Kyjev - Ukrajinský parlament dnes schválil zrušení neutrality a rozhodl o tom, že země bude usilovat o členství v Severoatlantické alianci. Pro návrh, který předložil prezident Petro Porošenko, hlasovalo 303 ze 450 poslanců. Podle Kyjeva neúčast v blocích neodvrátila ruskou agresi a není odůvodněná. Proti směřování Ukrajiny do aliančních struktur se staví některé alianční státy v čele s Německem.
Ukrajina ruší neutralitu, deklaruje zájem o vstup do NATO
Podle názoru ukrajinských poslanců přispěje odmítnutí neutrality k integraci země do evropského a euroatlantického prostoru. Ministr zahraničí Pavlo Klimkin v debatě o návrhu zákona prohlásil, že nový status Ukrajině napomůže prosazovat svou zahraniční politiku v souladu s národními zájmy a možnostmi.
Armádní generál Jiří Šedivý, bývalý náčelník generálního štábu: „To, co se odehrálo na Krymu a odehrává se na východě Ukrajiny, říká Ukrajincům, že přece jen musí mít nějaké konkrétní zakotvení v celém bezpečnostním systému Evropy a Severoatlantická aliance se pro ně jeví jako nejvýhodnější řešení.“
Ve schválené novele zákonů O základech národní bezpečnosti a O zásadách vnitřní a zahraniční politiky se nyní uvádí, že Ukrajina bude prosazovat kurz „prohloubení spolupráce s organizací Severoatlantické smlouvy s cílem dosáhnout kritérií nezbytných pro členství v této organizaci“.
Návrhy na zrušení neutrality byly dnes v kyjevském parlamentu předloženy čtyři, poslanci nakonec odhlasovali návrh prezidentský. Rozdíly v předložených návrzích byly podle ukrajinských novinářů jen symbolické.
Ukrajinští vojáci
Porošenko hovořil o novém bezpečnostním směřování země na sobotní schůzi Rady národní bezpečnosti a obrany. Dosavadní odmítání příklonu země k NATO označil za největší chybu bývalého ukrajinského vedení. Neutralitu do ukrajinských zákonů prosadil v červenci 2010 tehdejší prezident Viktor Janukovyč. "Napravili jsme chybu a hlasovali proti postavení mimo
bloky," napsal Porošenko na Facebooku v reakci na výsledky hlasování.
Okamžitá žádost o vstup do Aliance ale podle Porošenka není aktuální. Kyjev bude nejprve usilovat o přechod na standardy a regule NATO, což potrvá nejméně šest let. O členství země ve vojenském bloku pak musí podle Porošenka rozhodnout Ukrajinci v referendu. „Je to jakási deklarace toho, že Ukrajina končí se svou okázalou neutralitou. Ukrajinci jsou přitom realističtí a ví, že v dohledné době není vstup na pořadu dne,“ okomentoval dnešní rozhodnutí Karel Svoboda z Institutu mezinárodních studií FSV UK.
V samotné Alianci na členství Ukrajiny nepanuje jednotný názor. Šéf NATO Jens Stoltenberg koncem listopadu prohlásil, že Ukrajina se může stát členským státem, pokud naplní potřebné předpoklady. Německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier naproti tomu zhruba ve stejné době řekl, že Kyjev by s členstvím v Alianci neměl počítat. „Připouštím partnerské vztahy, nikoli členství,“ řekl Steinmeier.
GALERIE
videogallery_495163
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov označil zrušení ukrajinské neutrality za nový krok ke zvýšení napětí ve vztazích s Moskvou. „Je to kontraproduktivní, jen to zesiluje konfrontaci,“ řekl novinářům v Moskvě. „Vytváří se iluze, že přijetím podobných zákonů lze vyřešit hlubokou vnitropolitickou krizi na Ukrajině,“ dodal ministr. Daleko rozumnější by podle něj byl dialog Kyjeva s povstalci.
- Myšlenka přijetí země do struktur Aliance se těší vzrůstající podpoře i mezi ukrajinskou veřejností. V listopadovém průzkumu Rating Sociological Group se 51 procent obyvatel Ukrajiny vyslovilo pro členství v NATO, opačný názor projevilo 25 procent lidí. Přitom ještě v dubnu bylo odpůrců členství 46 procent, zatímco jeho zastánců jen 40 procent. Průzkum dále ukázal, že na západě, severu a v centrální části Ukrajiny převažují sympatizanti vstupu do Severoatlantické aliance, na východě je poměr mezi oběma tábory vyrovnaný - a na jihu Ukrajiny a na Donbasu jsou lidé většinově proti začlenění pod bezpečnostní křídla NATO.
