Ukrajina chce Bachmut ubránit. Spojenci se bojí, aby se tím příliš neoslabila

Nejkrvavější bitva rusko-ukrajinské války se nyní vede o město Bachmut v Doněcké oblasti. Pro Ukrajince je jeho obrana symbolem jejich houževnatosti a pro vedení kolem prezidenta Volodymyra Zelenského také vírou, že nynější neústupnost při bránění města jim pomůže při jejich chystané jarní protiofenzivě. Vojenští odborníci na Západě však stále častěji uvažují, zda se ukrajinská zaťatost na tomto místě nakonec nemůže vymstít a stát se kontraproduktivní.

Při své prosincovém projevu v Kongresu Spojených států hovořil Zelenskyj právě o své návštěvě Bachmutu v Doněcké oblasti, kam krátce před cestou do USA zavítal.

Zmínil probíhající tvrdé boje, popisoval atmosféru ve městě a ničivé následky války. Kongresu věnoval ukrajinskou vlajku popsanou vzkazy, kterou z města přivezl. „Když jsem byl v Bachmutu, naši hrdinové mi dali vlajku, jejich vlajku. Je to prapor těch, kteří brání Ukrajinu, Evropu a svět za cenu vlastního života,“ řekl tenkrát Zelenskyj. 

Od té doby se situace v Bachmutu ještě výrazně zhoršila. I proto, že v letošním roce začala ruská ofenziva, která se ve značné míře soustředí právě na toto město. Zatím však nepřináší výraznější postupy okupačních vojsk. Symbolem jejich aspoň částečného úspěchu by se tak mohlo stát právě dobytí tohoto města. Otevřít by to mohlo Rusku cestu k útoku na poslední zbývající městská centra v Doněcké oblasti.

Jasné stanovisko Kyjeva: Držet Bachmut

Na veřejnost zhruba před měsícem pronikly neoficiální zprávy, že v ukrajinském vedení byly rozdílné názory, zda Bachmut dál držet. Někteří generálové prý byli pro ústup, naopak prezident Zelenskyj pro posílení obrany. Od té doby se již oficiální tiskové zprávy zmiňují o jednotném názoru Zelenského, coby vrchního velitele ozbrojených sil, a jeho hlavních generálů. Těmi jsou zejména náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj a velitel ukrajinských pozemních sil Oleksandr Syrskyj. Shodují se na další obraně obléhaného města. 

„Celý generální štáb měl jasné stanovisko: Posílit tento sektor a způsobit okupantovi maximální možné škody,“ řekl Zelenskyj ve videoprojevu po setkání s vysokými generály. „Všichni členové vyjádřili společný postoj ohledně dalšího držení a obrany města,“ prohlásil prezident.

Dlouhodobá logika ukrajinských ozbrojených sil je taková, že zdejší vysoké ruské ztráty umožní vítězství Ukrajinců při jejich protiofenzivě, která se na frontě očekává už nyní na jaře.

Bitva o Bachmut trvá už téměř devět měsíců.

Poměr ve výši ztrát se zřejmě výrazně změnil

Obě strany o výši svých ztrát ve válce mlčí. Jen Ukrajinci pravidelně informují o těch ruských, což však nelze nezávisle ověřit. 

Server Politico napsal, že podle Ukrajinců přicházejí Rusové o sedm vojáků za každý zmařený ukrajinský život. Dodal však, že vojenští představitelé NATO odhadují poměr zabitých spíše na pět ku jedné.

Penzionovaný americký generál a bývalý ředitel CIA David Petraeus Politicu před časem postoj Ukrajinců ocenil. Řekl, že využívají Bachmut jako kůl, na který se Rusové nabodnou. Odlišný názor má americký vojenský analytik a ředitel programu ruských studií v Centru námořních analýz ve Virginii Michael Kofman, který zuřivou bitvu o město pozoroval přímo na místě. Uvedl, že před několika měsíci tato bitva přinášela Ukrajincům „dividendy“ dané vysokým počtem zabitých Rusů. Nyní se však již tyto „výnosy snižují“.

V posledních několika týdnech se situace posunula, soudí i Rob Lee, bývalý důstojník americké námořní pěchoty, jenž působí v think tanku Foreign Policy Research Institute. Poměr zabitých už podle něj není důvodem, proč zůstat v boji. „Bachmut už není dobrým místem pro přilákání ruských sil,“ uvedl pro Politico. Lee tvrdí, že ukrajinské oběti vzrostly poté, co ruské síly, zahrnující žoldáky z Wagnerovy skupiny i elitní ruské výsadkové jednotky, na konci února zaútočily na sever města.

„Směnný kurz opotřebení je pro Ukrajinu příznivý, ale není zdaleka tak příznivý jako předtím. Ztráty na ukrajinské straně jsou dosti značné a vyžadují značné množství náhrad v pravidelných intervalech,“ podotkl Kofman. Někteří vojenští analytici se dokonce domnívají, že poměr obětí je na obou stranách stejný.

Americký institut nevěří, že wagnerovci město obklíčí

O neustálém doplňování ukrajinských sil nedávno mluvil i velitel žoldnéřské Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin. Právě jeho muži, zhusta rekrutovaní mezi vězni, jsou hlavní silou, která na město útočí. Všeobecně se má za to, že jejich ztráty jsou opravdu enormní.

Boje v Bachmutu jsou čím dál tvrdší, jak se Rusové blíží centru města, zatímco „Ukrajinci vrhají do boje nekonečné zálohy,“ řekl podle agentur Prigožin.

Americký Institut pro studium války ve své středeční zprávě napsal, že celková ofenziva Wagnerovy skupiny na Bachmut zřejmě už kulminovala. Ukrajinské vojenské zdroje totiž zaznamenaly v posledních několika dnech výrazně nižší počet útoků v tomto městě a jeho okolí.

Wagnerovci sice poslední dobou pravidelně hlásili své dílčí postupy a dobytí některých částí města, institut se však domnívá, že nedokážou dokončit těsné obklíčení Bachmutu nebo získat podstatné území v bojích o městské oblasti. Aby se tak stalo, museli by Rusové vyčlenit další konvenční jednotky. Zatím se však tempo jejich operací spíše zpomaluje. 

The New York Times ovšem zároveň upozornil, že wagnerovci využívají k proražení ukrajinských linií pěšáků, co jsou málo vycvičení. Na druhé straně pak při obraně města umírají bojem zocelené ukrajinské jednotky.

„Pokud Rusko udrží současné tempo útoků, může to trvat několik týdnů a tím to končí,“ řekl ukrajinský voják Mykola z 28. mechanizované brigády serveru The Kyiv Independent.„Situace je nyní velmi obtížná, protože už začínají cítit chuť vítězství,“ řekl. „A teď vědí, že zbývá už jen kousek.“ Ruské síly početně převyšují Ukrajince na bachmutské frontě. Podle Mykoly v oblasti bojuje přibližně 20 až 30 tisíc vojáků.

Vojenské vedení Ukrajiny podle serveru uvedlo, že úplné stažení z města je na stole, ale takové rozhodnutí by bylo učiněno pouze v případě nezbytnosti. 

Stanice Aljazeera nevyloučila v případě Bachmutu koncovku, kterou prošlo urputné dobývání měst Mariupol a Severodoněck. Poslední místa odporu se soustředila uvnitř dobře bránitelných průmyslových komplexů. Nakonec však byli Ukrajinci buď nuceni se stáhnout, nebo se vzdát kvůli převaze ruské palebné síly.

Američané se bojí vyčerpání Ukrajinců

Americký ministr obrany Lloyd Austin několikrát naznačil, že nevidí žádný taktický vojenský důvod Bachmut bránit. Prohlásil též, že východoukrajinské město má spíše symbolický než operační význam a jeho pád by neznamenal, že Moskva znovu získala iniciativu ve válce.

Ukrajinští generálové na to reagovali, že existuje taktický důvod město bránit. Zalužnyj  uvedl: „Je to klíčové pro stabilitu obrany celé fronty.“

V polovině týdne Washington Post informoval, že američtí představitelé od konce ledna naléhají na Ukrajince, aby se z Bachmutu stáhli. Obávají se, že vyčerpání jejich jednotek by mohlo ovlivnit plánovanou jarní protiofenzivu Kyjeva. Ukrajinští představitelé oponují, že nehrozí žádné riziko, protože jednotky, které mají být nasazeny, nebojují u Bachmutu.

Západní spojenci však také hovoří o značné spotřebě munice při bitvě o město, která pak může Ukrajincům chybět. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Hizballáh vyslal rakety na Izrael

Libanonské teroristické hnutí Hizballáh tvrdí, že v noci na čtvrtek odpálilo rakety na sever Izraele. Má jít prý o „reakci na porušení příměří“ ve válce na Blízkém východě. Podle zpravodajských agentur jde o první útok Hizballáhu proti židovskému státu za posledních více než 24 hodin, kdy platí klid zbraní mezi USA a Íránem. Izrael, který ve středu podnikl na území Libanonu nejtvrdší útoky od začátku současné války s Hizballáhem, se k tomu bezprostředně nevyjádřil.
05:33Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ve Spojených státech roste nespokojenost s Trumpovou politikou

I přes relativně nízké ztráty – 15 padlých vojáků a zhruba šest set zraněných – vyvolala ve Spojených státech válka s Íránem vlnu kritiky proti krokům administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Kromě demokratů a jejich voličů, kteří vyšli masově do ulic, se ozvali i někteří republikáni nebo členové užšího jádra hnutí MAGA. Popularita Trumpa je napříč USA nejnižší od jeho loňského návratu do Bílého domu, klesla pod čtyřicet procent. U většiny svých skalních podporovatelů si nicméně oblibu stále drží.
před 2 hhodinami

Na únosech ukrajinských dětí se podílejí i Gazprom a Rosněfť, uvádějí výzkumníci

Do únosů ukrajinských dětí Ruskem a jejich následné indoktrinace jsou přímo zapojené i ruské státní energetické společnosti Gazprom a Rosněfť. Vyplývá to z nové zprávy výzkumníků z Yaleovy univerzity. Energetičtí giganti prostřednictvím svých dceřiných firem přímo řídí některé tábory, kde jsou ukrajinské děti „převychovávány“ s cílem zničit jejich ukrajinskou identitu. Naprostá většina zařízení a firem, kterých se tato zjištění týkají, přitom nyní nepodléhá americkým ani evropským sankcím.
před 3 hhodinami

Trump po schůzce s Ruttem znovu kritizoval členy NATO

Generální tajemník NATO Mark Rutte na schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem zdůraznil, že valná většina evropských členů Aliance byla Spojeným státům nápomocna během války proti Íránu. Připustil nicméně, že některé země NATO v této zkoušce neuspěly. Na setkání mu Trump prý opět sdělil, že je z NATO zklamaný. Trump své stížnosti na adresu Aliance po setkání zopakoval na sociální síti.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Příměří v ohrožení. Izrael podnikl dosud nejsilnější útok na Libanon

Izraelské útoky v Libanonu ve středu zabily desítky lidí a stovky dalších zranily, uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda podle AFP potvrdila, že podnikla svůj „největší koordinovaný úder“ proti teroristickému hnutí Hizballáh od začátku bojů, tedy od 2. března. Bez předchozích varování bylo několikrát ostřelováno zejména centrum Bejrútu, a to včetně obytných čtvrtí. Hizballáh zprvu své útoky pozastavil, v reakci na ostřelování však společně s Íránem zvažuje údery na Izrael.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Írán zastavil tankery v Hormuzském průlivu, Izrael podle něj porušil příměří

Írán zastavil ve středu odpoledne ropné tankery proplouvající Hormuzským průlivem poté, co Izrael podle něj porušil nově podepsané dvoutýdenní příměří, informovala íránská agentura Fars. Dohoda mezi USA a Íránem, kterou zprostředkoval Pákistán, měla rovněž zajistit volnou plavbu touto úžinou. Íránské námořnictvo podle agentury Reuters oznámilo, že majitelé musí získat od Íránu povolení k proplutí, jinak na jejich lodě zaútočí a zničí je. Ve středu v noci nicméně nejmenovaná íránská agentura uvedla, že pro plavbu průlivem byly vymezeny bezpečné trasy, lodě jen musí koordinovat svou plavbu s íránskými revolučními gardami.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Ceny ropy a plynu v reakci na příměří klesají

Ceny ropy a plynu se snižují v reakci na oznámení dvoutýdenního příměří mezi Spojenými státy a Íránem, které přináší naději na obnovení přepravy obou komodit Hormuzským průlivem. Cena ropy Brent ztratila třináct procent a propadla se pod 95 dolarů za barel, cena americké ropy West Texas Intermediate (WTI) klesla o více než patnáct procent pod 95 dolarů za barel. Plyn zlevnil zhruba o sedmnáct procent a pohybuje se kolem 44 eur za megawatthodinu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Světoví lídři vítají příměří mezi USA a Íránem, vyzývají k trvalému míru

Generální tajemník OSN António Guterres uvítal dvoutýdenní příměří mezi USA a Íránem. Šéf OSN zároveň vyzval všechny strany konfliktu, aby pracovaly na dosažení trvalého míru na Blízkém východě. Příměří vítá také německý kancléř Friedrich Merz, i podle něj je nyní nutné vyjednat trvalý mír. Britský premiér Keir Starmer chce s partnery v Perském zálivu jednat o trvalém otevření Hormuzského průlivu. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona by dohoda měla zahrnovat i Libanon. Příměří je podle českého ministerstva zahraničí důležitý krok k deeskalaci konfliktu.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...