Centrum Prahy je už 50 let památkovou rezervací. Mimořádné je svou rozlohou i počtem zajímavostí

Historické jádro Prahy je už padesát let městskou památkovou rezervací. Tou bylo vyhlášeno 21. července 1971, se svou rozlohou 866 hektarů je jednou z největších památkových zón na světě. Jedinečnost a mnohotvárnost pražského centra uznala v roce 1992 i Organizace spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO), když střed metropole zařadila na seznam světového kulturního a přírodního dědictví lidstva.

Pražská památková rezervace zabírá prakticky celý střed Prahy, patří do ní Staré Město s Josefovem, Malá Strana, Hradčany s Pražským hradem, Nové Město i s Vyšehradem a části Vinohrad, Holešovic, Podolí a Smíchova. Rezervaci navíc obklopuje ochranné pásmo o celkové rozloze 8963 hektarů.

Prolíná se tu celá řada slohů – od románského přes gotiku, renesanci, baroko až po kubismus nebo funkcionalismus. Památková rezervace je v celosvětovém měřítku mimořádná, vedle své rozlohy a počtu pamětihodností hlavně zachovalostí celých stavebních souborů, ulic a náměstí. Je v ní více než 1300 památkově chráněných budov, z toho 28 národních kulturních památek, například Staroměstské náměstí s radnicí a Týnským chrámem, Pražský hrad nebo Karlův most.

Ochrana významné lokality, ale i komplikace pro stavbaře

Nařízení vlády z července 1971 stanovilo přísné podmínky pro stavební činnost v rezervaci. Podle nich například veškeré úpravy nemovitých památek musí být řešeny a prováděny se zřetelem k trvalému zabezpečení jejich hmotné podstaty.

Při nové výstavbě a při vnějších úpravách nechráněných objektů se musí dbát na architektonické vztahy k památkám. Řešení a provádění všech dopravních a infrastrukturních staveb v rezervaci nesmí narušovat její prostředí a ohrožovat jednotlivé památky. 

Vývoj v posledních dekádách ale pražské památky a zejména jejich další setrvání na prestižním seznamu UNESCO několikrát ohrozil. Kvůli necitlivým zásahům (zboření Špačkova domu, necitlivá přestavba paláce Darex na Václavském náměstí nebo kontroverzní budova v proluce Myslbek) i absenci regulace výstavby dokonce americká nezisková organizace Světový památkový fond v roce 1997 zařadila pražskou rezervaci mezi sto nejohroženějších památek světa.

  • Historické centrum Prahy (1992)
  • Historické centrum Českého Krumlova (1992)
  • Historické centrum Telče (1992)
  • Poutní kostel svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáru nad Sázavou (1994)
  • Historické centrum Kutné Hory, Chrám svaté Barbory a Katedrála Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci (1995)
  • Lednicko-valtický areál (1996)
  • Zahrady a zámek v Kroměříži (1998)
  • Vesnická rezervace v Holašovicích (1998)
  • Zámek a zámecký areál v Litomyšli (1999)
  • Sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci (2000)
  • Vila Tugendhat v Brně (2002)
  • Židovská čtvrť a bazilika svatého Prokopa v Třebíči (2003)
  • Hornický region Krušnohoří (2019)
  • Krajina pro chov koní v Kladrubech nad Labem (2019)
  • Lázeňská města Františkovy Lázně, Mariánské Lázně a Karlovy Vary (2021)