V trase plánovaného plynovodu Moravia objevili archeologové hrob keltské ženy a také například pece z doby římské nebo pozůstatky zaniklé středověké vesnice. Záchranný výzkum mezi Bezměrovem na Kroměřížsku a Tvrdonicemi na Břeclavsku zahájili začátkem března. Z archeologického hlediska jde o unikátní, přibližně 85 kilometrů dlouhou sondu napříč krajinou jižní a střední Moravy.
Archeologové našli v trase budoucího plynovodu hrob keltské ženy i pece z doby římské
Záchranné práce v trase budoucího plynovodu zajišťuje sdružení organizací vedené právě Národním památkovým ústavem. „Jedná se o jeden z největších archeologických projektů, které byly na Moravě realizovány. Tomu odpovídá i zapojení předních archeologických pracovišť zaměřených na záchranné archeologické výzkumy,“ uvedl ředitel ostravského pracoviště NPÚ Michal Zezula.
Kromě památkového ústavu se na výzkumu podílejí Archeologické centrum Olomouc, brněnský Ústav archeologické památkové péče a nestátní společnost Archaia Brno. Archeogeofyzikální práce pak zajišťuje tým odborníků z Masarykovy univerzity v Brně.
Nejdelší archeologická sonda
Podle Jaroslava Pešky z Archeologického centra Olomouc má archeologická sonda napříč jižní a střední Moravou od jihu k severu desítky kilometrů. Koridor umožňuje archeologům získat nové poznatky o způsobu života předků od nejstarších dob až po nedávnou minulost.
„Očekáváme desítky až stovky zahloubených objektů a hrobů, z jejichž obsahu získáme nejen materiál hmotné kultury, ale také mnoho odebraných vzorků na nejrůznější přírodovědecké analýzy se snahou o co nejpodrobnější poznání zákonitostí tehdejšího života společnosti, včetně jejich absolutního datování,“ uvedl Peška.
Archeologové už zaznamenali několik nálezů. „Už první letošní odkryvy zachytily velmi cenné doklady osídlení i pohřebních aktivit. Zmínit lze například nález chaty a hrobu keltské ženy s bohatou výbavou z mladší doby železné, baterií pecí z doby římské či pozůstatků zaniklé středověké vesnice na jedné z lokalit zkoumaných na Hodonínsku,“ uvedl Miroslav Dejmal ze společnosti Archaia Brno.
Příprava záchranného archeologického výzkumu byla zahájena v letech 2013 a 2014. Práce podle NPÚ identifikovaly v nyní řešené části plynovodu 73 archeologických lokalit. Investorem stavby strategického plynovodu Moravia je společnost Net4Gas. Spolu s plynovodem Stork II má propojit Českou republiku s Polskem.