Po víc než devítiměsíční výluce vyjely na zmodernizovanou železniční trať mezi Olomoucí a Šternberkem opět vlaky. Traťový úsek byl elektrizován a dělníci opravili výpravní budovy ve Šternberku a Bohuňovicích. Příští rok opraví navazující úsek mezi Šternberkem a Uničovem. Rychlost vlaků se díky modernizaci zvýší až na 160 kilometrů za hodinu.
Na trať mezi Olomoucí a Šternberkem se opět vrátily vlaky. Pojedou až 160kilometrovou rychlostí
Mezi Olomoucí a Šternberkem bylo rekonstruováno kolejiště a devět přejezdů. U šesti z nich byla zvýšena úroveň zabezpečení a kromě světel mají také závory. Ve Šternberku byla zrekonstruována nádražní budova. Má opravené vnitřní prostory i nové toalety pro veřejnost. Technici na nádraží instalovali nový informační a orientační systém. Budova má bezbariérový přístup, vznikla nová parkovací místa a stání pro kola.
Také v Bohuňovicích je nová nádražní budova. Přístup do ní je nyní bezbariérový, cestující mohou využít nová WC, informační a orientační systém. U nádraží přibyla parkovací místa a stání pro kola.
Stavební práce se v příštím roce přesunou do úseku Šternberk a Uničov. „S tím souvisí i výluka, která je plánovaná v období od března do října. Stavba na tomto úseku by měla skončit v prosinci příštího roku,“ řekla mluvčí Správy železnic Nela Friebová.
Celý úsek z Olomouce do Uničova měří téměř třicet kilometrů. „Stavba zahrnuje elektrizaci, rekonstrukci svršku, spodku a odvodnění a revitalizaci celkem devíti stanic a zastávek, které budou po skončení prací bezbariérově přístupné. Úpravy se také týkají vybudování nových přístřešků pro cestující, zřízení nového orientačního a informačního systému a osvětlení stanic a přístupových cest,“ uvedla Friebová.
Nástupiště a centrální přechody bude monitorovat kamerový systém, stejně jako vybrané frekventované přejezdy. „Jde o první regionální trať, kde se bude jezdit rychlostí až 160 kilometrů v hodině. Vyšší bezpečnost provozu zajistí instalace evropského zabezpečovače ETCS,“ dodala Friebová.
Rekonstrukce této železniční trati bude stát více než čtyři miliardy korun, část nákladů pokryje dotace z evropských fondů.