Ukrajina ruší neutralitu, deklaruje zájem o vstup do NATO

Kyjev - Ukrajinský parlament dnes schválil zrušení neutrality a rozhodl o tom, že země bude usilovat o členství v Severoatlantické alianci. Pro návrh, který předložil prezident Petro Porošenko, hlasovalo 303 ze 450 poslanců. Podle Kyjeva neúčast v blocích neodvrátila ruskou agresi a není odůvodněná. Proti směřování Ukrajiny do aliančních struktur se staví některé alianční státy v čele s Německem.

Podle názoru ukrajinských poslanců přispěje odmítnutí neutrality k integraci země do evropského a euroatlantického prostoru. Ministr zahraničí Pavlo Klimkin v debatě o návrhu zákona prohlásil, že nový status Ukrajině napomůže prosazovat svou zahraniční politiku v souladu s národními zájmy a možnostmi.

Armádní generál Jiří Šedivý, bývalý náčelník generálního štábu: „To, co se odehrálo na Krymu a odehrává se na východě Ukrajiny, říká Ukrajincům, že přece jen musí mít nějaké konkrétní zakotvení v celém bezpečnostním systému Evropy a Severoatlantická aliance se pro ně jeví jako nejvýhodnější řešení.“

Ve schválené novele zákonů O základech národní bezpečnosti a O zásadách vnitřní a zahraniční politiky se nyní uvádí, že Ukrajina bude prosazovat kurz „prohloubení spolupráce s organizací Severoatlantické smlouvy s cílem dosáhnout kritérií nezbytných pro členství v této organizaci“.

Návrhy na zrušení neutrality byly dnes v kyjevském parlamentu předloženy čtyři, poslanci nakonec odhlasovali návrh prezidentský. Rozdíly v předložených návrzích byly podle ukrajinských novinářů jen symbolické.

Ukrajinští vojáci
Zdroj: ČTK/AP/Jevgenij Maloletka

Porošenko hovořil o novém bezpečnostním směřování země na sobotní schůzi Rady národní bezpečnosti a obrany. Dosavadní odmítání příklonu země k NATO označil za největší chybu bývalého ukrajinského vedení. Neutralitu do ukrajinských zákonů prosadil v červenci 2010 tehdejší prezident Viktor Janukovyč. "Napravili jsme chybu a hlasovali proti postavení mimo
bloky," napsal Porošenko na Facebooku v reakci na výsledky hlasování.

Okamžitá žádost o vstup do Aliance ale podle Porošenka není aktuální. Kyjev bude nejprve usilovat o přechod na standardy a regule NATO, což potrvá nejméně šest let. O členství země ve vojenském bloku pak musí podle Porošenka rozhodnout Ukrajinci v referendu. „Je to jakási deklarace toho, že Ukrajina končí se svou okázalou neutralitou. Ukrajinci jsou přitom realističtí a ví, že v dohledné době není vstup na pořadu dne,“ okomentoval dnešní rozhodnutí Karel Svoboda z Institutu mezinárodních studií FSV UK.

V samotné Alianci na členství Ukrajiny nepanuje jednotný názor. Šéf NATO Jens Stoltenberg koncem listopadu prohlásil, že Ukrajina se může stát členským státem, pokud naplní potřebné předpoklady. Německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier naproti tomu zhruba ve stejné době řekl, že Kyjev by s členstvím v Alianci neměl počítat. „Připouštím partnerské vztahy, nikoli členství,“ řekl Steinmeier.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov označil zrušení ukrajinské neutrality za nový krok ke zvýšení napětí ve vztazích s Moskvou. „Je to kontraproduktivní, jen to zesiluje konfrontaci,“ řekl novinářům v Moskvě. „Vytváří se iluze, že přijetím podobných zákonů lze vyřešit hlubokou vnitropolitickou krizi na Ukrajině,“ dodal ministr. Daleko rozumnější by podle něj byl dialog Kyjeva s povstalci.

  • Myšlenka přijetí země do struktur Aliance se těší vzrůstající podpoře i mezi ukrajinskou veřejností. V listopadovém průzkumu Rating Sociological Group se 51 procent obyvatel Ukrajiny vyslovilo pro členství v NATO, opačný názor projevilo 25 procent lidí. Přitom ještě v dubnu bylo odpůrců členství 46 procent, zatímco jeho zastánců jen 40 procent. Průzkum dále ukázal, že na západě, severu a v centrální části Ukrajiny převažují sympatizanti vstupu do Severoatlantické aliance, na východě je poměr mezi oběma tábory vyrovnaný - a na jihu Ukrajiny a na Donbasu jsou lidé většinově proti začlenění pod bezpečnostní křídla NATO.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Exchirurgovi uložil soud ve Francii za zneužití stovek dětí dvacet let

Dvacetiletý trest uložil francouzský soud bývalému chirurgovi Joëlovi Le Scouarnecovi za sexuální napadení a zneužití téměř tří set převážně nezletilých pacientů, uvedly zpravodajské agentury. Ve Francii jde o nejvyšší možný trest. Lékař se proti verdiktu neodvolá, oznámil jeden z jeho právníků. Jde patrně o největší soudní proces v zemi, který se týká zneužívání dětí.
15:34Aktualizovánopřed 17 mminutami

Izrael dle OSN pálil do Palestinců v humanitárním centru. Armáda mluví o varovných výstřelech

Nejméně jeden Palestinec v úterý zemřel a 48 dalších bylo zraněno, když izraelská armáda začala střílet na dav v Pásmu Gazy, který vtrhl do střediska rozdělujícího humanitární pomoc. Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) pro Pásmo Gazy a Západní břeh Jordánu uvedl, že většina Palestinců utrpěla zranění při izraelské palbě. Izraelská armáda tento výrok OSN, že pálila do Palestinců, odmítla. Tvrdí, že šlo o varovné výstřely.
11:14Aktualizovánopřed 30 mminutami

Čína je dle české vlády odpovědná za kyberkampaň proti resortu zahraničí

Česká vláda označila Čínu za zodpovědnou za škodlivou kybernetickou kampaň proti jedné z komunikačních sítí ministerstva zahraničí, oznámil úřad. Čína mohla získat přístup k tisícům e-mailů, a to i z doby, kdy Česko předsedalo EU, píše Politico. Šéf diplomacie Jan Lipavský (nestr.) na síti X dodal, že nechal kvůli kyberútokům předvolat čínského velvyslance v Praze. Na ministerstvu šéf resortu zavedl nový a podle něj bezpečnější komunikační systém. Čínské velvyslanectví v Česku se ohradilo proti obviněním vůči Číně v souvislosti s kyberšpionáží.
10:43Aktualizovánopřed 36 mminutami

Izraelská armáda zabila šéfa teroristického hnutí Hamás Sinvára, řekl Netanjahu

Premiér Židovského státu Benjamin Netanjahu uvedl, že byl zlikvidován Mohammad Sinvár, šéf teroristického hnutí Hamás v Pásmu Gazy. Informovali o tom agentury Reuters, AFP i deník Ha'arec. O zabití Sinvára psala některá média už dříve tento měsíc, izraelská vláda ale zabití oficiálně potvrdila až ve středu.
před 1 hhodinou

Německo bude financovat ukrajinskou výrobu zbraní dlouhého doletu

Německo bude financovat ukrajinskou výrobu zbraní dlouhého dosahu. Příslušné memorandum, ve kterém se k tomu Berlín zavazuje, podepsali ministři obrany obou zemí Boris Pistorius a Rustem Umerov. Spolupráci předtím na tiskové konferenci po jednání s ukrajinským lídrem Volodymyrem Zelenským avizoval německý kancléř Friedrich Merz.
14:21Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Gazu zásobuje nová tajemná firma, může jít o izraelský projekt

V palestinské enklávě začala působit nová Humanitární nadace pro Pásmo Gazy (GHF) podporovaná Izraelem a USA. Soukromá organizace s nejasným původem a financováním rozdává jídlo hladovějícím civilistům, OSN s ní ale odmítá spolupracovat. Podle listu The New York Times jde ve skutečnosti o izraelský projekt.
před 2 hhodinami

EU zrušila hospodářské sankce vůči Sýrii, platí ale výjimky

Evropská unie schválila zrušení všech hospodářských sankcí vůči Sýrii s výjimkou těch, které jsou založeny na bezpečnostních důvodech. Informovala o tom Rada EU, která zastupuje členské státy. Na zrušení omezujících opatření se již minulý týden shodli unijní ministři zahraničí, ještě ale bylo potřeba přijmout potřebné právní akty.
před 3 hhodinami

Jednou ze čtyř světových stran je stále i západ, připomněl Pellegrini Ficovi

Slovenský prezident Peter Pellegrini vyzval vládu premiéra Roberta Fica (Smer), aby se nevzdalovala od partnerů v Evropské unii a NATO a varoval před vážnými následky případné konfrontace. Pellegrini to uvedl v Národní radě, kde poprvé od loňského zvolení hlavou státu přednesl zprávu o stavu země. Rovněž řekl, že slovenští politici neřeší skutečné problémy, ale nabízejí zástupná témata, která vyvolávají emoce a nenávist.
12:15Aktualizovánopřed 3 hhodinami
Načítání...