Finlandizace je s ohledem na poválečný vztah Finska a Sovětského svazu chápána jako podřízení zahraniční politiky jinému státu se zachováním vlastní svrchovanosti. Zeman byl kvůli výrokům týkajícím se zahraniční politiky Česka několikrát kritizován, premiér Bohuslav Sobotka s ním proto chce tuto záležitost řešit osobně.
„Já budu mít s panem Sobotkou schůzku 10. prosince. Nevidím důvod, proč bych si s ním vyměňoval vzkazy přes média,“ poznamenal Zeman. „Na druhé straně jsem četl jeho dnešní interview, že Islámský stát je největším nebezpečím pro současný svět, a se skromností sobě vlastní bych poznamenal, že toto tvrdím již delší dobu,“ dodal český prezident.
Steinmeier připustil partnerské vztahy Ukrajiny a NATO, nikoli ale její členství v Alianci. Hospodářská a politická modernizace Ukrajiny je podle něj „projektem na několik pokolení“ a v této souvislosti podle něj nemá ani smysl spekulovat o členství Ukrajiny v Evropské unii.
„Jestliže česká vláda s tímto názorem německého ministra zahraničí nesouhlasí, je to její problém a měla by to zřetelně vyjádřit,“ řekl Zeman s tím, že o jiných sporných bodech mezi ním a vládou týkajících se zahraniční politiky neví. „Vztah k Rusku je, myslím, více méně stejný, vztah k Číně také, a pokud jde o vztah k Izraeli, tak jsem ochoten připustit, že můj proizraelský postoj je o něco výraznější než postoj české vlády,“ doplnil prezident s tím, že ale nejde o zásadní rozpor.
Zeman znovu mluvil o nebezpečí islamismu
Na setkání s předsedou dolní komory tádžického parlamentu Šukurdžonem Zuchurovem český prezident opět mluvil o nebezpečí islámského terorismu a o občanské válce v Tádžikistánu v 90. letech minulého století, která podle něj ve skutečnosti byla bojem proti islámskému terorismu.
Před schůzkou se Zuchurovem položil Zeman věnec u památníku Ismaila Somoniho, který je považován za otce tádžického národa. Při setkání s novináři pak český prezident zopakoval, že potenciál Tádžikistánu vidí především v hydroenergetice, v budoucnosti by země podle něj mohla teoreticky zásobovat elektrickou energií celou Střední Asii, případně i Afghánistán. Za druhý potenciál označil ropné vrty. Tádžikistán proto Zeman vnímá jako perspektivní odbytiště. České firmy by se podle něj mohly uplatnit především při stavbě malých a středních vodních elektráren, při jejich opravě nebo dodávce náhradních dílů.
Zeman pochválil tádžickou hlavu státu Imomaliho Rachmona za to, jak se podle něj dokázal vypořádat s potížemi, které islámští radikálové působili ve válce v Tádžikistánu v 90. letech minulého století. O svém hostiteli Zeman řekl, že je „jediný prezident na světě, který dokázal porazit islámský terorismus“. Mluvil přitom o konfliktu, který bývá obvykle označován za občanský. Proti vládnímu vojsku se tehdy postavila opozice, která se spojila s islámskými radikály i některými menšinami.
Rozhodnutí rozhlasové rady se mě bezprostředně netýká, tvrdí Zeman
Zeman dále novinářům sdělil, že rozhodnutí Rady Českého rozhlasu ohledně vulgarit v Hovorech z Lán se jej bezprostředně netýká. Reagoval tak na středeční výrok rady, podle níž byl porušen zákon i kodex rozhlasu. „Mě se bezprostředně toto rozhodnutí rozhlasové rady netýká, závisí na tom, co s tím udělají redaktoři. Podle mých informací si oni přejí pokračovat v nezměněném formátu v Hovorech z Lán,“ řekl Zeman. „Šlo o překlad sprostého slova, ale ten, který ho přeloží, není sám sprostý. Totéž se týkalo jednoho výroku pana Schwarzenberga,“ poznamenal prezident.
Dodal, že skupina Pussy Riot nestojí za to, aby o ní mluvil dvakrát. „A kromě toho můj přesný překlad jejich názvu už snad všichni znají, tak nepředpokládám, že o této skupině budu ještě někdy mluvit,“ doplnil.
