Ruské ekonomice odborníci předpovídají pokles o deset procent. Putin se chce soustředit na Čínu

Horizont ČT24: Ruská ekonomika by měla klesnout o deset procent (zdroj: ČT24)

Ruská ekonomika by v letošním roce měla klesnout o deset procent. Experti to předpovídají s ohledem na dosud zavedené sankce proti ruskému režimu kvůli invazi na Ukrajinu. Kyjev s některými západními státy ale vyzývá k dalšímu přitvrzení a k zákazu dovozu veškerého zboží z Ruska včetně fosilních paliv. Na těch jsou státy Evropské unie přitom ze čtvrtiny závislé a v otázce se proto nedokáží shodnout.

Ruský vládce vidí v dopadu západních sankcí nové možnosti a příležitosti pro Rusko. „Je důležité zpečetit trend posledních let a postupně náš export přesměrovat na rychle rostoucí trhy na jihu a východě,“ nechal se slyšet.

Dovoz ruské ropy v reakci na invazi už zakázaly Spojené státy, Kanada, Británie a Austrálie. Jejich cílem je donutit ruský režim utrácet peníze za podporu své ekonomiky spíš než za financování invaze. A to se podle USA zatím daří.

„Mezinárodní měnový fond a nezávislí prognostici očekávají, že ruská ekonomika klesne o víc než 10 procent a časem bude pokles pokračovat v důsledku sankcí a kontrol vývozu, které jsme zavedli,“ vysvětlil náměstek americké ministryně financí Wally Adeyemo.

V EU panují obavy z dopadu sankcí

Evropská unie je oproti tomu v otázce energií rozdělena. Proti okamžitému utažení kohoutků s ruským plynem a ropou se staví hlavně Německo, Rakousko a Maďarsko. Státy mají za to, že zpětný dopad takových sankcí by byl příliš velký.

Viceprezident Kiel Institutu Stefan Kooths varuje, že by v takovém případě německá ekonomika v příštím roce pravděpodobně upadla do těžké recese.

A závislost je vzájemná - do evropských států směřuje drtivá většina ruského vývozu plynu a polovina v případě ropy. Méně už pak federace posílá uhlí - u něj jde o jednu třetinu z celkového exportu. 

Pod hrozbou tvrdších sankcí se proto chce Rusko teď soustředit hlavně na Čínu, se kterou posiluje spolupráci v oblasti energetiky od finanční krize v roce 2008. Už teď do lidové republiky vyváží nejvíc ze své ropné produkce.

Moskva nicméně podle odhadů zažije největší pokles hrubého domácího produktu od roku 1994. Čelí prudkému růstu spotřebitelských cen, odlivu kapitálu a možné platební neschopnosti. Předválečné prognózy ruské vlády přitom letos počítaly s růstem HDP o tři procenta.

Analytik Petr Zajíc v pořadu Horizont ČT24 vysvětlil, že za propadem HDP Ruska stojí opatření Západu a kroky západních firem. „Myslím si, že Západ drží v rukou trochu delší sirku, má nějaké alternativy, jak nahradit ruský výpadek. Rusko nemá infrastrukturu na to, aby více vyváželo například do jihovýchodní Asie. Oni sice postavili plynovod do Číny, ale ten má malou kapacitu. Výpadek pro ně by byl podstatně citelnější,“ řekl.

Globální rozměr

V perspektivě celosvětového obchodu navzdory nepříznivým podmínkám zůstává Světová obchodní organizace optimistická. Dopad na trh očekávala mnohem větší s ohledem na to, že už před válkou se vypořádával s následky americko-čínské obchodní války a čelil pandemii covidu-19.

„Očekáváme, že světový obchod v příštím roce poroste navzdory skutečnosti, že bude mnohem slabší, než jsme si mysleli. Zůstává tedy odolný. To je důležité si uvědomit,“ řekl hlavní ekonom Světové obchodní organizace Robert Koopman.