Bobří hráze na Znojemsku trápí zemědělce i vodohospodáře. Co s nimi, napoví studie

Jihomoravský kraj nechá vypracovat studii, která by měla přinést kompromisní řešení mezi požadavky zemědělců, vodohospodářů a ochránců přírody ohledně problému bobřích hrází na kanále Černá strouha u Hevlína na Znojemsku. Hráze totiž zabraňují průtoku, voda se vylévá do okolí a tvoří mokřady na zemědělské půdě.

Bobří hráz u Hevlína na Znojemsku
Zdroj: ČT24

Na jedné straně bobři svými hrázemi vytváří v krajině přírodní mokřady a zásobují ji vodou, na straně druhé tyto mokřady zaplavují zemědělskou půdu a znehodnocují úrodu. Problémem je také ohrožení infrastruktury, jako je elektrické vedení nebo závlahy.

„Snažíme se najít vhodné řešení, ale nepohneme se bez studie, která zohlední možnosti. Ideálně by měla být hotová ještě letos. Do té doby budou nadále trvat kompenzace zemědělcům a vodohospodáři budou postupovat po domluvě s Agenturou ochrany přírody a krajiny. Studie by měla najít systematické řešení, protože problematika bobrů se netýká jen této oblasti,“ uvedl náměstek hejtmana pro životní prostředí Lukáš Dubec (Piráti). 

Roční škody jdou do milionů

Bobr evropský se vyskytuje prakticky v celém povodí Moravy, v oblasti okolo Hevlína jej vodohospodáři zaznamenávají posledních deset let.

„V námi spravovaném území se vyskytuje nejvíce v celém povodí dolní Dyje, na Moravě od Lanžhotu až po Šumpersko včetně přítoků a na Bečvě od soutoku s Moravou až po Valašské Meziříčí, ale také na Svitavě a Svratce. Jeho činnost pozorujeme dokonce i na odvodňovacích kanálech. Škody způsobuje narušováním ochranných hrází, stavbou zátaras, které vzdouvají vodu a zaplavují okolní pozemky, ale také kácením a ničením břehových a pobřežních porostů,“ konstatoval mluvčí Povodí Moravy Petr Chmelař. Roční škody vyčíslil na miliony korun.

Hráze je možné likvidovat jen výjimečně

S ohledem na to, že je bobr zvlášť chráněným živočichem, lze do jeho biotopu zasahovat pouze za velmi přísných a jasně stanovených podmínek, které stanoví Opatření obecné povahy Jihomoravského kraje.

„Podle něj můžeme do biotopu zasahovat pouze v období od března do října. Mimo uvedené období jsme prakticky bezmocní. V případě, kdy je nutno provést likvidaci bobřích nor, odstraňovat bobří hrady, odstraňovat nebo zprůtočňovat bobří hráze, postupujeme podle ustanovení v opatření. Dle možností průběžně odstraňujeme zátarasy a sanujeme poškozené hráze,“ sdělil Chmelař.

Doplnil, že v lokalitách, kde bobr svojí činností nezpůsobuje škody na majetku a jeho aktivita neohrožuje zdraví lidí, vývoj hlodavce sledují, ale do jeho biotopu nezasahují.