Ukrajina ruší neutralitu, deklaruje zájem o vstup do NATO

Kyjev - Ukrajinský parlament dnes schválil zrušení neutrality a rozhodl o tom, že země bude usilovat o členství v Severoatlantické alianci. Pro návrh, který předložil prezident Petro Porošenko, hlasovalo 303 ze 450 poslanců. Podle Kyjeva neúčast v blocích neodvrátila ruskou agresi a není odůvodněná. Proti směřování Ukrajiny do aliančních struktur se staví některé alianční státy v čele s Německem.

Podle názoru ukrajinských poslanců přispěje odmítnutí neutrality k integraci země do evropského a euroatlantického prostoru. Ministr zahraničí Pavlo Klimkin v debatě o návrhu zákona prohlásil, že nový status Ukrajině napomůže prosazovat svou zahraniční politiku v souladu s národními zájmy a možnostmi.

Armádní generál Jiří Šedivý, bývalý náčelník generálního štábu: „To, co se odehrálo na Krymu a odehrává se na východě Ukrajiny, říká Ukrajincům, že přece jen musí mít nějaké konkrétní zakotvení v celém bezpečnostním systému Evropy a Severoatlantická aliance se pro ně jeví jako nejvýhodnější řešení.“

Ve schválené novele zákonů O základech národní bezpečnosti a O zásadách vnitřní a zahraniční politiky se nyní uvádí, že Ukrajina bude prosazovat kurz „prohloubení spolupráce s organizací Severoatlantické smlouvy s cílem dosáhnout kritérií nezbytných pro členství v této organizaci“.

Návrhy na zrušení neutrality byly dnes v kyjevském parlamentu předloženy čtyři, poslanci nakonec odhlasovali návrh prezidentský. Rozdíly v předložených návrzích byly podle ukrajinských novinářů jen symbolické.

Ukrajinští vojáci
Zdroj: ČTK/AP/Jevgenij Maloletka

Porošenko hovořil o novém bezpečnostním směřování země na sobotní schůzi Rady národní bezpečnosti a obrany. Dosavadní odmítání příklonu země k NATO označil za největší chybu bývalého ukrajinského vedení. Neutralitu do ukrajinských zákonů prosadil v červenci 2010 tehdejší prezident Viktor Janukovyč. "Napravili jsme chybu a hlasovali proti postavení mimo
bloky," napsal Porošenko na Facebooku v reakci na výsledky hlasování.

Okamžitá žádost o vstup do Aliance ale podle Porošenka není aktuální. Kyjev bude nejprve usilovat o přechod na standardy a regule NATO, což potrvá nejméně šest let. O členství země ve vojenském bloku pak musí podle Porošenka rozhodnout Ukrajinci v referendu. „Je to jakási deklarace toho, že Ukrajina končí se svou okázalou neutralitou. Ukrajinci jsou přitom realističtí a ví, že v dohledné době není vstup na pořadu dne,“ okomentoval dnešní rozhodnutí Karel Svoboda z Institutu mezinárodních studií FSV UK.

V samotné Alianci na členství Ukrajiny nepanuje jednotný názor. Šéf NATO Jens Stoltenberg koncem listopadu prohlásil, že Ukrajina se může stát členským státem, pokud naplní potřebné předpoklady. Německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier naproti tomu zhruba ve stejné době řekl, že Kyjev by s členstvím v Alianci neměl počítat. „Připouštím partnerské vztahy, nikoli členství,“ řekl Steinmeier.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov označil zrušení ukrajinské neutrality za nový krok ke zvýšení napětí ve vztazích s Moskvou. „Je to kontraproduktivní, jen to zesiluje konfrontaci,“ řekl novinářům v Moskvě. „Vytváří se iluze, že přijetím podobných zákonů lze vyřešit hlubokou vnitropolitickou krizi na Ukrajině,“ dodal ministr. Daleko rozumnější by podle něj byl dialog Kyjeva s povstalci.

  • Myšlenka přijetí země do struktur Aliance se těší vzrůstající podpoře i mezi ukrajinskou veřejností. V listopadovém průzkumu Rating Sociological Group se 51 procent obyvatel Ukrajiny vyslovilo pro členství v NATO, opačný názor projevilo 25 procent lidí. Přitom ještě v dubnu bylo odpůrců členství 46 procent, zatímco jeho zastánců jen 40 procent. Průzkum dále ukázal, že na západě, severu a v centrální části Ukrajiny převažují sympatizanti vstupu do Severoatlantické aliance, na východě je poměr mezi oběma tábory vyrovnaný - a na jihu Ukrajiny a na Donbasu jsou lidé většinově proti začlenění pod bezpečnostní křídla NATO.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Inaugurace prezidentů USA je sérií tradic a občasných kuriozit

Slavnostní přísaha nastupujícího šéfa Bílého domu zahrnuje kromě oficiálního slibu chránit americkou ústavu celou řadu zvyklostí – od absolvování bohoslužby až po přítomnost končící hlavy státu. Právě tuto tradici Donald Trump před čtyřmi lety porušil. Místo i datum inaugurace se však od dob vlády prvního prezidenta USA změnily. Letos se slavnostní akt odehraje kvůli mrazům netradičně v rotundě Kapitolu.
před 14 hhodinami

Ukrajinské drony útočily na podniky ve dvou ruských regionech

Ukrajinské drony v noci na pondělí zaútočily na průmyslové podniky v ruském Tatarstánu a v Kalužské oblasti, informovaly podle ruskojazyčného servisu BBC tamní úřady. Neuvedly, o jaké závody šlo. Podle informací na Telegramu se v Kazani, administrativním centru Tatarstánu, stal terčem útoku podnik vyrábějící letadla.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Izraelci propustili dle dohody devadesát palestinských vězňů

Izraelská strana propustila devadesát palestinských vězňů v rámci dohody mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás o výměně rukojmí za vězně poté, co v neděli začalo platit příměří a do Izraele se vrátila tři rukojmí. Informují o tom agentury Reuters a AFP. Server The Times of Israel (ToI) uvedl, že podle teroristického hnutí Hamás je jeden z palestinských vězňů, které měl v neděli Jeruzalém propustit, stále v izraelském vězení. Hamás se nyní spolu se zprostředkovateli a Červeným křížem snaží situaci vyřešit.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Požár domova seniorů nepřežilo v Srbsku nejméně osm lidí

Nejméně osm lidí zemřelo při požáru, který v pondělí nad ránem vypukl v domově pro seniory v obci Barajevo jižně od Bělehradu. Další lidé jsou zranění. S odvoláním na srbské úřady o tom informovaly agentura AP nebo server B92. Původní informace hovořily o šesti obětech a sedmi zraněných. Třináct lidí hasiči zachránili, oheň už uhasili.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů týdne mluvili o Slovensku mezi Moskvou a Bruselem

Hosté pořadu Události, komentáře týdne hovořili o dění posledních dní, zejména o slovenské zahraniční politice rozkročené mezi Moskvou a Bruselem. Hosté vedli debatu také o postupné české snaze odstřihnout se od ruského plynu, ale i dalších odkazů. Novinář Jindřich Šídlo, ekonom Petr Zahradník, komentátorka Lenka Zlámalová, advokát Jan Kalvoda a herečka Iva Pazderková mluvili i o platech politiků a zákazu sociální sítě TikTok.
před 15 hhodinami

„Vyhráli jsme,“ řekl Trump svým příznivcům před inaugurací

Večer před oficiálním inauguračním ceremoniálem využil zvolený americký prezident Donald Trump k tomu, aby se setkal se svými příznivci ve washingtonské aréně Capitol One za použití své obvyklé předvolební rétoriky, píší agentury. V neděli se ve Washingtonu také sešel čínský viceprezident Chan Čeng s americkými podnikateli a budoucím americkým viceprezidentem JD Vancem. V pondělí Trump zahájí inaugurační den ranní bohoslužbou v kostele sv. Jana.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Trumpova vláda: Kdo v ní zasedne a kdo víří emoce

Nastupující americký prezident Donald Trump v uplynulých měsících představil veřejnosti svou novou vládu. Některá jména jsou přitom kontroverzní. Podle agentury Reuters nemají své posty jisté třeba nominant na ministra zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší či kandidátka na ředitelku tajných služeb Tulsi Gabbardová. Naopak Pete Hegseth, který dostane na starost resort obrany, má po slyšení v Senátu USA větší šance – navzdory obviněním ze sexuálního napadení a nadměrného pití alkoholu.
před 17 hhodinami

Trump slibuje konec válek i masové deportace

Nastupující americký prezident Donald Trump plánuje velké změny, kterých chce dosáhnout i díky dekretům, a obejít tak Kongres. Na domácí půdě označil za prioritu zabezpečení hranic včetně masových deportací nelegálních imigrantů. Američanům slibuje nižší daně, s vyššími cly naopak musí počítat řada států včetně Číny nebo Kanady. V diplomatické rovině chce Trump usilovat o uklidnění situace na Blízkém východě i na Ukrajině. Sejít se proto hodlá se šéfem Kremlu.
před 18 hhodinami
Načítání...