Dnešní rozhodnutí umožnila dohoda menšinového kabinetu se čtyřmi opozičními stranami, která zažehnala vnitropolitickou krizi. „S dohodou, které jsme dosáhli a která umožňuje menšinové vládě vládnout, kabinet nebude organizovat předčasné volby,“ prohlásil Löfven. Na dohodě s premiérovými sociálními demokraty a s jejich koaliční stranou Zelených se podílejí opoziční liberálové, křesťanští demokraté, Strana středu a Umírněná koaliční strana.
Löfven na dopolední tiskové konferenci upřesnil, že výměnou za závazek opozičních stran při následujícím hlasování nezablokovat vládní návrh rozpočtu, slíbil zajistit podporu případnému menšinovému kabinetu nyní opozičních sil, jestliže uspějí při následujících volbách v roce 2018. Předčasné parlamentní volby se v politicky stabilním Švédsku konaly naposledy v roce 1958.
Premiér Löfven a jeho menšinová vláda levého středu jsou u moci od letošního 3. října. Už na začátku prosince však ohlásil předčasné parlamentní volby, když parlament odmítl schválit vládní návrh rozpočtu na příští rok. Většina poslanců totiž podpořila protinávrh opoziční Umírněné koaliční strany – hlasovalo pro něj 182 zákonodárců, zatímco vládní návrh podpořilo jen 153 poslanců.
Variantní návrh rozpočtu podpořili i lavírující krajně pravicoví Švédští demokraté, kteří jsou po zářijových volbách třetí nejsilnější stranou v parlamentu. Odmítají údajně příliš benevolentní švédskou imigrační politiku.
