Moravští novináři se po okupaci v srpnu 1968 spojili. Lidé se o dění v ulicích dočetli ve zvláštním vydání

Srpnové události zaplnily stránky moravských novin (zdroj: ČT24)

Na srpnovou okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy zareagovaly také tehdejší moravské deníky. Noviny v podstatě ze dne na den změnily nejen obsah, ale třeba i barvu titulků. Obsahu se zároveň takřka okamžitě dotkla cenzura. K lidem se ale aktuální informace o dramatických událostech přesto dostaly.

Den před vpádem vojsk do Československa se ještě moravské deníky věnovaly lokálním událostem, Rovnost a Mladá Fronta přinesly jako hlavní zprávu zdárnou likvidaci škod po vichřici na Slovácku. „Zprávy chválily a ukazovaly to dobré, co se udělalo.  V tisku jsme žádnou informaci o nějaké hrozbě nenašli,“ popisuje vedoucí oddělení periodik Moravské zemské knihovny v Brně Radka Chlupová.

Podrobnější zprávy o okupaci ale nepřišly ani den poté. Ještě 21. srpna totiž vyšly všechny regionální deníky v nezměněné podobě. Rovnost informovala o novinkách v zemědělství nebo o odjezdu brigádníků na chmel z tehdejšího Gottwaldova. „Byly připravovány v noci před 21. srpnem a vlastně šly do tisku ještě s informacemi z toho 20. srpna,“ vysvětlila Chlupová.

Na titulní stranu moravských deníků se okupace dostala jen při druhém vydání Rovnosti
Zdroj: ČT24

Vpád vojsk se ale i tak dostal na titulní stranu druhého vydání deníku Rovnost.  „Redaktorům se podařilo ještě toho 21. u druhého vydaní Rovnosti změnit na titulní straně jeden článek, dřív než byla tiskárna obsazena,“ uvedla Chlupová.

Už dva dny po invazi zprávy promazávali cenzoři

Následující den, ve čtvrtek 22. srpna, noviny nevyšly. Výtisky z 23. srpna se pak od těch před okupací výrazně lišily. Barevný nadpis nahradil černý a obsah podléhal cenzuře. „Což můžeme vidět, že se v denících objevují bílá místa, kde články, které nebyly vhodné, se nevyskytovaly,“ dodala Chlupová.  

„Novináři ve dnech bezprostředně po 21. srpnu vystupovali jako vlastenci. Ať už byli komunisté nebo nebyli komunisté, tohle je sjednotilo a zápasili o svobodu země,“ řekl historik médií Pavel Večeřa z Masarykovy univerzity.

I proto vyšlo hned 22. srpna zvláštní vydání novin. Měly jen pár stran a vytvořily je všechny brněnské redakce dohromady. „Redaktoři se snažili dát informace o tom, co se děje. Nejenom oficiální zprávy, ale i projevy, protesty, komentáře a hodnocení celé situace,“ doplnila Chlupová.

Během srpna vytiskly redakce ještě další dvě podobná zvláštní vydání, která se mezi lidi podařilo dostat bez kontroly cenzora.