Putin slíbil zlepšení ekonomiky nejpozději do dvou let

Moskva - Dnešní hospodářská situace Ruska je vyprovokována především vnějšími faktory. Na své výroční tiskové konferenci to dnes prohlásil ruský prezident Vladimir Putin. Hovořil v této souvislosti především o poklesu cen ropy a plynu na světovém trhu, podíl západních sankcí na problémech odhadl na 30 procent. Centrální banka a vláda přijaly adekvátní opatření, řekl Putin a slíbil, že i při nejpesimističtějším odhadu by nejpozději do dvou let mělo nastat oživení ekonomiky.

Právě boj s tvrdým pádem rublu, ekonomika a chystané stabilizační kroky by měly být hlavními tématy každoročního prosincového bilancování, které letos novináři nespojují s mezinárodní politickou situací nebo vztahy Ruska se Západem, jako tomu bylo v minulých letech. Putin začal tiskovku optimistickým výčtem statistických údajů a předpokladů o letošním růstu ruské ekonomiky, příznivém obchodu, rekordní úrodě, přebytku státního rozpočtu, přírůstku populace či rozdělování bytů mezi příslušníky ozbrojených sil.

„Hlavní otázka dne, která občany zajímá, zní: v jakém stavu je ekonomika a měna,“ řekl Putin v narážce na prudký pád rublu. Nynější situace je podle něj vyprovokovaná hlavně „vnějšími faktory“, tedy poklesem cen ropy na světovém trhu. Prezident ujistil, že do dvou let se Rusko a rubl z nynější krize dostanou, připustil ale, že situace si zřejmě vynutí korekci plánů a škrty. Zdůraznil ovšem, že „růst je nevyhnutelný“ a že se ruská ekonomika z této situace dostane. Ubezpečil, že ruské rezervy dosahují stovek miliard dolarů a to umožňuje řešit sociální problémy a diverzifikovat ekonomiku, než se situace vrátí do normálu.

Výroční tisková konference Vladimira Putina
Zdroj: ČTK/TASS/Pitalev Ilya

Šéf Kremlu zdůraznil, že již jsou vypracovány plány, které na konkrétní hospodářské potíže reagují. „Pokud se situace bude vyvíjet nepříznivě, budeme muset naše plány poupravit. Není pochyb o tom, že bude nutné provést určité škrty. Co je ale pozitivní, překonání nynější situace je nevyhnutelné,“ dodal. „Růst globální ekonomiky bude pokračovat a naše hospodářství se od nynější situace odrazí,“ řekl Putin. V krizi proto vidí pro Rusko příležitost k tomu, aby uskutečnilo potřebné strukturální reformy a diverzifikovalo hospodářství. To je nyní velmi závislé na ropě a plynu. Hospodářství země se prý problémům přizpůsobí a ekonomika znovu začne růst.

Vladimir Putin je optimista:

„Podle nejnepříznivějšího vnějšího ekonomického scénáře tento stav může trvat dva roky. Může se to ale také zlepšit v prvním čtvrtletí, uprostřed roku či na konci příštího roku.“

„Růst hrubého domácího produktu za prvních deset měsíců tohoto roku činil 0,7 procenta, možná 0,6 procenta.“

„I přes všechny turbulence na finančním trhu skončí v letošním roce federální rozpočet s přebytkem, to znamená, že příjmy budou vyšší než výdaje o asi 1,2 bilionu rublů (439 miliard korun).“

Za důležité nyní Putin považuje to, aby centrální banka pokračovala ve zvyšování hodnoty rublu. Připomněl mimo jiné, že ústřední finanční ústav země kvůli tomu zvýšil úrokové sazby na 17 procent. V této souvislosti ovšem dodal, že takto vysoké sazby nebudou v platnosti po celou dobu krize.

Centrální banka měla podle Putina již dávno skončit s podpůrnými valutovými zásahy na trhu. Pokud by tak před časem učinila, nebylo by prý nutné se uchýlit v tomto týdnu k mimořádnému zvýšení úrokových sazeb. Putin také řekl, že Rusko prozatím nebude omezovat domácí exportéry a nařizovat jim kvůli podpoře domácí měny výměnu valutových příjmů za rubl.

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci
Zdroj: ČT24

Fištejn: Byl to Putinův psychologický debakl

Určit přesný termín zotavení ruské ekonomiky, jako to dnes udělal ruský prezident Putin, podle ekonoma Lukáše Kovandy nelze tak jednoduše. Záleží prý na mnoha různých faktorech včetně například vývoje cen ropy, chování k západním partnerům či snižování výdajů v Rusku. „Rusko pravděpodobně zamíří do recese a bude muset osekávat své výdaje,“ řekl Kovanda ve Studiu ČT24. Putin se prý navíc bude mimo jiné muset na domácím kolbišti utkat také s rostoucí nespokojeností obyvatelstva, které zřejmě bude trpět trvalejšími neblahými důsledky současné situace.

Podle publicisty Jefima Fištejna obnovil dnes rubl pokles právě proto, že aktéři měnových burz zhlédli Putinovu tiskovou konferenci, která vyzněla jako prezidentův „psychologický debakl“. „Vladimir Putin nenabídl jediný nástroj, kterým by mohl tento trend zvrátit,“ řekl Fištejn, podle nějž svět nechtěl slyšet opakování starých banalit typů obviňování Západu a Ukrajiny, ale chtěl vědět, co ruský prezident v této situaci udělá konkrétního.

Důežitější než slova byla podle Fištejna atmosféra samotné tiskovky. Její scénář se podle něj vypracovával tak, aby vyzněla pro Putina pozitivně, průběh ale byl jiný, kdy dostávali slovo i novináři, kteří nejsou prezidentovi nakloněni.

Ruské hospodářství se propadá do recese, dolů ho stahují sankce uvalené Západem kvůli Ukrajině a ceny ropy. Hodnota rublu za letošní rok klesla o polovinu. Razantní pokles hodnoty rublu v tomto týdnu oživuje vzpomínky na měnovou krizi roku 1998. Rok před Putinovým nástupem k moci tehdy pád rublu vedl k uzavírání bank a ke ztrátě úspor obyvatelstva.

Putinova tiskovka začala v poledne moskevského času a trvala zhruba tři hodiny a deset minut. Přenášely ji prakticky všechny ruské televizní kanály, přítomno bylo 1 200 akreditovaných novinářů. Na ekonomické otázky se prý Putin pečlivě připravoval s pomocí svých poradců a expertů ministerstva financí a centrální banky. Den před tiskovou konferencí Kreml oznámil, že prezident pohlíží na měnový vývoj s mírným optimismem a očekává další stabilizační kroky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Vlak u Barcelony narazil do zdi spadlé na koleje, zraněno je 20 lidí

Nejméně dvacet lidí se zranilo při úterní nehodě regionálního vlaku, který poblíž Barcelony narazil do zdi zřícené na koleje. Informuje o tom španělský list La Vanguardia, podle něhož má pět lidí těžká zranění. Nehoda se stala dva dny po tragické srážce vlaků na jihu Španělska, při níž zemřelo 42 lidí.
před 14 mminutami

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
10:15Aktualizovánopřed 41 mminutami

Trump skládá vlastní OSN. S právem veta a placeným stálým členstvím

Americký prezident Donald Trump láká státníky do své vznikající Rady míru, v níž má mít s takřka neomezeným právem veta hlavní slovo při rozhodování o členech i usneseních. V dopise slibuje „nový odvážný přístup k řešení mezinárodních konfliktů“. Podle diplomatů by plán mohl podkopat pozici OSN. Trump, který kritizuje OSN za nečinnost, chce podle některých expertů obejít Radu bezpečnosti. Podle Trumpa by měla OSN nadále fungovat.
17:18Aktualizovánopřed 54 mminutami

„Jen ať nepadají bomby.“ Z Kyjeva za leden kvůli výpadkům odešlo na 600 tisíc lidí

Kvůli výpadkům proudu, tepla a vody, způsobenými ruskými útoky na energetickou infrastrukturu, platí na Ukrajině nouzový stav. Například na levém břehu Kyjeva jsou domy, které nemají teplo už jedenáct dní. Podle starosty Kyjeva Vitalije Klyčka město za leden opustilo 600 tisíc lidí.
před 2 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 2 hhodinami

Syrská vláda oznámila čtyřdenní příměří s Kurdy vedenou aliancí

Syrské ministerstvo obrany oznámilo nové, čtyřdenní příměří s ozbrojenou koalicí Syrských demokratických sil (SDF) vedenou Kurdy, píše agentura AFP. Koalice již potvrdila, že klid zbraní hodlá dodržovat. Velitel SDF Mazlúm Abdí zároveň oznámil, že jeho jednotky se stahují do oblastí s kurdskou většinou. Na počátku ledna propukly nové boje mezi vládními silami a ozbrojenci SDF, přičemž v neděli ohlášené příměří se zhroutilo.
před 3 hhodinami

Snaha oslabit Evropu, kritizoval Macron v Davosu americké kroky

Francouzský prezident Emmanuel Macron kritizoval imperiální ambice některých vůdců a odsoudil kroky současné americké vlády, které vnímá jako snahu oslabit a podřídit si Evropu. Prohlásil to na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu, kde hovořil také o tom, že se svět přesouvá do éry roztříštěnosti bez pravidel. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová předtím v Davosu mimo jiné řekla, že Evropská unie chce masivně investovat do Grónska.
13:00Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
13:28Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...