Nový americký prezident Joe Biden chce důrazněji jednat proti následkům změn klimatu. V sérii středečních exekutivních příkazů například nařídil ministerstvu vnitra, aby v co největší míře pozastavilo uzavírání nových smluv o pronájmu federální půdy k těžbě ropy a plynu. Jasně se tak vymezil proti předešlé administrativě Donalda Trumpa, která usilovala o maximalizaci produkce fosilních paliv i za cenu uvolňování ekologických omezení.
V USA funguje několik stovek ropných vrtů, nové by už ale na federální půdě prozatím přibývat neměly. „Nemůžeme už dál otálet, vidíme to na vlastní oči a cítíme to ve svých kostech. Je čas jednat,“ komentoval svůj postup Biden. Následovat by měla i „důkladná revize“ všech existujících nájemních kontraktů souvisejících se zpracováváním fosilních paliv.
Těžba na federální půdě zajišťuje dvaadvacet procent produkce veškeré americké ropy a dvanáct procent plynu. Zároveň se při ní vyprodukuje podle odhadů téměř čtvrtina emisí oxidu uhličitého na celostátní úrovni. Biden ohlásil, že požádá Kongres, aby ukončil subvencování fosilních paliv.
„Ať se nám to líbí, nebo ne, tak Spojené státy hrají jednu z vůdčích rolí v tomto světě. Jestliže se začnou takováto opatření prosazovat, tak je to jedině dobře z hlediska emisní politiky Spojených států, ale i z pohledu globálního světa,“ podotýká Michal Marek, ředitel Ústavu pro výzkum globálních změn Akademie věd ČR.
Kritici Bidena tvrdí, že jeho krok zvýší energetickou závislost na zahraničí, a už tak vysokou nezaměstnanost v době pandemie. „Bohužel, nařízení zastavit nájemní smlouvy je krokem zpět jak pro ozdravení národní ekonomiky, tak pro environmentální pokrok,“ uvedl Mike Sommers, výkonný ředitel Amerického ropného institutu.
Biden slibuje nová pracovní místa i účast tajných služeb
Prezident slibuje, že omezení těžby nahradí novými pracovními místy. Na projekty spojené s obnovitelnými zdroji plánuje vyčlenit dva biliony dolarů (43 bilionů korun). Podle Bidenova plánu se globální oteplování má stát prioritou americké diplomacie i bezpečnostní politiky.
Dopady změn klimatu se nově budou zabývat tajné služby. „Našich sedmnáct zpravodajských služeb se teď sejde a zhodnotí, jaké jsou hrozby, škody a potenciální rizika,“ dodal John Kerry, zvláštní vyslanec pro boj proti změnám klimatu, který už dříve ohlásil, že USA budou 22. dubna hostit summit ke změnám klimatu.
Hrozba je podle vědců alarmující. Studie časopisu Nature tvrdí, že loňský rok byl nejteplejší za posledních dvanáct tisíc let, tedy od poslední doby ledové.
