Britská firma by chtěla v důlní jámě ve Staříči pomocí gravitace vyrábět elektrickou energii

Evropská unie rozdělila první miliardy z Inovačního fondu. Nápady mají pomoci snížit emise skleníkových plynů. V silné konkurenci uspěl jediný projekt v Česku. Stojí za ním britská firma, která by chtěla v uzavřeném dole Staříč na Frýdecko-Místecku vyrábět pomocí gravitace elektrickou energii.

Video Události v regionech (Ostrava)
video

Britská firma by chtěla v důlní jámě ve Staříči pomocí gravitace vyrábět elektrickou energii

Zdroj: ČT1

V bývalé lokalitě Paskov byly tři doly, jámy Chlebovice a Sviadnov jsou už téměř zlikvidovány a zasypány. Osud poslední ve Staříči může být podstatně jiný. Britové by v ní chtěli pomocí gravitace vyrábět elektrickou energii. „Máme spočteno, že když budeme spouštět závaží těžké 250 tun, jsme schopni vyrábět v plném výkonu po dobu zhruba půl hodiny čtyři megawatty, které okamžitě mohou jít do sítě,“ řekl děkan Hornicko-geologické fakulty VŠB-TU Ostrava Vladimír Slivka.

Nápad podpořila Evropská unie prostřednictvím Inovačního fondu. Ten má pomáhat firmám, které chtějí investovat do čisté energie a průmyslu. Pilotní projekt, který by mohl být realizován ve Staříči, získal jako jediný podporu mezi patnácti dalšími z celé Evropy. „Záměr vypadá zajímavě, ale bude nutné zpracovat studii proveditelnosti, která ukáže reálnost projektu jak po technické, tak po ekonomické stránce. Konkrétně na dole Staříč je více projektů a samozřejmě také státní podnik Diamo má své vlastní, které jsou zaměřené hlavně na energetické využití,“ poznamenala mluvčí Diama Jana Dronská.

Projektů na využití dolu je víc

Podpořený britský projekt by mohl být součástí podzemní výzkumné laboratoře, kterou by v místě chtěla vystavět ostravská Vysoká škola báňská. „Vtažná jáma by zůstala pro transport osob a materiálu, které by se dopravovaly do podzemí, a výdušná jáma by byla právě tou, která by sloužila k výrobě elektrické energie,“ vysvětlil její děkan.

V dole Paskov ve Staříči skončila těžba na jaře roku 2017. Petr Lichnovský v něm pracuje dodnes. Na starosti má čerpání důlních plynů, především metanu. „Denní produkce toho čistého metanu je přibližně třicet tisíc kubických metrů za dvacet čtyři hodin,“ spočítal. A právě o energetické využití plynu mají zájem i další subjekty, které chtějí čerpat dotace z Evropské unie. Která varianta nakonec zvítězí, bude jasnější na podzim, kdy svou podporu vyjádří i dotčená ministerstva.