Chráněná krajinná oblast (CHKO) Beskydy existuje už padesát let. Jde o největší chráněné území v Česku. Má téměř 1200 kilometrů čtverečních, na kterých se nacházejí i výjimečné pralesní porosty. Rostou v nich i víc než 250 let staré stromy.
Největší chráněná krajinná oblast České republiky vznikla na jaře roku 1973. Důvodem vyhlášení byly zejména původní pralesovité lesní porosty s výskytem vzácných karpatských živočišných i rostlinných druhů.
V osmdesátých letech ale i vzácné lesy poškodily kyselé deště. Z Beskyd začaly rychlým tempem mizet stromy a s ním i život. Na přelomu století se situace začala zlepšovat. Beskydy postupně dostávaly dřívější podobu lesnatých kopců.
V roce 2015 ale přišly pro beskydskou krajinu další výzvy - sucho a kůrovec. Tito drobní brouci likvidovali lesy hlavně ve středních polohách. Kolem roku 2020 se situace uklidnila.
Mionší je vzorem i pro další lesy
Beskydy i po padesáti letech patří mezi nejvzácnější oblasti v Česku. Aktuálně mají šedesát maloplošných zvláště chráněných území, z toho sedm národních přírodních rezervací. Mezi nejdéle chráněné patří oblasti Radhoště, Kněhyně a Mionší.
Důkazem jejich výjimečnosti je i výskyt několika ptačích druhů, které nikde jinde v zemi nežijí. Jde třeba o datlíka tříprstého, žlunu šedou nebo strakapouda bělohřbetého. „Je druh, který vyžaduje staré lesovité porosty a to, co je pro něj nejdůležitější, je mrtvé dřevo, protože v mrtvém dřevě hledá potravu a tesá si v něm dutiny,“ uvedl ornitolog Daniel Křenek.
Zvláště chráněná území v Beskydech jsou pro mnohé inspirací do budoucna. V Mionší roste převážně buk, v oblasti se objevují také jedle nebo javory. „Odráží negativní vlivy, takže se dovede vyrovnat se suchem, s větrnou kalamitou, s ohrožením sněhem a houbami. Výsledkem je poměrně stabilní ekosystém,“ popsal lesník správy beskydské CHKO Tomáš Myslivjan.
Prales tak tvoří jakousi představu toho, jak by to mohlo do budoucna vypadat i v jiných lesích.
