. Ti jsou přesvědčeni, že armáda by měla reagovat, objeví-li se zpravodajské informace varující před možným ohrožením. Má jít také o reakci na kritiku plánovaného stažení tváří v tvář vzestupu Islámského státu.
Přesto bude role amerických sil v Afghánistánu napřesrok podstatně skromnější než dosud. „Nebudeme se nadále zaměřovat na agresory pouze proto, že jsou členy Talibanu,“ zdůraznil zdroj deníku.
Stažením zhruba dvou třetin z 30 tisíc amerických vojáků z Afghánistánu má skončit operace Trvalá svoboda, která začala v roce 2001, kdy se západní koalice vedená Spojenými státy zapojila do občanské války v Afghánistánu na straně protitalibanských sil. Vláda Talibanu se zhruba po dvou měsících zhroutila, boje s jeho milicemi však pokračují dodnes. Důsledkem afghánského tažení bylo také oslabení islamistické organizace al-Káida, která v roce 2011 přišla i o svého zakladatele a vůdce Usámu bin Ládina.